Tatiana Țîbuleac

Nové komentáře u knih Tatiana Țîbuleac

„Dosť ťažko sa mi čítalo, dlho som zápasil s autorkiným jazykom a štýlom, trochu krkolomné vety, preskakovanie z témy do témy, metafory, slová v azbuke mi však neprekážali, z ruštiny som maturoval, takže nič ťažké. Depresia z toho trčala ale parádne...som rád, že som to dočítal, úprimne, nič pre mňa...“... celý text
— Gracian1964

Skleněná zahrada

„Velice silný příběh, který musel zasáhnout každého, kdo má srdce na správném místě. Sovětská bída bez příkras. Lastočka se svou náhradní matkou přežívá v kuriózním panoptiku postav ze sousedství. Komplikovaný děj vykreslený jako mikropříběhy, které jsou rozhozené do 164 kapitol a to doslova bez ladu a skladu. Některé příběhy jsou na hraně bizarnosti, jiné postrádají dějovou pointu a jsou bez zakončení. Celé uspořádání působí dost chaoticky a je to také důvod, proč této jinak naprosto dokonalé knize nedávám plný počet bodů. 4,5 Audiokniha je velice vydařená a načetla ji paní Kateřina Jebavá.“... celý text
— soupik2012

Sklenená záhrada

„Sklenená záhrada - poeticko-melancholická depresívnosť podľa môjho gusta, aneb ako i v stiesnenom prostredí nemalebného panelákového dvora vykresliť priam celý vesmír, ten neľahký, traumou, zmätkom či nepochopením preplnený svet. Nestabilná doba a prazvláštni susedia, neprajné okolie a peniazmi či jazykovou korektnosťou posadnutá pestúnka, neistotou a osamelosťou prepletené vykorisťovanie. Smútok, hľadanie zmyslu či akási neodmysliteľná krehkosť bytia a uprostred toho všetkého Lastočka. Nesmelé dievčatko, po láske túžiaca sirota... Túžiaca, hľadajúca, snažiaca sa pochopiť, nájsť si miesto v tom neľahkom, krutom svete. Plná nemých túžob, ohlušujúcich prosieb či nevyslovených otázok sa borí s vlastnou identitou aj s mätúcim okolím a skrz traumatické dospievanie poznačené nie len osobnou tragédiou, ale i búrlivými spoločensko-politickým pozadím, spoznáva podstatu tej chaotickej existencie menom život. Citlivá, no predsa svojsky temná Sklenená záhrada skrz drobné úlomky či tu a tam roztrúsené črepy, striedavo zachytáva neľahké detstvo i neľahkú dospelosť, no zároveň je aj čímsi viac, ako len farbistým obrazom či naštrbeným zrkadlom života osamelého dievčaťa. Tatiana Țîbuleac sa v románe zručne pohráva s problematikou intímnou i tou spoločenskou, vykresľuje morálny úpadok a šmahom ruky rúca vzdušné zámky, borí ilúzie. Kruté a predsa krásne čítanie.“... celý text
— booklovertina

Skleněná zahrada

„bolestný a jakoby do ulity zavinutý životní příběh adoptovaného dítěte, nuceného žít se stárnoucí, nevrlou a chamtivou ženou v sociálně a citově nestabilním prostředí; politicko-kulturní střet nedávné ruské, moldavské a rumunské historie zůstává daleko na pozadí, osobní zpověď Lastočky skáče v čase (brzy jsem se začal ztrácet v chronologii událostí a kauzalitě příběhu), líčení je křehce snové, melancholické a smutné (zprvu mne okouzlily originální obrazy a metafory, nedokázaly však udržet mou pozornost až do konce); lyrické popisy ostře kontrastují s pragmatickým obsahem (antisemitismus, prostituce, alkoholismus, chudoba, citová deprivace...) ženy sbírají prázdné zálohované lahve, a tak text protkává spoustu motivů souvisejícího se sklem a střepy, odtud i název (Lastočka si pro radost staví lahve z různě barevného skla proti světlu, později se objevuje i krasohled s barevnými střípky)“... celý text
— los

Skleněná zahrada

„Toto je kniha pro opravdu náročného čtenáře. Asi mám trochu jiný vkus.“
— anovy64

Přejít na knížky autora