• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Tereza Matějčková

Bůh je mrtev, nic není dovoleno

„Knihu jsem si koupil ze zvědavosti až poté, co vyhrála cenu Magnesia Litera. Upřímně jsem byl trochu zklamán a překvapen, že tato kniha vyhrála. Ale to jen stranou. Obsahově mi přišla nejlepší střední část, nejvíce zaujal rozhovor s Virginií Despentes. Názorově je autorka více méně konzistentní, interview s autory či mysliteli a zamyšlení nad knihami či studiemi jsou volena tak, že názorově více méně rezonují s názory Matějčkové - což je za mě trochu škoda, protože jsem v průběhu četby měl sílící dojem z efektu názorové bubliny, kterou namísto rozrušování a překonávání rozebírané texty či reprodukované rozhovory spíše posilovaly. Narazil jsem na pár zajímavých podnětů. Kniha určitě není špatná. Zároveň si nemyslím, na základě některých recenzí vyšlých v médiích, že by autorka byla názorově extremistická nebo nenávistná. Ale výhra ceny za publicistiku mě zkrátka překvapila, tím spíš, že jde o sbírku často jednotlivě již publikovaných esejů či článků.“... celý text
— katakomb

---

Hegelova fenomenologie světa

„Nedočetla jsem. Bylo to pro me strašně těžko srozumitelné. Filozofii se věnuju jako koníčku jen pár let. Tento komentář píšu jako opatrné varování pro amatérské zájemce o Hegela. Zkusím raději méně ambiciózního Hegela od Petera Singera (Argo).“... celý text
— seethelight

---

Bůh je mrtev, nic není dovoleno

„Výborná kompilace aktuálních esejů a rozhovorů s osobnostmi, které ovlivňují názory společnosti. Výborné tipy na knihy. Děkuji paní filozofko:-)“
— Borek9

---

---

Kdo tu mluvil o vítězství? Osm cvičení ve filosofické rezignaci

„Paní Matějčkovou občas sleduji na youtube a jejímu mluvenému projevu veskrze rozumím. Je jistě velice inteligentní, vzdělaná a sečtělá. Nejsem fanda do filosofie, ale jména těch filosofů mi nejsou neznámá. Slibovala jsem si od zakoupení této knihy rozšíření vlastních obzorů a poučení. Mám technické vzdělání a v tomto směru pociťuji jistý deficit. Knihu jsem přečetla celou, mezi kapitolami jsem si dávala pauzy na strávení, takže mi to trvalo měsíce. Marná snaha. Nepochopila jsem téměř nic, z každé kapitoly (často vícekrát čtené) jsem porozuměla textu max 20%. Někdy těch 20% bylo opravdu fascinujících, ale vůči vynaložené energii to nemělo smysl. Jsem zřejmě příliš přízemní. Ne dost inteligentní na to, toto číst. V tom případě ale bude mít stejný problém naprostá většina čtenářů. Nechci nikoho odradit, jen upozornit, že to není kniha stravitelná pro širokou masu.“... celý text
— sasekr

---

Bůh je mrtev, nic není dovoleno

„Když jsem na některé texty narazil samostatně na webu Echa, bylo mi hned jasné, že světonázor autorky mi blízký nebude. Čtou-li se texty ale takhle dohromady, vyjevuje se jejich hloubka a propojenost. Kombinace esejů, recenzí a rozhovorů je formát, který funguje skvěle: dovoluje obsáhnout mnoho perspektiv a hlasů a osvětlit myšlenkové linie propojující minulost se současností. Vychází z toho zajímavé postřehy, podnětné úvahy, zároveň se tak srozumitelně zprostředkovává myšlení současných intelektuálů. A myslím, že tím autorka prokazuje, že vůli a odvahu vést dialog skutečně má, byť se všechny texty musí číst v kontextu jejího prostředí, a to je vrcholně akademické a intelektuální. Pokud si texty přečte někdo, kdo je z prostředí úplně jiného, poprávu mu může připadat, že některé věci zveličuje, rozdmýchává emoce a nebo že některé zkušenosti a jevy záměrně opomíjí. Ve zkratce je pro mě kniha o tom, že upadáme a že nástroje, jak to zastavit a zvednout se, můžeme najít i v minulých zkušenostech, tradicích, hodnotách. Prvním dvěma částem knihy (V myšlení a V těle) vládne pocit, že blbnem: jednak doslova (klesá IQ, slábnou vědomosti, paměť), jednak přeneseně (plašíme se a podlíháme všelijakým dekadentním ideologiím a módám jako transgenderismus, nové pohanství, apokalyptický alarmismus). Třetí část se zabývá rozhádaným světem – tady jsem se trochu ztrácel, např. z rozhovoru s H. Welzerem mi opravdu není jasné, proč bychom neměli vnímat Hitlera a Putina jako zlé. Extrémní psychopaté jsou zlí, protože nemají empatii, ale Hitler a Putin nejsou zlí, protože empatie zřejmě schopní jsou a „jen“ jednají v zajetí pochybné morálky, tudíž s nimi máme jednat? OK, to je hezká úvaha salonního intelektuála, ale nevím, jestli někomu pomůže.“... celý text
— Myshkin