Tucker Shaw

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1968

Nová kniha

Když voláš moje jméno

Když voláš moje jméno - Tucker Shaw

Adamovi je sedmnáct, když ho vysoký pihovatý kluk jménem Callum pozve na první rande. Adam se do něj zamiluje téměř na první pohled, přesně jak to zná ze svých ... detail knihy

Nové komentáře u knih Tucker Shaw

Když voláš moje jméno Když voláš moje jméno

„Moc se mi líbil autorův styl psaní, je prostě úžasný. Co bych vytkla bylo až moc odkazů na časopisy, modelky apod., většinou jsem se vůbec nechytala, ale nevadí. Příběh byl citlivě napsaný, krásný, dojemný. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.“... celý text
— Arianachan

Když voláš moje jméno Když voláš moje jméno

„Kniha pojednává o originálním a důležitém tématu. Čtení jsem si moc užila i když mi kniha místy přišla zdlouhavá a nudná.“
— Damonka12

Když voláš moje jméno Když voláš moje jméno

„Zajímavý příběh, místy zdlouhavý, ale přesto poutavý. Téma náročné, ale pěkně zpracované. Jsem ráda za přečtení, ale nebylo to zcela čtení pro mě.“
— Kocicakmartinek

Když voláš moje jméno Když voláš moje jméno

„Docela těžký oříšek. Námět na knihu skvělý a na konci knihy víte, že to bylo silný. Nedávám pět hvězdiček, protože dolouskat se do poloviny knihy, bylo pro mě docela náročný. Dost velký problém mi dělalo popisování absolutně nepodstatných věcí a těch podstatných ne. Třeba: Je krásné vědět, co vše má maminka ve vlasech, ale jak maminka vypadá, se nedozvíme. Nebo je tu taková pasáž, kdy se rozhodl uvařit špagety na večeři a pak se dovíme, jak šel kupovat ingredience, co měli v obchodě v regále za zboží, co vše koupil a v jakých to bylo krabičkách, jak to vařil... jsem si říkala, že už chybí jen popis toho, jak to nabírá a jí.... a ejhle, bylo to tam :). Napadlo mě, že kdybych chtěla číst kuchařku, koupila bych si ji. Takových popisů je tam moc. Dále je kniha plná známých i neznámých názvů a jmen modelek, zpěváků, kapel, alb, písní, filmů, herců, knih.... Je tam toho tolik, až mi šla hlava kolem a tyto odstavce jsem automaticky přeskakovala, páč bych to četla dvakrát takovou dobu. Je fajn v knize poukázat na hezkou píseň, knihu či film, ale zahlcení čtenáře takovým množstvím? Uf. Můj závěr: jsem ráda, že jsem knihu četla. Celkový dojem ohledně téma, porozumění a problematiky této nemoci v té době je silný. Ale víckrát se k ní nevrátím.“... celý text
— Luciee113

Když voláš moje jméno Když voláš moje jméno

„Když voláš moje jméno jsem si mohla přečíst díky účasti ve štafetě! Na knihu jsem se těšila, anotace slibovala zajímavý příběh s obrovským potenciálem, ten nebyl pořádně využit, hlavně jeho zpracování pokulhávalo - zdlouhavé, opakující se. Příběh je vyprávěn z pohledu obou hlavních postav Adama a Bena. Já se hrozně těšila na to, až se ti dva potkají, ale ono se to pořád nedělo. ty dva spolu vidíme minimálně a to mi opravdu hodně vadilo. Linka Adama a Bena nemůže být rozdílnější, prožívají jiné události, mají jiné rodinné zázemí a společný mají jen přístup k LGBT komunitě a Damoklův meč v podobě HIV/AIDS. Pro mě byla zajímavější Adamova linka, která více přibližovala epidemii HIV/AIDS, hlavně je zde hezky vidět, jak k ní přistupovala sama LGBT komunita. Benova linka mě nadchla na začátku, ale poté jsem čekala trochu více problémů ze strany rodiny, to bylo vyřešeno rychle a pak se jeho zážitky začali opakovat (chození po NY, focení.). Bohužel ani k jednomu z nich jsem si nedokázala vytvořit poutu, může za to hlavně fakt, že o nich víme málo a chybí tu jejich vývoj. Romantická linka zde byla minimální, alespoň co se týče té typické. Linka s Callumem mi vadila, protože sám Callum byl zvláštní. Nechápala jsem jeho pohnutky a to, že vlastně „ohrožoval“ svého milovaného. Jistě v této době se razilo heslo Žijeme teď, ale občas mě ta všeobecná bezohlednost štvala. Epidemie HIV/AIDS je zde velmi dobře zpracovaná, cítíte z ní tu děsivost a to jak se na vás hrnula ze všech stran. Trochu mi ale vadilo, že lidé se nijak neomezovali, byli trochu sobečtí a vůbec se nesnažili nějak brzdit či nemoci více předcházet. Atmosféra amerických 90. letech na vás dýchá z každé stránky. Na mě tu bylo až moc popkulturních odkazů, které mi nic neříkali, brzdily mě ve čtení a já měla chuť je přeskakovat. Pro toho kdo v této době vyrůstal, může být čtení nostalgické. Emotivní surový příběh, který působí hodně rozporuplně. Skvěle popsaná 90. léta USA, epidemie HIV/AIDS, frustrace a smutek a na druhé straně trochu odfláknutý příběh Adama a Bena. Instagram - Nikmakbooks“... celý text
— Wajny

Přejít na knížky autora