Lina_Šlorová komentáře u knih

(SPOILER) Kruci. Příběh skvělý, četla jsem ho hned, jak ho vydali v češtině, takže si detaily z něj už nepamatuju ale sakra.
Fakt skvělé pokračování (vážně jsem ráda, že to můžu říct, protože dvojky se většinou nepovedou). Riley je zde víc, což mi naprosto nevadí, nýbrž jsem o to více spokojená. Garett tu taky existuje no, ale upřímně? Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, že jde do cely smrti, jsem doufala, že tam fakt jeho život skončí, protože jsem už sama cítila, že tomu člověku není pomoci a mohlo by to trochu posunout Embeřin vývoj. Ale nic takového nás nečeká a naše dráčátko a její kámoši ho jdou zachránit. Nevadí, aspoň jsem se pokochala tím, jak dál Garett trpí. Ne, že bych ho neměla ráda, ale už mi prostě začal vadit ten trojúhelník.
No, a dál? Naprostá dokonalost. Příběh je nabitý akcí a je tu míň romantiky, což kupodivu nevadí. Závěr byl naprosto skvělý, ačkoli jsem čekala, že ty dvě nejsou nic dobrého už když je našli.
Je velká škoda, že pokračování nebude.

28.11.2024

(SPOILER) Knihu jsem četla před několika lety, a byla jsem jí naprosto nadšená.
Kdybych si ji přečetla znovu, možná bych v ní našla nějaké ty charakterové archetypy, ale nechci si kazit dojem, takže jdu sem tak, jak mi to připadalo v roce 2017.
A byla to naprostá pecka. Jízda, plná romantiky, akce, intrik, draků a zrad. Měla jsem ráda všechny postavy - od věčně zamračeného Danteho po nepříjemného Wese až ke Garettovi, se kterým jsem Ember jen tak mimochodem neshipovala. Railey (Cobalt) byl skvělej. Jo, fakt, stal se mým dětským idolem a od té doby všechny podobné knižní hrdiny porovnávám jen s ním.
Děj byl sice jednodušeji předvídatelný, ale i tak mě bavil.
Nejvíc mi v hlavě utkvěla hláška: "Kopnu tě tam, kde ses ještě neopaloval."
Doporučuji.

28.11.2024

Příběh byl bohužel dost nezáživný a jeho potenciálu nebylo plně využito. Těšila jsem se na draky jako v Talonu nebo jako v Ohnivých křídlech, ale dostala jsem jen další romantickou slátaninu, která mi nakonec nic nepřinesla.
Musela jsem se ke knize vracet, nutit a říkat si: ještě zbývá "jen" deset stránek, to dám. No, dala jsem to. Ale nic to nemění na tom, že šlo o velmi podprůměrný příběh s podprůměrnými postavami a ještě podprůměrnějším dějem a světem.
Ke knize se už nikdy nevrátím a stane se lapačem prachu v knihovničce.

28.11.2024

Je to už dost dlouho, co jsem knihu četla a překvapuje mě, na co všechno jsem si schopna z ní vzpomenout.
Tahle LGBT oddechovka byla tak trochu pohádka, tak trochu kratičká fantasy romantická novela s prvky arábie, což se tady moc nevidí. Autorka dokázala na malém množství stránek rozepsat poměrně solidní příběh s hlavou a patou a docela příjemnými postavami.
Obálka se povedla - jednoduchá a přesto odpovídající.
Ze začátku jsem se bála, když se na scéně objevil ten Azad, ale to se spravilo, jakmile se z něj vyklubala příšera a hrdinka konečně narazila na Parvaneh, která byla taková... mno, čekala jsem jí lepší. Prostě nemastná, neslaná.
Docela mi vadilo, že se autorka víc nerozepsala o světě a že to bylo jenom takové lokální, ale jinak fakt pěkný příběh, kratičká oddechovka dělaná na horké letní dny u vody.

28.11.2024

Knihu jsem nedočetla. Zaujala mě anotace, zasazení do minulého století a ty retro vibes, které na mě doslova zářily přes cover.
Bohužel, s první kapitolou přišlo zklamání - autor si očividně vyžívá v dlouhých, naprosto zbytečných popisech, což znamená, že kniha by asi mohla být tak o čtvrtinu kratší. Ano, občas byly ty popisy napsány fakt dobře ale strašně moc brzdily tempo příběhu a to mi lezlo na nervy, protože než jsem stihla dočíst popisný odstavec, zapomněla jsem, co hrdinové vlastně dělali před tím, než se autor vrhl do popisování např. časopisu, obchodu, písní, módy atd. (snesla bych to, kdyby toho tam nebylo tolik).
Měla jsem problém vyznat se v klucích. Ani na jedné postavě nebylo něco zajímavého, co by je od sebe alespoň odlišilo, takže jsem u několika kapitol zapomněla, z čího pohledu vlastně čtu.
Možná se k tomu někdy vrátím, až budu mít nervy, protože téma zní fakt dobře a zpracování nezpracování, chci zase zažít ten návrat do devadesátek.

28.11.2024

(SPOILER) Kniha se možná četla dobře a možná má uchvacující obálku a docela dobrý start, který jsme možná ještě u fantasy románu neviděli, ale jak postupně děj ubíhá dál, zjistíme, že to, co vlastně čteme rozhodně nebude zlatým hřebem naší knihovničky, ale dost možná jejím dnem.

A ještě před tím, než sama začnu kritizovat knihu, bych se vrátila ke komentáři od Cara.17, která tu shrnula skoro všechno, co shrnuto být mělo. Abych to upřesnila, jsem cílovka, Young adult, takže mohu říct že píchání, šoustání, nevěra a hodně sexuálních fantazií do žánru YA patří. Podívejte se někdo na After, staví na tom celá série a pořád dokola to opakuje. Četl tu někdo Skleněný trůn? Tam je píchání spousta. Přeci jen, cokoli, co není E.L.James a Katee Robert prochází úplně v pohodě. Bože, ví někdo, co čtou v knihovně třináctky? Jasně že jsme všichni chodili do oddělení 15+ jakmile jsme se dozvěděli, co je sex a "dospělost".

Tak, tohle bych měla. A teď k dílu.

Hlavní hrdinka Ava mi ze začátku seděla. Bohužel, jen ze začátku.
I ten vílí král, Torin byl docela fajn, ale asi jsem už těch romantasy s temnými sarkastickými fešáky přečetla moc, nebo byl ve výsledku jen slabým archetypem, co neumí ovládnout své touhy a musí hlavní hrdinku opíchat, nebo mu přeskočí. Nebo alespoň tak vystupoval.

Souboj o jeho ruku byl skutečně fraška, jak jej popisovala už na začátku Ava a fraškou zůstal do konce. Opravdu, kdo vymýšlel ty úkoly?

V tomhle se to dost podobalo knize Prázdné sliby a bylo by to téměř totožné až na to, že Mráz je podprůměrný, zatímco Lexi Ryanová se se svojí knihou popasovala natolik, abych ji zařadila do průměru.

Vzhledem k tomu, že vše v knize je nakonec medializované zvědavými diváky z lidského světa, nevyhneme se divným a trapným rozhovorům a pohovorům. Vážně, tohle se sem nehodilo, možná bych byla radši, kdyby tu ten prvek nebyl a autoři se s tím popasovali lépe. No nic no, smůla.
A nebyl by to dramatický zvrat, aby Torin neměl tajemství!
Wow, skvělý. Čekala jsem něco lepšího. Prostě... ani nevím, co jsem čekala. Jediné, co si z knihy odnáším je divný pocit a ještě divnější vzpomínka na divnej konec.

1 27.11.2024

(SPOILER) Zlatí vlci jsou docela zajímavý kousek.
Ne kvůli krásné obálce, barevným stránkám a grafickém zpracování, i když právě to mě donutilo si knihu přečíst.
Po dočtení mám spoustu otázek, ale ani jednu sem nenapíšu.
Hned po přečtení anotace se člověk těší na něco, co je hodno přirovnání k Šesti vranám od Leigh Bardugo. Při čtení příběhu však zjistí, že jde jen o přirovnání, nikoli o skutečný, objektivní názor, který by zhodnocoval svět, dobu, hrdiny, děj a hlavně styl psaní a vypravěčský styl. Říkám to narovinu - nejde o záležitost, která by Šesti vranám sahala byť jen po kotníky. Ale pořád má co nabídnout, a tomu se teď chci věnovat.
Navzdory svému předchozímu tvrzení tu je určitá podobnost mezi těmito dvěma knihami a to v charakterech postav.
Séverin se až nepříjemně přibližuje ke Kazu Brekkerovi, ale ne že by se mu toho nějak dařilo využít - na atraktivitě mu to nepřidává. Jako mozek celé skupinky moc nefunguje a spíše mi přijde, že všechny tahá z problému do problému, ale to je jen můj názor. Rozhodně měl velký potenciál být dalším Levim Glaisyerem (Stínové eso) nebo se skutečně stát dvojníkem Kaze, ale ani jedno se mu nakonec nepovedlo, což bylo snad jedno z největších zklamání příběhu.
Jestli Séverin byl karikaturou Kaze, pak tu mám další podobnost - Lailu, která se dost podobá Inej svým exotickým vzezřením a konečným rozhodnutím ve vztahu se Séverinem. Její minulost je skutečně zajímavá avšak postrádala něco, co by mě nutilo s ní soucítit.
mno a potom tu je zbytek - Zofia jako Nina Zenik, Tristan jako mix Matthiase Helvara a Wylana VanEcka, Enricque jako Jesper Fahey. Ano, ty charaktery jsou tak moc podobné a přesto tak moc špatné, že mě ve skutečnosti nijak nezajímaly.

Ale, co stojí za zmínku, je svět, ve kterém se děj odehrává.
Magie - tepectví tu je velmi detailně popsána a hojně využívána. Jde o něco naprosto originálního, co ještě ve světě fantasy nebylo. Opravdu atraktivními se tak stávají dějiny, artefakty a významné rody a jejich pře a války.

Fakt, když už ne pro postavy, pro svět bych možná knihu přečetla znovu.

27.11.2024

Transgender tématika mi nevadila po těch všech gay příbězích, co mi prošly rukama. Ale co mi vadilo, byly postavy. Erika mě štvala. Míša byla... nevím prostě mi přišla nijaká. Moc těžkých témat mi celý prožitek z této krátké knihy vytvořil minimálně 400 stránkovou překážku, u které jsem se modlila, aby už skončila. Vážně, ty drogy, pití, hormony, situace v rodinách - prostě toho bylo moc.
Velké množství chyb, překlepů, nedokončených vět... někdo z Pointy neměl dostat za svoji práci zaplaceno, protože korektura rozhodně nezapracovala tak, jak měla. Opravdu, i vydavatelství King Cool má chyb méně.
Za ty 3 stovky jsem si na Festivalu o psaní mohla koupit něco lepšího.

Letní bouřky od Szabi writers jsem četla několikrát.
První, co člověka udeří do obličeje je ta skvělá obálka. Fakt dokonalost, těžko uvěřit, že jde o českou produkci (i v jejím obsahu).
Kluci jsou fakt fajn, styl psaní taky - z každé stránky doslova vyzařuje to letní horko.
Po celou dobu mi to dávalo trochu flashbacky na anime Sk8 the infinity, hlavně kvůli tomu dobrému popisu friendshipu mezi Floydem a Pauliem (ta jména jsou asi jediná věc, která mi na celém příběhu vadila).

Pohodička, pohodička, bouřka a zase pohodička. Takhle bych popsala svůj dojem z knížky.

2 27.11.2024

Normální, průměrná, summer-feeling romantická kniha, která mohla být o hodně lepší.
Líbilo se mi zasazení - holka mezi kluky, co dokáže fungovat s kluky bez toho, aniž by musela všude vystrkovat své poprsí aby byla atraktivní. Fakt, sportovní romány mám docela ráda a i když tohle úplně není definice sportovního románu, bylo to tam.
Postavy byly průměrné, dějová linka průměrná, konec předvídatelný, ale vylepšovala to ta chemie mezi Charlie a Bradenem, takže si kniha zaslouží jen o málo víc, než je polovina.

27.11.2024

WOW. Jednoduše wow.

Obálka? Nádherná.

Tak jo, možná na mě udělal dojem vibrátorový les ve výloze u lesbického páru matek Lennona, borce, který mě docela dost mile překvapil. Má doma hada! A ještěrky! A umí stanovat!
Už to bude nějaká doba, co jsem to četla, ale tahle kniha mi utkvěla v paměti právě kvůli ústřední dvojici a skvělým vibes stanování a tak trochu skautingu. Opravdu, bylo super se projednou přesunout z rušných měst a středních škol plných pokryteckých idiotů sem do chráněného parku.
Fakt mě to bavilo, Zorie byla skvělá a zábavná. Hlavně mě dostaly ty její koníčky - focení a hvězdy - fakt dokonalost!

Podtrženo, sečteno, knihu si rozhodně zase někdy přečtu, ten zážitek stojí za to.

4 27.11.2024

Kniha Všemi smysly mě nalákala především na překrásnou obálku s ořízkou. Čtvrté křídlo jsem od autorky nečetla, ale tohle byla docela pecka. Dlouho se mi do rukou nedostala tak hezká knížka která nepochází z fantasy světa a která by se mi tak moc líbila. Téma smutku, strádání a ztrát je tu velmi hezky popsané. Prostě takové milé zimní čtení.
Hlavní hrdinka December mě v mnoha věcech oslovila, ale bylo tu pár drobností, které mi byly trnem v oku - například to, jak dlouho jí trvalo, než si uvědomila, co vlastně chce.
Josh... prostě další vyléčený děvkař. K tomu asi nic dalšího říct nejde.
Embeřina sestra April, to byl však jiný šálek kávy - dokázala mě vytočit jako nikdo jiný. Fakt, takového spratka bych doma nechtěla, takže pokud to byl autorčin záměr, vzdávám jí hold, protože jsem April oficiálně nesnášela už při její první replice.
Pokud někdo má problém s erotickými scénami, nedoporučuji, je jich tam dost.

Dost pohodové, děj nijak moc komplikovaný, konec tak nějak ok.

3 27.11.2024

(SPOILER) Abychom to uvedli na pravou míru - kniha je určena pro děti.
A jelikož to byla právě tato série, která mě roku 2018 přivedla ke čtení knih, jsem do ní blázen i na prahu dospělosti. Když jsem ještě měla čas trochu žít, dohledávala jsem si všemožné komiksy, fanfikce, fanarty, animace... dokonce jsem se pokoušela číst i další knihy z anglické série Wings of Fire (bohužel, angličtinu stále ještě neovládám tak, jak bych chtěla).

První díl série je vyprávěn Hliňákem (Clay), nejstarším dráčetem osudu. S nevlastními sourozenci je držen v jeskyni a čeká na den, kdy budou mít povinnost zachránit svět, jak se o tom píše v proroctví.

Co mě mrzí a zároveň trochu štve, jsou jména. Ano, v kategorii, do jaké je série zařazena, by někomu možná mohly vadit anglická jména, jenže ta česká zní naprosto příšerně. A taky obálky. Ty dopadly snad nejhůř ze všech. Bylo by opravdu jednoduché vzít ty krásné 2D obálky anglických knih, ale né, my si to uděláme těžší a šerednější, ať jsme originální!
Jo, a taky mi dost vadila Hrozena (Peril), ale to je jen malý detail.

Co se týče kladů, je jich celá řada.
Krásný fantasy dračí svět s jasnou (i nejasnou) minulostí, druhy, návyky a proroctvími, která ovlivňují životy hlavních hrdinů. Je opravdu skvělé, že každé dráče má opravdu jinou osobnost, ale stále se mají rádi i přes to všechno, co je čeká. Celkově... děj perfektní. Naprosto. Pořád se něco dělo, ale ne, že by to bylo přeplácané, ale prostě ta akce tam opravdu seděla.

Nominace na nejlepší postavu? Vede Poštolka (Kestrel) a Tsunami (Tsunami). Nejlepší ship? Pardon, Hrozena a Hliňák se podle mého k sobě nehodí, díky moc.

Jednoduše řečeno, je to fakt materiál, který nemůžete minout a jen tak vynechat, jestliže jste fanoušci draků a nevšedních epických fantasy.

21.11.2024

(SPOILER) Dopisy ztraceným je kniha, ke které se pravidelně vracím. Její krásná, jednoduchá obálka mě nalákala v knihovně, když mi bylo kolem dvanácti let, tedy někdy po jejím prvním českém vydání, a od té doby na ní nedám dopustit a horlivě ji doporučuji každému, kdo si potrpí na YA romány.

Příběh, který se točí kolem dvou osob - Juliet a Declana, je tak emotivní, smutný, krásný, originální, ale i šťastný, že pokaždé, když jej znovu čtu, slzy si neodpustím. Opravdu. Považuji ho za nejlepší dílo od Kemmererové, (i když dvojka je o mém oblíbenci Revovi, nepřijde mi tak vydařená, aby trumfla toto).
Všechny postavy jsem si naprosto zamilovala a i když jsem knihu četla už nespočetněkrát, vždy jsem znovu cítila ty emoce, vždy jsem se znovu divila nad zvraty a vždy jsem znovu plakala s Juliet na hřbitově s Declanem Murphym.

Opravdu, zde není co vytknout.
Ze srdce doporučuji, fakt to stojí za to.

8 21.11.2024

Opět mě nalákala krásná, barevná a tematická obálka a autorčina kniha "Šťastně až navěky?".

Není to tak, že bych měla něco zásadního vůči nebinárním lidem. Fakt ne. Ale když jsem si knihu kupovala, očekávala jsem další fantasy slaďárnu s gay tématikou. Havran byl jako postava fajn. Slunce už tak moc fajn nebyl/a (právě z tohoto důvodu). Příběh měl dobrý start, ale bohužel, knihu jsem kvůli Slunci nedočetla, zavřela a odložila do knihovničky s tím, že už ji pravděpodobně nikdy neotevřu.

1 21.11.2024

(SPOILER) Po knize Ohař a Liška jsem pokukovala v knihkupectvích už hodně dlouho. Zejména po její krásné obálce od Adély Stopky.
Anotace slibovala epickou fantasy knihu, která měla být na jedno dopoledne. Slibovala elfy, měniče, války království... Ale v tomto díle jsme se bohužel dočkali pouze těch měničů.
Strašně mi chybělo nějaké prozkoumávání světa. Ano, Tempest měla se svým životním příběhem potenciál. Měl ho i Pyre. Jenže mi to nějak.. nevím, nějak mi to nefungovalo.
Možná to bylo kvůli tomu, jak dlouho byla Tempest zavřená v chatrči. Možná to bylo kvůli tomu, že od jejího příchodu se změnilo pramálo. Možná to bylo proto, že jsem doufala v trochu něco jiného.
Jinak docela pohodové, nenáročné čtení. Doufám, že se věci dají do pohybu s dalším dílem. A doufám, že i ta romantika, která je zatím jen letmo naznačená, se trochu vyvine.

5 20.11.2024

(SPOILER) Tak. Do rukou se mi konečně dostala kniha od Armentroutové. Velké nadšení však vystřídala ledová sprcha v podobě zklamání.

Jelikož já stoprocentně patřím do cílové skupiny, mohu říci, že chování hlavní hrdinky, která by měla být ve stejném věku jako já, bylo skoro jako mé chování ve třinácti letech. Bohužel, tento fakt se podepsal i na stylu psaní a délce vět, aby tomu lidé v "teen" věku dostatečně rozuměli. Holky mezi sebou řešily normální "holčičí" věci. Však to znáte... první lásky, první sex, nějaké erotické představy, spory mezi barbínou třídy a hlavní hrdinkou... to všechno to mělo.

Layla byla... eh. Naivní, trochu tuctová, s jasným konfliktem a s ještě jasnějším darem ve vínku. Možná to bylo právě tím, že byla opět jednou z těch "naprosto nejvyvolenějších z vyvolených", celý svět jí celý její život lhal a bla, bla, bla... (opravdu, potřebujeme číst pořád dokola větu "Jsi jediná, kdo může zachránit svět, jsi to ty, jen ty, a nikdo jiný"?). Navíc ten detail, že je "mula" (vysvětl. kříženec) mi taky nějakým způsobem vadil, a to se mi často nestává.
Roth by mohl být světlem na konci tunelu s jeho skvělými sarkastickými poznámkami a autorčiným odkazem na moji oblíbenou písničku "Paradise city", ale nakonec to ani on nezachránil. Stal se z něj princ démonů, opět zachraňoval hlavní hrdinku vždy a všude, což by bylo samozřejmě v pořádku, kdyby to nedělal při každém konfliktu.
A když už jsme u těch konfliktů, ten jeden, který byl klasifikován jako "hlavní", (kdy Zayn zázračně prozřel a rozhodl se taky zapojit do dění a nebýt pořád jenom slepičí prdelkou, kdy Roth se rozhodl být příkladem hodného démona a kdy Layla zázračně získala podobu Strážce a démona v jednom a všichni tři si najednou hráli na hrdiny, jakoby vůbec nebojovali v tělocvičně střední školy s nějakým šíleným démonem a hromadou dalších fanatických Strážců), byl napsán tak moc informativně, že jsem si vlastně ani neuměla představit, co se tam odehrává a nemohla jsem ani s tím Rothem soucítit, přestože šlo o jednu z mála postav, které mi jakž takž nelezly na nervy.

Ale dost hatů. Teď vám zkusím dát důvod, proč by vás kniha mohla oslovit: krásná obálka, konflikt andělé x démoni, docela rychlé tempo.

I když se kniha četla docela svižně, nebylo to kvůli jejímu obsahu, nýbrž mé touze ji už konečně dočíst a vrátit do knihovny, abych se jí zbavila. Ve spoustě chvílí jsem si říkala, jestli právě nečtu nějakou pochybnou fanfikci na Teen Wolf nebo Twilight. Nakonec jsem se po dlouhé pauze ale rozhodla, že druhému dílu dám šanci mě v tomto názoru a hodnocení buď utvrdit, nebo mi jej vyvrátit.

(SPOILER) Na Nejtemnější část lesa od Blackové jsem se dlouho těšila. Potom, co jsem dočetla "Férskou ságu" (jak to tu překládají), jsem potřebovala více od autorky a Les byl jednoduše první volbou, neboť anotace slibovala víly.
Za prvé, musím ji pochválit za fakt dobře vypadající nápad. Víly, normální lidské moderní město, pověrčivost i turistická atrakce v podobě spícího prince ve skleněné rakvi. To všechno mělo fungovat skvěle. Ale řeknu vám, proč nefungovalo: autorka si dovolila zapojit na můj vkus až příliš postav a zapomněla si někde v šuplíku svojí "blackovskou" kouzelnou přísadu, kterou by konflikty ozvláštnila jak magií, tak intrikami. Děj se táhl neskutečně dlouho, Hazel mi až nebezpečně připomínala směšnou karikaturu Jude ohánějící se mečem po všem živým, Ben a Severin mi absolutně nepřirostli k srdci a rozhodně to není těmi gay viby, které z nich doslova tryskají.
A finální fight? Nic moc. Neuměla jsem si představit jak útoky zmatené a zrazené Sorrow, tak ani vlastně celý souboj mezi Hazel a Olšovým králem.
Severin? Nic moc. Čekala jsem od naší Sněhurky ve skleněné rakvi něco víc než jenom pletení hlav sourozenců.
I když má kniha krásnou atmosféru města obklopeného lesy plnými víl a kouzelných stvoření, určitě bych sáhla pro jinou knihu, abych ji zažila znovu.
Bohužel, velké zklamání.
Slabé 2/6 aspoň za nápad

20.11.2024