• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Veronika Saforková

Deník šílenství

„Musím teda říct, že se ke mně v poslední době dostávají samé deníky a zpovědi o osobním životě a nevím, jestli už toho není moc. Protože zrovna tato kniha mě nijak zvlášť neoslovila. Samozřejmě, co můžu napsat o reálném příběhu, který někdo prožil. Cením si a obdivuji lidi, kteří se otevřou před celým světem, a napíšou knihu o svém životě. Ale pořád si myslím, že některé knihy by vážně měli zůstat jen jako deníkové zápisky. Přesně jako tato kniha. Nebudu vám tu házet žádné větší spoilery. Zkušenost autorky musela být bezesporu šílená, ale ani na konci knihy mi nepřišlo, že by přišel nějaký progres. Autorka vyměnila závislost na alkoholu za závislost na fiktivním vztahu. Který jsem teda absolutně nechápala. Tento vztah byl z celé knihy ten nejmíň uvěřitelný. Tuhle knihu, už podruhé číst nebudu.“... celý text
— kniznisvetsjiri

---

Deník šílenství

„Pro mne, jakožto náruživou psychopatoložku, má příběh Veroniky obrovskou hodnotu. Je skvělé, že autorka vytrvala a podařilo se jí knížku vydat. Cením si její syrové upřímnosti, se kterou svůj příběh předává. Velice mne mrzí, že si nakladatelství nedalo větší práci s korekturou. Neustálé vynechávání teček na koci věty, špatné pády slov... Čím dál jsem ve čtení pokračovala, tím se četnost chyb zvyšovala. Bohužel to snižuje celkový dojem z díla. Nicméně i tak nelituji, že jsem Deník šílenství četla, uvědomuji si totiž, že za ty chyby autorka nemůže. zajímavá myšlenka z díla: Věřím, že pocit osamocení vystřídá pocit osamostatnění...“... celý text
— pani_ari

---

Deník šílenství

„Příběh začíná Verčiným pokusem o sebevraždu. Ta se potýká se závislostí na alkoholu již několik let, avšak po propuštění z práce se situace brutálně zhorší až skončí bez peněz, bez jídla, uvězněná kvůli odpadkům a stovkám much ve vaně jen s Alpou, svojí věrnou společnicí. Dluží stovky tisíc, přestane vycházet z bytu a komunikovat se světem. Když rodina vyhlásí pátrání a do bytu přijde policie, radši se pokusí se zoufalství zabít. Tohle fakt miluju, takový lidi. Co sis jako myslela? Mohli jsme být u někoho, kdo nás opravdu potřebuje. Sakra! Co ten bordel v bytě? Nejen, že chlastá, ale ještě páchá sebevraždu tím nejhorší způsobem. Byt má plnej prázdnejch flašek a odpadků. Dlouho jsem nic podobného neviděl. Alkoholici jsou fakt verbež. Po záchytce vede cesta Verči na psychiatrii na různá oddělení, až nakonec skončí na protialkoholní léčbě, kde stráví 9 měsíců. Deník šílenosti obsahuje zápisky z léčení, elaboráty i vzpomínky. Setkává se nezájmem personálu, nepochopením okolí, ale nalézá i nové kamarády a smysl života. Oceňuji Verčinu odvahu a otevřenost sepsat takovou knihu. Bohužel teď přichází obrovské ALE. Nezaznamenala jsem u Verči posun v psychice, ačkoliv jsem jí moc fandila. Svoji závislost na Alpě vyměnila za závislost na jakémsi panu M. Američan, kterého nikdy neviděla, ale zamilovala se přes internet, žádost o ruku proběhla bez osobního setkání přes mobil. Když pominu uvěřitelnost (ale proč ne, stávají se i mnohem méně uvěřitelné věci), tak je všechno špatně. Ten vztah je tak toxický, z jeho strany mi to přijde jako nějaká hra a jeho chování je neomluvitelné. Ke konci léčby se to jaksi spraví, ale i tak Navíc je kniha napsaná dost nezáživně, nemám zájem číst 2-3x ty samé pasáže, opakující se slova, krkolomný slovosled aj. A to bohužel ani pokud jde o takhle silný příběh. Chápu, že Verča chtěla autentický záznam ze svého života, ale možná kdyby kniha prošla nějakou důkladnější korekcí, četla by se mnohem lépe. Proto hodnotím 3/5 a a Verče přeji spousty sil.“... celý text
— PosPol

---

---

Deník šílenství

„Hodně silná kniha až do samého nitra duše Veroniky. Víc takových knih na našem trhu, jediné co vadilo byly hrubky a překlepy (ale s tím mají všechny nakladatelství od Dobrovského dlouhodobý problém).“... celý text
— JancaMia

---

Deník šílenství

„Zajimavý čtení , bohužel někdy moc zdlouhavý , někdy psany jako slohová práce... Někdy se autorka utapěla v detailech... To dost knihu sráží.. Škoda“
— Jirikk