Vic James

anglická

Populární knihy

Nové komentáře u knih Vic James

Padlé město Padlé město

První díl jsem četla před X lety.. Což asi bylo špatně.. Než jsem se do knihy dostala byl konec.. Kniha se mi moc nelíbila. První díl lepší.
Princezna22


Zářící ruiny Zářící ruiny

Číst poslední díl ze série po třech letech od toho druhého není prostě dobrý nápad. Nicméně jsem ráda, že jsem sérii dokončila, tohle byl za mě nejlepší díl. Pořád mám teda stejný problém jako u dvou předcházejících dílů, ale z nějakého důvodu mě tohle bavilo nejvíc. Můj problém spočívá v tom, že i když je tahle série neskutečně zajímavá a plná nápaditých zvratů a troufám si říct že i originálních věcí, není to napsané tak, aby mě to nějak zaujalo. Jsou mi jedno postavy, je mi jedno příběh, je mi jedno jak to dopadne. Tady jsem teda byla ztracená i v tom kdo je kdo, ale to je čistě moje blbost. Autorka vám nic moc neopakuje a prostě počítá s tím, že ty věci víte. V tomhle díle jsem se do toho dokázala aspoň trochu dostat a bylo tam pár věcí které mě zaujaly, včetně třeba konce. Nedostala jsem teda úplně otázky na všechny své odpovědi a s úplným koncem jsem velmi nespokojená, ale to hlavně proto, že nesnáším otevřené konce. Teď absolutně netuším, co se stalo s jednou postavou a štve mě to. Smrti a podobné věci ve mně nedokázaly nic vzbudit, ale bavilo mě to aspoň trochu. Mrzí mě, že tohle nebylo napsané někým jiným tak, abych se do toho zažrala, protože pak bych z toho byla úplně unešená a tohle by mohla být úplně top dystopická série. Takhle je to série s fajn nápadem ale nic moc zpracováním. Zkuste první díl a pokud vás zaujme, pokračujte. Pokud ne, tak se obávám že se v dalších dílech nic nezmění. Přečtení ale nelituji a jsem ráda, že jsem konečně dokončila nějakou sérii.... celý text
Akléda_


Zářící ruiny Zářící ruiny

Tak jsem si myslela, že se od chaotického a trochu násilného druhého dílu rozjíždíme, ovšem v tom třetí díl zklamal, chaosu i násilí víc než dost, ale úplně nevím, k čemu to bylo dobré. Nakonec si musím přiznat, že nejvíc drží pohromadě Zlatá klec, možná proto, že se pro mne nejvíc držela při zemi. Ale zpět k Ruinám, nevěřila jsem Abi, nevěřila jsem Gavinovi, jediný wow moment, a za ten palec nahoru, úplný konec... vůni moře a ohně v pokoji jsem strašně ráda uvěřila:-).... celý text
borufka



Zlatá klec Zlatá klec

Zaujala mě v knihovně anotace a obálka, ale příběh sám o sobě bohužel není zajímavý ani trošku. Ta kombinace rádoby fantasy a situace se Sílou a Mocnými, tu vůbec nejde dohromady s dystopií. Či co to má být, protože kromě pár nadřazených a jednoho táboru nám to z toho světa kniha moc neukáže. O Síle se čtenář taky dozví prd, jen že ji Mocní mají. Postavy nemají žádnou hloubku, skoro nikam se neposouvají a oblíbit si někoho jde jen dost těžko, protože je tam těch postav zbytečně moc a tak se příběh nemůže rovnoměrně věnovat všem. Je to strašně nedotažené, autorka si vymyslela svět, který se vůbec neobtěžuje čtenáři pořádně nastínit, až na pár detailů. Není to zkrátka vůbec propracované, ani na rovině fantasy ani na rovině dystopie. Ono to není špatně napsané, co se týká stylu vyprávění (až na ty skoky v čase), přečtené jsem to měla vcuku letu, ale příběh sám o sobě a jeho aktéři je tak nezajímavý, že to ve mě po přečtení nezanechalo žádný dojem a ani chuť číst další pokračování. Nějaká akce se vlastně odehraje až na konci, nejspíš aby to čtenáře nalákalo na další díl, ale u mě se tak nestane, vůbec mě to nechytilo. Většinu času je to prostě jen nuda, jakási letmá rádoby romance a spousta zbytečných linek a postav. (To se Psem jsem nepochopila jen já nebo to prostě byla zbytečná kravina?) Jediný, kdo mě trošku zaujal byl Gavar, který byl sice zmetek, ale aspoň měl nějaký náznak osobnosti (opět škoda, že se autorka neobtěžovala nijak rozvinout jeho charakter, úmysly, minulost jeho vztahu s matkou Libby, či cokoliv jiného). O ostatních postavách nemůžu totiž říct skoro nic. Zkrátka nezajímavý průměr, na který si za týden asi ani nevzpomenu.... celý text
Thalin


Zlatá klec Zlatá klec

Naprosto nelogický svět, nerealistické, ploché a nepřirozené postavy a navíc pro mě zcela nepochopitelný styl vyprávění - autorka vzdycky popíše jednu nepodstatnou krátkou událost a pak přeskočí o měsíce dopředu. A všechny důležité věci, které se staly v mezičase, jen nějak letmo zmíní.... celý text
Percabethka