• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih Vlado Bálint

Zápisky cestovateľa

„Pre autora trochu netypické témy, hoci jeho štýl je jednoznačne rozpoznateľný. Obsah, resp. dianie vkomponované v jednotlivých esejach je pomerne ľahko dešifrovateľné nielen tými, ktorí zažili a rozumeli posledným dvom rokom, ale aj tými so silnou intuíciou. Ono vôbec čítať a porozumieť pri vnímaní Zápiskov cestovateľa nadobúda nový rozmer. Autor je majster metafory a často sa treba zastaviť a počkať, kým prečítané docvakne na správne miesto - pričom treba byť v geo-obraze, inak vám mnoho môže uniknúť. Silné, nadčasové, odvážne a potrebné!“... celý text
— Lessana

---

Déjà vu

„Deja vu je vždy zvláštní pocit. Nevím, jak vás, ale mě to vždy trochu rozhodí. Minulost a přítomnost splynou a člověk najednou neví, co se doopravdy stalo a co mu jen tak připadá. Sbírka těchto básnických zamyšlení mi skutečně ten pocit připomíná. U tohoto autora je to skoro už tradice, že mě nejvíc osloví Prolog a Epilog. Z ostatních zamyšlení pak jednoznačně „Okenný monológ“, protože jsem jako dítě vždy ráda pozorovala svět přes stékající kapky deště...takže takové osobní deja vu ☺“... celý text
— Atanone

---

Deň po Jánskej noci

„Když čtu poezii Vlada Bálinta, naskakují mi v mysli obrazy, stejně jako když poslouchám jeho hudbu. Jistě, nemůžu to říct úplně o všem, protože někdy jen autor ví, o čem píše. ****** Len náhoda zviedla nás Z poznania, že aj bez krídel sú vtáci Tvory, čo krídla majú. ************** Jako milovnice podzimu nemůžu nezmínit Cirkus jeseň *** Občas je ti práve tak Ako na Vianoce Osamotencom. Hmla padá jako kameň do vody a kruhy máš na duši ************ Ovšem opět (po Cirkumspectate) mě nejvíc (kromě věnování ) dostal Prológ a Epilóg. V Prologu nás autor jen tak rozehřívá.. startuje. Ale pro mě je posleství hlavně v Epilogu. Tak to je. Na počátku bylo slovo. A bude i na konci. ****** Epilóg Zabudni na to, čo vieš. Spomeň si na to, čo cítiš“... celý text
— Atanone

---

---

Deň po Jánskej noci

„Z básničiek nasádzaných trochu netradične cítiť, že autor má nielen široký rozhľad, ale aj vycibrenú schopnosť vidieť veci v súvislostiach a zachytávať to slovne v nápaditých básnických obrazoch (na ich pochopenie na tom treba byť podobne). Veľmi pozitívne tiež hodnotím fakt, že básne boli písané z vnútornej potreby autora (neznášam pravý opak - umenie pre umenie) a že sú svojím obsahom a posolstvom stále aktuálne. Celkový pocit zo zbierky je mierne nostalgický, taký ako z upršaného dňa, ale určite nie nepríjemný.“... celý text
— Lessana

---

Déjà vu

„„Spať sa dá aj s otvorenými očami ... ani s týmto ale netreba preháňat´.“ ... četla jsem, a bylo to, jako bych měla otevřené oči a snila ... ten sen byl poetický ... jenže byl taky sentimentální ... na můj vkus asi víc než bych chtěla ... „Ako povrazolezci balansujeme nad publikom zmiešaných emócií ... malé zaváhanie a môžeme padnúť ...“ ... asi jsem moc citlivá na to, když se z vyvolávaných emocí ... najednou stává sentimentální balast ... „zvuky sú teplé ... vánok šteklí a všetko je príjemné ...a potom zimomriavky ... žiarivé slnko minulosti, prítomnosti a jasnej budúcnosti“ ... pak se totiž varovný signál někde uvnitř mě rozbliká ... sem tam přímo zasvítí ... jenže, pak jsou tu chvíle, kdy odpočívá, a dokonce na něj na chvíli zapomenu ... to je ve chvíli, kdy je to najednou výborné ... čisté a emotivní ... a právě díky takovým chvílím jsem poslouchala a snila ... až do poslední stránky :-) ... „ ... rozum sa teší cieĺu, ktorý dokáže vyrátať. Však mnohokrát méta je netušená, nevypočitateĺná, len cítená.“ ... poslouchala jsem spolu se Senecou, kterému byl tento text určen, jak se to má s rozumem a citem, a uznala, že bez citu ztrácí rozum jaksi pevný bod, o který by opřel svá rozhodnutí ... „tak povedz, ó veĺký Seneca, sú molekuly rovnako racionálne jako rozkmitané zhluky ĺudí? ... či len ĺudia strácajú svoju prirodzenosť ...?“ „My ĺudia sme omylní, no nie to naša choroba. Nie je to prekliatie ... Spomeň si Seneca, Jako to bolo s tou zvedavosťou? Istý člověk sa s humorom tešil na chvíĺu, kedy umrie ... Rozum ... Je jako guĺa, ktorá je pripútaná ku každému z nás. ... v minulom storočí to u nás povedalo jedno dieťa: „Cisár je nahý.“ A vtedy všetci pochopili, že to je tak. Možno len na chvíĺu. Aj v Tvojich časoch, milý Seneca, bol cisár nahý a všetci, vrátane jeho samotného, to vedeli. Avšak lahodná chuť moci vydláždila cesty rozumu ... Ale nie preto, milý Seneca, že vládca stratil cnosť, či potratil rozum. Jednoducho ... uveril, že večne bude tým, kým práve je.“ Asi nebudu „žiariť pre všetkých, čo v tmavej noci strácajú cestu ... abych pak splynula s rytmom vesmíru ... až ráno vyjde Slnko“ ... motivační části mě trochu minuly ... ale to nemění nic na tom, že jsem si své déjà vu užila ... a docela příjemně se zasnila :-) ... poučila? ... no, spíš našla možná pár pevných bodů ... o které příležitostně můžu opřít svá rozumová rozhodnutí :-) ... vzpomenu si, až se budu o něčem rozhodovat ... a zeptám se na to, na co se nikdo neptá: Co je na odvrácené straně tohoto příběhu? ... vzpomenu si a rozhodovat se budu až pak ... až si ji zodpovím :-).“... celý text
— alef