• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 18 knih

Nové komentáře u knih Vlastimil Maršíček

Nezval, Seifert a ti druzí...

„Knihu jsem četla v rámci studia literatury a už dvacet let si pamatuju její název, autora a některé příběhy jako něco, k čemu bych se ještě chtěla vrátit. Spisovatelé jsou také lidi se zajímavým životem, ne jen nudní dědci na obrázcích v učebnici, kterou je třeba se našprtat. Proto mám vzpomínkové knihy spisovatelů ráda. Píšou je profesionálové a podávají autentické svědectví o atmosféře doby a o osobnosti samotných autorů.“... celý text
— Marta007

---

Rybář a sen

„Útlá knížečka veršů, která je přečtená opravdu za chvilku. Dle popisu by člověk čekal, že to bude budovatelská poezie, ale naštěstí tomu tak není, je tam pár náznaků, ale přišlo mi, že to byla víceméně úlitba době, kdy byly verše napsány. Nejedná se o volný verš, některé básnické obraty mi přišly vcelku originální, hlavní nevýhodou je, že knížka obsahuje opravdu jen pár veršů. Celkově bych hodnotil 70 %.“... celý text
— xulij01

---

Domove líbezný

„Tuto knihu jsme měli doma. Zprostředkovala mi základní seznámení s českou poezií. Jako malá školačka jsem jí často listovala a vybírala i básničky na různé recitační soutěže. Kniha, ke které jsem se neustále vracela, se poděla nevím kam. Stejně jako mé dětství.“... celý text
— RADOST

---

---

Nezval, Seifert a ti druzí...

„Na rozdíl od knihomoli považuji Maršíčkovu vzpomínkovou knihu za přínosnou. Především proto, že obsahuje informace o známých spisovatelích, které jinde nelze získat. Téměř vše „podstatné“ a literárně vědné o vzpomínaných spisovatelích bylo již napsáno, často strohou mluvou vědců. Maršíček píše po svém, tak jak si události pamatuje – a mezi řádky vykresluje charakter jednotlivých autorů. Ovšemže ze svého pohledu a na základě svých zkušeností. Zkrátka jsou to informace od člověka, který „byl u toho“ a kromě toho i „viděl za kulisy“. Zajisté i tady platí, že lidská paměť je velmi nepřesný zdroj pro dějiny, ale to platí prakticky pro všechno vzpomínky. A i když jsou přesné (protože vycházejí z doložitelných dokumentů), opět záleží na jejich výběru atd. Maršíček si vybral to, co se domníval, že jinde nenajdeme. Záleží na čtenáři, zda jeho styl přijme nebo odmítne. Já ho přijal. Ano, přiznávám, že jsem ovlivněn skutečností, že mnohé příběhy znám z osobního vyprávění, například text o Holanovi mi dokonce autor četl ze strojopisu v době, kdy nebyla šance na vydání. Maršíček byl indexový autor, takže mohl na sklonku normalizace vydat leda nějaký překlad nebo knížku pro děti. Nicméně rozumím, proč knihomolií právě tyto Maršíčkovy vzpomínky nemusely sednout.“... celý text
— em54

---

Vlnobití aneb Malý mořský cirkus

„Moc pěkné čtení v dětství, dnes už si vybavuji jen malé střípky. Už ani nevím kam se ztratila.“
— surikata246