Zuzana Kočová

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1922 - 1988

Populární knihy

/ všech 13 knih
Pět sešitů ze začátku
Pět sešitů ze začátku
Protančit život aneb Vždy se dá něco dělat
Protančit život aneb Vždy se dá něco dělat
Krajní situace
Krajní situace
Potíže putování
Potíže putování

Nové komentáře u knih Zuzana Kočová

Potíže putování Potíže putování

„Knihobudka potěšila, protože jsem tuhle knihu četla kdysi dávno, ještě jako svobodná holka, a dokonce jsem si pamatovala název a že se mi kniha líbila. :) Bylo to fajn čtení i s tím třicetiletým odstupem, i když reálie se už poněkud změnily.“... celý text
— Alma-Nacida

Potíže putování Potíže putování

„Kdysi jsem četla autorčinu Chválu putování o Islandu a nález pokračování ze Skotska a Bretaně v nádražní knihobudce mě potěšil. Zuzana Kočová má zvláštní styl psaní, který přes stylistickou nenáročnost vyžaduje soustředění čtenáře na směs popisů viděného, náhlých myšlenkových odboček, vzpomínek a sebepromluv. Takový trochu cestopis a více lidopis. Tento styl vyprávění mi není až tak blízký, ale odvaha autorky vydat se v letech sama bez znalosti jazyka do neznámých končin je obdivuhodná. Potíže na cestě jistě byly (šok z okolí Stonehenge jsem zažila před lety totožný) a pěkná stránka je tam zachycena také.“... celý text
— pajaroh

Kronika Armádního uměleckého divadla Kronika Armádního uměleckého divadla

„Třetí manželka Emila Františka Buriana a herečka Zuzana Kočová rozhodně nenapsala "historickou a teoretickou studií" - ale s pečlivostí shromáždila množství dokumentů o originálním a ve své době neuvěřitelně progresivním divadle D 34, souputníku třeba Osvobozeného V+W. Jeho název obsahoval číslo roku založení souboru, které se s každým novým rokem existence měnilo (D 35, D 36...) - až do roku 1951, kdy divadlo převzala armáda, a tak změnilo název na Armádní umělecké (skončilo se smrtí EFB v roce 1959). Kniha podrobně zachycuje prvních dvacet let fungování Déčka skrze smlouvy, programové stati, ukázky scénářů, cenzorské přípisy, novinové články, recenze a rozhovory, vnitřní směrnice divadla, komentáře jednotlivých inscenací, korespondenci a další dokumenty; je to fascinující čtení, zachycující svou dobu a proměnu lidí, a následně divadla, v ní. Nutno se smířit s určitou tendenčností, jež se kromě neustále zdůrazňované levicovosti a z ní plynoucí nikdy neustávající sebekritiky projevuje v tom, co citováno není nebo čemu je věnována menší pozornost (zejména v poválečném období, kde jsou vyzdvihovány socrealistické inscenace typu Atomový mír či Parta brusiče Karhana na úkor inscenací klasiky či nezideologizovaných dílek typu Škola základ života); koneckonců kniha vyšla v určitém dobovém kontextu - a k tomu za Burianova života, jenž měl v té době propůjčenu a hrdě nosil hodnost plukovníka... Přesto se člověk leccos dozví o zázemí a podobě slavných a bohužel nezaznamenaných inscenací od Máchova Máje, Vojny, Lidových suit (vycházejících z barokních anonymních her), Utrpení mladého Werthera, Büchnerova Leonce a Leny, Věry Lukášové v divadelní i filmové podobě, Evžena Oněgina nebo Wedekindova Procitnutí jara po omyly typu Pařeniště - a k tomu o všednodenních fungování divadla, o kterém by i současník se zájmem o umění měl přinejmenším vědět.“... celý text
— petrarka72

Potíže putování Potíže putování

„Tuhle knihu jsem četla už kdysi, když mne nadchla autorčina Chvála putování. A také super.“
— eva-lupen

Chvála putování Chvála putování

„Tuhle knížku jsem četla už před lety, ale je to jedna z těch, co mne nadchla pro cestování.“
— eva-lupen

Přejít na knížky autora