Jan Skácel citáty
česká, 1922 - 1989
Citáty (49)
„A jsou i slova zoufalá a krutá, jako když jestřáb střemhlav změní let a zaútočí na bílého drozda, a měl jsi nám je Bože zamlčet.“ — A znovu láska
„A nepřijde-li trest hned vzápětí, musíš si vinu odžít životem.“
„A život se nám zdá. Není a je.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Až do skonání světa budou Hamleti umírat na scéně...“ — Květy z nahořklého dřeva
„Básníci básně neskládají. Básník báseň nalézá.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Dětství je to, co dávno, kdysi bývalo a dnes ze sna visí.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Dlužíte mi harfu. Takovou, co by spala.“
„Dost dlouho nehet dívky v parku byl pro nás kouskem měsíce.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Chci život milovat...“ — Květy z nahořklého dřeva
„Chraňme tu vodu a nenechme oslepnout prastaré zrcadlo hvězd.“
„Chtěl jsem, aby tahle knížka byla trošku veselá, kapánek smutná, maličko sentimentální a hodně obrázková, nic víc jsem nechtěl.“ — Jedenáctý bílý kůň
„Jako všechno umění je i poezie v podstatě tajemství.“
„Je slyšet vůni, stůně růže a vítr usnul znaven v seně, měsíček jako malé slůně po nebi chodí obráceně.“ — Chyba broskví
„Je studánka a plná krve a každý z ní už jednou pil a někdo zabil moudivláčka a kdosi strašně ublížil. A potom mu to bylo líto a do dlaní tu vodu bral a prohlížel ji proti světlu a moc se bál a neubál. A držel ale neudržel tu vodu v prstech bože můj a v prázdném lomu kámen lámal a marně prosil: kamenuj. A držel ale neudržel a bál se ale neubál a studánka je plná krve a každý u ní jednou stál.“
„Je to jak dobrý skutek postát na mostě.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Je včera, bude dnes a byla zítra. Snes tyto tři údery a žádný víc.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Jestli probudí tě po půlnoci touha, nečekej na úsvit.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Jsme jako tonoucí a voda zároveň.“ — Květy z nahořklého dřeva
„K ránu jsou popelnice plné nedosněných snů...“ — Květy z nahořklého dřeva
„Kdejaké ticho děti vysbíraly a zanesly je domů maminkám.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Konečně protrhnouti papírové klišé a místo cizích očí dívat se jen svýma.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Lety jsem zmoudřel. Co je moudrost – nevím.“
„Město si tě samo jednou najde, tak jako sám sebe hledá v básni rým.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Mnoho lidí se domnívá, že moravská hymna je píseň Moravo, Moravo, Moravěnko milá. Není to pravda. Moravská hymna je mnohem krásnější, velebnější a je všelidská. Není národa na světě, který by měl tak inteligentní hymnu jako my, Moravané, kteří na rozdíl například od Slováků národ nejsme. A přece jen málo obyvatelů zeměkoule moravskou hymnu zná. Dokonce ani všichni Moravci ne. Já ji znám a zpívám si ji velice často a s úctou. Hymnu líbezné země Moravské (která není zemí) nezahraje ani ta nejznamenitější kapela na světě. Nedokáže to. Protože moravská hymna je - ticho. Řeknu vám to naplno. Moravská hymna je pauza. Pauza mezi Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska.“
„Musíš bez únavy nést touhu jak nebe propast hvězd. Nad palouky tvé domoviny.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Na nebi sbírá se vítr, zítřejší nachový vítr, a znova láska, znova, odedávna zpovzdálí překáží smrti. (Večer ze sbírky Hodina mezi psem a vlkem)“ — Hodina mezi psem a vlkem
„Na zlý strach kolem zapomenout a na ten krásný vzpomínat.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Nadšení nenosí nikdo po kapsách.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Nakonec všichni vejdeme se do hrobu jako do houslí.“ — Květy z nahořklého dřeva
„Nejčistší ze všeho je lítost.“ — Květy z nahořklého dřeva
Jan Skácel - knihy
2022 | Proč ten ptáček z větve nespadne |
1965 | Smuténka |
1983 | Uspávanky |
2012 | Hodina mezi psem a vlkem |
2008 | Básně I |
2008 | Básně pro děti |
1960 | Co zbylo z anděla |
1988 | Kdo pije potmě víno |
1991 | A znovu láska |
1981 | Dávné proso |
Žánry autora
Fejetony, eseje Literatura česká Literatura slovenská Poezie Obrazové publikace Pro děti a mládež
Štítky z knih
Brno dopisy korespondence Morava zvířata, fauna Valašsko lyrika výbor z díla fotografie romantika
Skácel je 234x v oblíbených.