Jaroslav Havlíček citáty

česká, 1896 - 1943

Citáty (8)

Čekala na muže, který nepřišel. Mohla by čekat navěky, nepřijde již nikdy. "Nikdy nepřijdu," pravil usměvavý mladý kadet, "tenkrát před lety, se mé chtivé ruce vztahovaly po každém ovoci. Později, když se mi podařilo přelstít tě pro pohodlnější umírání, byly to už jen dvě druhé sněti. Provdala ses za mou mrtvolu, Štěpko. Naše svatba byla ďábelskou fraškou, kterou zplodil můj chorobný mozek. Stala ses obětí, jíž jsem nikdy nelitoval. Řekni, nač jsi čekala dnes v noci v šatě utkaném ze svých dětských snů?" Petrolejové lampy


Když lev polkne myš, džungle se leda usměje, není zastrašena. Chce-li se lvu trochu blýsknouti, musí sežrati nejméně zase lva. (Neviditelný)


Lidé nade vše milují svou lenost. Neviditelný


Nemá to tak na světě být, ale když ono to tak přece je, dokud je člověk mladý, není moudrý, a když konečně je již trochu moudrý, není již mladý. (Tatínkovy housle - Vzdoropohádky)


Nutno říci, že moji rodiče jsou dvojice hrubců, kteří byli odevždy v nesvárech s celou obcí, kteří nadělali za svého života více skandálů než nábytku, kteří milovali ze všeho nejvíc jen každý sama sebe a kteří své děti vychovali jen proto, že bylo mnohem obtížnější se jich zbavit. (Neviditelný)


Pamatujte si, nejlepším lékařem je napěchovaná nedobytná pokladna. Helimadoe


Tvrdil jsem, že rodiče mohou být tak nenapravitelní, že nám nezbývá než je zavrhnouti. (Neviditelný)


Život je všední, to jen romanopisci z něho činí patetickou komedii. Smrt je vždycky jen smutná. (Neviditelný)