Jean-Paul Sartre citáty

francouzská, 1905 - 1980

Citáty (66)

"Existencialismus není (...) ateismem ve smyslu, že by se vyčerpal dokazováním, že bůh neexistuje. Prohlašuje spíše: i kdyby bůh existoval, nic by se tím nezměnilo."


Ale k čemu je svoboda, ne-li k tomu, aby ses angažoval.


Brány svého vězení si neseme každý v sobě.


Brány svojej väznice si nesie každý v sebe.


Byť človekom znamená usilovať sa byť bohom.


Člověk buď musí mít rád lidi, nebo musí příštipkařit.


Člověk by se měl ve dvaceti zabít.


Člověk je bytost, jejímž objevením vzniká svět.


Člověk je nutně svobodný i proti své vůli.


Člověk je takový, jaká je jeho činnost. Člověk není nic jiného než jeho život.


Člověk není nic jiného než to, čím se udělá.


Člověk není souhrnem toho, co má, ale souhrnem všeho toho, co ještě nemá, čeho ještě může dosáhnout.


Človek nie je súhrnom toho, čo má, ale súhrnom všetkého, čo ešte nemá a čo ešte môže dosiahnuť.


Člověk žije, umírá, neví ani, jak žije, ani jak umírá.


Člověk, na nějž nadávají blbci, je hoden důvěry.


Dobrý otec neexistuje, to je pravidlo. Z toho bychom neměli vinit muže, ale prohnilá otcovská pouta.


Existence je iluze, vím přece, žže neexistuju, tak stačí, kdyžž si zacpu ušši, kdyžž nebudu na nic myslet a rozplynu se vniveč. Ale iluze bytí je vytrvalá.


Existovat znamená prostě být tu: existující se objevují, dají se potkat, ale nikdy je nelze odvodit.


Hněv může vyprovokovat vzpouru, avšak nedokáže otřást režimem.


Chceš-li rozkazovat, považuj sebe za někoho jiného.


Chci být člověkem, který se mi nehnusí.


Chtěl jsem dobro - byla to pošetilost. Na téhle zemi a v téhle době neoddělíš dobro od zla.


Jako všichni snílci jsem si pletl rozčarování s pravdou.


Je to, jako bych ji měl: nabízela se a já ji nechtěl. Zeď


Je zapotřebí, aby otcové pochopili syny a poskyli jim prostředky, s nimiž mladí lidé budou s to realizovat sny svých otců.


Jenom to ztrácíme, čeho se sami vzdáváme.


Jsem ochoten být zlý, abych se mohl stát dobrým.


Jsme odsouzeni k svobodě.


Každá lidská bytost žije a umírá sama, o nic méně cizí sobě než ostatním.


Každý existující se rodí bez důvodu, přežívá ze slabosti a umírá náhodou.