Životopis
Jean-Paul Sartre byl francouzský romanopisec, dramatik a esejista. Nobelovu cenu za literaturu v roce 1964 odmítl převzít.
Jean-Paul Sartre vyrůstal v domě děda z matčiny strany. Během vysokoškolských studií se poznal se svou životní partnerkou Simone de Beauvoir, také spisovatelkou. Po studiích byl profesorem filozofie v Le Havru, Lyonu a Paříži.
Během studijního pobytu v Berlíně se Jean-Paul Sartre seznámil s německou filozofií, která ovlivnila jeho názory zvláště s Heideggerovým existencialismem.
Společně s Merleau Pontym, Aronem, Paulhanem, Leirisem a Simone de Beauvoir založil Jean-Paul Sartre v roce 1945 časopis Les Temps modernes. Ten se stal pod jeho vedením vrcholem existencialismu, ale soustředil se i na otázky politické a společenské.
Načas se Jean-Paul Sartre přiklonil k myšlence marxismu proto, že podle něj reagovala na potřeby doby. Přitom však odsuzoval sovětský komunismus za vojenské intervence v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v roce 1968.
V závěru života trpěl Jean-Paul Sartre vážnými zdravotními potížemi a pět let před smrtí přišel o zrak.
(zdroj životopisu: spisovatele.cz)
Jean-Paul Sartre knihy
| 1961 |
 Vězňové z Altony |
| 1992 | Zeď |
| 1993 | Nevolnost |
| 2006 | Bytí a nicota |
| 2004 | Existencialismus je humanismus |
| 1965 |  Slova |
| 1964 | Mouchy |
| 2001 | Zeď / Nevolnost |
| 1946 | Cesty k svobodě: Věk rozumu |
| 1962 | 5 her a jedna aktovka |
Štítky z knih
druhá světová válka (1939–1945) filozofie Kuba zfilmováno francouzská literatura výbor z díla marxismus autobiografické prvky reportáže absurdní drama
Sartre je 119x v oblíbených.
