Kristina Haidingerová citáty

česká, 1980

Citáty (9)

"Nech mě být tvou učitelkou! Můžeš poznat všechnu naši božskou moc. Věř mi, že si ji zamiluješ! Budeš šťastný, že už nejsi jen ubohým člověkem. Víš, že živé nemusí bolet, když je zabíjíš?" Očistec


„Musíme ven! Potřebuju vidět, jak ta ženská vypadá.“ „Ty sám toho moc neuvidíš,“ zklidnil ho Samuel sarkasticky. Ale vystoupil, obešel vůz a otevřel dveře spolujezdce. Vzal Erkka za paži a pomalu ho vedl k mrtvým. „Oba spolu nejspíš popíjeli. A pak… si střepy z lahve zabodali do těla,“ divil se Samuel nahlas. „Jak vypadá ta žena?“ vzlykl Erkko. „Moje mamka je blond, dlouhý vlasy, brýle, štíhlá, čtyřicet let a má–“ „Tahle je bruneta.“ Samuel si uvědomil, že to slovo použil poprvé. Učil se od Dana stále. „Trochu do zrz. Tak dvacet let. Byla asi hodně nalíčená, ale má obličej zamatlaný krví. Taky rozřezaný krk a přeraženou páteř. Stačí takhle, nebo ji mám vyslechnout?“ „Ona ještě žije?“ „Ne.“ Kluk si slyšitelně oddechl. „Vlastně… se můžeš přesvědčit sám.“ „Ne, to fakt nemůžu.“ „Ale můžeš. Měl bys být schopný vidět mýma očima.“ Očistec


„Violeti... jsou vlastně hmotní neklidní duchové zavražděných, když se to tak vezme. Mstíme se na lidech. Bereme si od nich život zpátky a největší rozkoš prožíváme při jejich umírání.“ Očistec


Když mě sežere, třeba mě to probudí. V rozkvětu


Nebylo jí horko ani zima. V tomto světě zřejmě mohla prožívat jen bolest nebo rozkoš. V rozkvětu


Pro mě jsi holčička ze světa za papírem. V rozkvětu


Snažil jsem se nevnímat nic než zelenou vílu, jak bezstarostně tančí v šatech z opiového dýmu a vábí mě pryč z mého vlastního já...


Tohle celé je film, fantastický film, a já některé scény prostě vystřihnu! V rozkvětu


Tvor jí připadal děsivý svojí obludnou velikostí, ale zároveň překrásný. V rozkvětu