Petra Stehlíková citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1976

Citáty (37)

„"Nejste naši přátelé. Samozřezmě že máme svá tajemství. Necháváte nás trpět. Berete nám životy, posíláte do dolů, obchodujete s námi, kdy se vám zlíbí. Popravujete nás. Vězníte." "To je úděl poražených." (Naslouchač)“

„"Neumíme to, kapitáne, víte? Nedovolíte nám číst ani psát. Vzali jste nám všechno. Proč? "Protože lidé, kteří vědí málo, se snáze zastrašují a tím lépe ovládají."“

„A v tu chvíli jsem si uvědomila, že jediné, co slyším, je můj vlastní dech. V jeskyni zavládlo ticho a bylo daleko horší, než jaké jsem kdy slyšela. - Naslouchač“

„At už chystáš cokoliv, mysli - a mysli dobře Ilan, řekl mi Vargas nakonec. Beze slov jsem se od něj odvrátila. On věděl, že já lžu a já věděla, že lže on. Bránili jsme urputně svá tajemství, přestože bychom jeden pro druhého riskovali život. Bylo to tak...sklenařské.“ — Nasterea

„Až se čtyři stanou pět, pak přestane nám patřit svět“ — Nasterea

„Byla jsem naprosto pohlcena kamenem. Neviděla jsem nic, jen cítila. To teplo, ten řád věcí, tu harmonii, tu souhru všeho na světě. - Faja“

„Erno mrkl na jednu z přihlížejících žen, která málem pod jeho pohledem omdlela. No není krásná, Ilane? Zadívala jsem se na ženu v průsvitné rochii. Pak jsem pokrčila rameny. Asi ano. Má dvě stejně velká prsa. No... zaváhal bojovník. Rozbor ženské krásy necháme na později, Ilane. S tímhle bys nikam nedošel. Dvě stejná prsa může mít i chlap, víš?“ — Faja

„Je to ušlechtilé zvíře, Ilane. Hlavu vzhůru. Jako by ti svět ležel u nohou. Já jsem sklenař, houkla jsem přes natřásající se rameno a málem si o něj vyrazila zuby. Ja jsem ten, kdo leží u nohou, Erno.“ — Faja

„Jeho jméno vládne. - Faja“

„Jestli znáš nějakého boha, koníčku, tak se modli. Potřebujeme štěstí. Potřebujeme ho dneska hodně. - Faja“

„Kdysi mi někdo řekl, že se něldy události seběhnou tak, že musíte udělat to, co jste udělat nechtěl -Ilan“ — Nasterea

„Když jsme si nerozmlátili tlamy o vlastní nohy, bludnej šutr to jistil. -Sněhurka jablka nebaští“

„Když muž, který je schopný uskutečnit velké plány, začne přemýšlet, pravděpodobně plánuje. - Faja“

„Koně? ozval se za mnou Raven natolik hlasitě, jakoby chtěl, aby ho slyšelo celé město. Jakýho koně? Díval ses na něj vůbec? Nejstarší herka, jakou jsem kdy viděl! Ilan může bejt rád, že nečajznul osla.“ — Faja

„Konečně pořádná noc a to sklenařský smrádě to musí celý po..kazit, spustil Gerard. Nevím, proč jste tak naštvaní, zahlásila jsem. Všichni jste se probudili vedle krásných žen, Erno dokonce rovnou vedle tří. Jenom já jsem měl po ránu v pokoji jeho. Loupla jsem očima po smrdutém starci. Jsi prostě smolař, Ilane, odpověděl se smíchem Erno.“ — Nasterea

„Měla jsem pocit, že za chvíli opravdu promluví a já porozumím. Že se melodie změní ve slova a ta ve věty. Stejně jako jsem tolikrát předtím já mluvila ke sklenitu. Že vysloví své touhy a přání, popíší své pocity. Že jednoduše sklenit v kapitánových rukách přestane být nerostem a ožije. Že změní tvar a začne dýchat. - Naslouchač“

„Možná je dobré přijít na jiné myšlenky. Možná je dobré jít někam, kde se budeš víc cítit jako doma. - Faja“

„Muž, který mohl za můj osud, a také muž, který se ho snažil zvrátit. I když jsem v životě potkala mnoho mužů, jako by on byl nejdůležitější. Jako by se celý svět točil kolem něho. Jako by byl součástí všeho. V jeho tváři jsem spatřila tisíce vrásek, přestože jiní neviděli ani jednu. Hluboko zaryté do jeho duše a do zjizveného srdce.“ — Nasterea

„Naděje je někdy to jediné co člověku v Duvalském pohoří zbyde“

„Nikdo z nás tu nechtěl být a nikdo z nás tu neměl být. A nikdo nemohl odejít. - Naslouchač“

„Opět jsem se rozeběhla a zarazila se až o matčinu náruč. Nikdy předtím mě nesvírala tak pevně. Nikdy předtím mě její ruce tak mocně nedrtily a nikdy to nebylo krásnější. - Faja“

„Pět srdcí tluče v podzemí, pět životů čeká na probuzení, pět fajů svou smrtí násilnou pět bran otevřít pomohou.“ — Nasterea

„Přátelství nevzniká přes nic. Jsou to léta společných zážitků, smíchu i slz, lží i pravd. Trvá dlouho, než si lidé mezi sebou přátelství vytvoří. Je ale důležité, aby chtěli. Přítel je člověk, který tě nikdy neodsoudí, pokud se budeš snažit své chyby napravit. - Faja“

„Svět je příliš komplikovaný, abys ho pochopil. Války vznikají kvůli hloupostem a lidské aroganci. Jeden malicherný konflikt následuje druhý. Zpětně se pak dohledávají pravé důvody, které se posléze zdají naprosto směšné. Jak říká Kozlowská: lidské plémě je nevyzpytatelné... - Faja“

„Tajemství jsou tu proto, že jsou tajemná a nemají se vyzrazovat. Každé tajemství potřebuje ten správný čas k tomu, aby bylo odkryto. A některá tajemství nejsou odhalena nikdy. - Faja“

„Takhle se odhalují tajemství, napadlo mě. Pod rouškou tmy a za ticha. Ne za denního světa a jásotu davů.“ — Nasterea

„Takhle to celou dobu funguje. Abys mohla zemřít, musíš se narodit, musíš vstoupit do života. Někdo zemře, jiný se narodí. Je to koloběh našeho světa.“ — Nasterea

„Takže když na nás nasterey zaútočí, tak je máme jako seřvat? - Faja“

„To tem naroře chlastal nebo mu totálně hráblo? - Sněhurka jablka nebaští“

„Tresty musely být kruté, jinak by neměly smysl.“ — Faja