Citáty (13)
„- Na koho se mám obrátit, když chci vstoupit do Komunistické strany? - Na psychiatra. (Odposlechnutý vtip)“ — Doba z druhé ruky
„...z rozbitého panského domu kdosi vytáhl pianino... Stálo v zahradě a moklo na dešti. Pastýři přihnali krávy blíž a hráli na něj klacky. Ten statek po pitce vypálili. Rozkradli. Kdo z rolníků by potřeboval pianino?“ — Doba z druhé ruky
„Černobyl... To byla válka nad všechny války. Člověk se nemůže nikde zachránit. Ani na zemi, ani ve vodě, ani v nebi.“
„Dříví jsem v životě asi viděla míň než mrtvol… A jak strašný býval boj zblízka, boj muže proti muži… S napřaženým bodákem. Člověk z toho kolikrát až začínal koktat a trvalo několik dní, než se mu vrátila normální řeč. Copak tohle může pochopit někdo, kdo tam nebyl? Jak se to vlastně má vyprávět? Jak se u toho tvářit? Tak mi sama řekni: jak se mám tvářit, když ti vykládám takové věci? Jiní to dokážou, ale já ne. Já pláču. A přitom je toho zapotřebí, aby to tu zůstalo. Musíme to sdělit. Někde ve světě se musí uchovat náš křik. Náš kvil...“ — Válka nemá ženskou tvář
„Knihovny a divadla osiřely. Nahradily je trhy a obchodní centra.“
„Komunismus je jako prohibice. Myšlenka je to hezká, ale nefunguje. (odposlechnuto mezi lidmi)“ — Doba z druhé ruky
„Komunista je ten, který Marxe četl, a ntikomunista ten, kdo ho pochopil. Takové kolovaly vtipy.“ — Doba z druhé ruky
„Odposlechnuto ve frontě v obchodě: - Je převrat! Co bude se Stranou? - Jakejpak převrat? Postel máš snad na svým místě. A vodka je pořád stejná.“ — Doba z druhé ruky
„Válečný atom, to je Hirošima a Nagasaki, kdežto mírový zase zářící žárovka v každém lidském obydlí. Nikdo netušil, že váleční a mírový atom jsou dvojčata.Spiklenci (MODLITBA ZA ČERNOBYL)“
„Válka - to je, když najednou zmizí tatínek ...“ — Poslední svědci: Sólo pro dětský hlas
„Z Afghánistánu jsem se vrátil a věděl jsem, že budu žít. S Černobylem to bylo všechno naopak: ten zabíjí, až když jsi doma. (MODLITBA ZA ČERNOBYL)“
„Za všechny jsem se modlila, prosila jsem: "Jdou a nekoukají napravo nalevo. Jdou a věří, že činí dobro. Ale copak je možné se samopalem a nožem činit dobro? Vejdou do domu a když nikoho nenajdou, střílejí do dobytka, do nábytku. Vkročíte do města a tam leží kráva s prostřeleným vemenem... nebo rozstřílené sklenice se zavařeninou... Střílejí všude, jedni na tu stranu, druzí na tamtu. Bože, přiveď je prosím k rozumu!"“
„Zachránit nás může jenom jeden člověk: soudruh Stalin. Kdyby tu byl dva dny... Všechny by postřílel - a pak ať si jde zase klidně lehnout. (odposlechnuto mezi lidmi)“ — Doba z druhé ruky
Světlana Alexandrovna Alexijevič knihy
| 2018 |
 Poslední svědci: Sólo pro dětský hlas |
| 2017 | Modlitba za Černobyl – kronika budoucnosti |
| 2015 | Doba z druhé ruky |
| 2016 | Zinkoví chlapci |
| 1986 | Válka nemá ženskou tvář |
Žánry autora
Literatura světová Literatura faktu Válečné Literatura naučná Biografie a memoáry Historie
Štítky z knih
druhá světová válka (1939–1945) Afghánistán smrt Rusko vzpomínky ochrana životního prostředí Sovětský svaz běloruská literatura atomová energie reportáže
Alexijevič je 98x v oblíbených.