alef diskuze

"V tom dvaadvacátém roce jsem zjistil jednu věc: vždycky může být hůř. Už si myslíte, že jste viděli nejhorší hrůzu na světě, takovou, ve které se sejdou všechny vaše noční můry a přetaví se v děsivou skutečnost, takže jedinou útěchou vám může být, že nic horšího se už nemůže stát. A kdyby ano, mozek se vám při pohledu a takovou hrůzu určitě vypne a pak už nebudete nic vědět. Jenže ono se něco horšího opravdu stane, mozek se nevypne a vy se nějak kodrcáte dál. ... pokračujete dál. Uvědomíte si, že jste v pekle, které jste si sami připravili, ale přesto táhnete tu káru dál."

/Černočerná tma - Stephen King/

"Boženo, jak to děláš, že jsi veselá i v neštěstí a bídě? chtěla jsem vědět.
"Večer, když sedím v pokoji teplém, lampička mi pěkně svítí, při ruce šálek čaje, tu se mi staví před oči ty milé obrázky, tu hezké děvče, tu nějaký pantáta a šuhajové a zakleté kněžny a šarkani a tátošíkové."
"To je tvůj recept, to je tvoje tajemství."

/z povídky Granátový náhrdelník z knihy Grave Cantabile od Moniky Zgustové/

... příběh o Boženě Němcové

"Když si večer sednu pod tuhle lampu do žlutého svitu, objevují se přede mnou světy, jaké jsem jakživa neviděla. Zapisuji to co nevidím a jsou z toho romány, povídky, ale hlavně pohádky."

/Povídka Granátový náhrdelník z knihy Grave Cantabile- Monika Zgustová/
... vypráví paní Božena Němcová

"Ernie byl tím, čím byl, protože jednoho dne se svět přestal mlít a upjal veškerou svou pozornost na obyčejného člověka. Jako by do té doby všichni tapali v temnotě a pak kdosi náhle rozsvítil. Svět byl najednou plný malých obyčejných lidí..."


"Ernie, to byl svět ve válce. Dovedl to vzít za správný konec, uměl to napsat fantastickým způsobem, třeba o tom toaletním papíru roztroušeném kolem mrtvého těla devatenáctiletého pěšáčka ..."

/... o Hemingwayovi a jeho působení ve válce, o tom , že ukázal světu ty obyčejné lidi, které ta mašinérie mele, jak mlýnek na maso ... /

/Medojedky - Robert Ruark/

"Existují spisovatelé, kteří měli to štěstí, že na cestách nebo ze záznamů jiných lidí poznali o něčem kus pravdy, například třeba o velrybách. Toto jejich poznání je ale schované v krásných řečech, jako švestky v pudinku. Tu a tam se to vyskytne samo o sobě, bez pudinku, a pak je to dobré.To byl případ Melvillův...."

/Medojedky - Robert Ruark/

"Tajemství vesmíru není nic o co by měl člověk stát."
"Proč?"
"... s námahou ukázal na galaxii za okny... tma ... všude jen tma."

/Vzpomínka na Zemi - Liou Cch'-Sin/

"'Říkalo se, že jde o stavební projekt samého Boha, jelikož teoretické neznámé, které obnášel, byly nepředstavitelné. ... Kdyby nicméně uspěl, nabídl by pozemské civilizací největší bezpečí. ... Tento plán měl ještě jednu výhodu ...nevyháněl pozemskou civilizaci do vesmírného exilu. Lidé by díky němu mohli dál žít na planetě, kterou znají a milují."

/Vzpomínka na Zemí - Liou Cch'-Sin/

"jsem proti své vůli vzdělán, tak vlastně ani nevím, které myšlenky jsou moje a které jsem vyčetl"

/Kluby poezie - Bohumil Hrabal /

"... slyšíte dobře, během pěti minut jsme na všeobecné schůzi drtivou většinou přijali základní teze totalitní společnosti..."

/Vzpomínka na Zemi - Liou Cch'-sin/

"Bydlíš na jednom toku Jang-c', já na druhém.
Myslím na tebe den co den, lásko,
i když se nikdy nesetkáme.
Pijeme z téže řeky."

/Vzpomínka na Zemi - Liou Cch'-sin/

"Co je to minulost? ... Nemyslím naše vlastní vzpomínky, ale dávnou minulost, sahající daleko před to, co jsme sami zažili. Dějiny jsou to, jak minulost vykládáme ... Co ale minulost skutečně je? ... V jistém smyslu si samozřejmě všichni neseme minulost v sobě... . minulost má ale i další složky, rodinné historky, vzpomínky, které se předávají dál... tahy perem na vyšisovaných stránkách dokumentů... nebo uchovaných dopisů."

/Anatomie rodu - Simon Mawer/

"Z oceánu vzpomínek vylovil jen několik útržků, a čím hlouběji do minulosti pronikal, tím méně jich bylo. ... Minulost byla jako hrst písku - člověk sí celou dobu myslí, že jej pevně tiskne v dlani, a nevšimne si, že mu mezitím všechen proklouzl mezi prsty."


/Temný les - Liou Cch'-sin/

"To je myslím náš odvěkej pud - lezeme do nejhlubších děr, snažíme se dosáhnout na mořský dno nebo ke hvězdám. ... Pořád hledáme jiný světy. Podivnější než je ten náš."

/Když spadne maska - Samantha Shannonová/

"Už jednou jsi vstala z popela... Pokud chceš přežít, musíš věřit, že se ti to bude dařit zas a znovu."

/Když spadne maska - Samantha Shannonová/

"... zamilovával se do laskavých očí a úsměvů, často ani nevěděl, co se za nimi skrývá. Pro něj byla láska ponor do hlubokých vod a věřil, že nenarazí na žádný ostrý kámen. Já jsem ale před skokem do vody potřebovala znát hloubku ..."

/Když spadne maska - Samantha Shannonová/

"Louky lemované řadami hlodašovych keřů, které svými žlutými květy lákaly včely. Hory, na jejichž vrcholech trůnily hrady pod rozlehlou oblohou. Hojná úroda zlatých jablek v našem sadu. Námraza na brance mezi pastvinami. Pohoří - v zimě bílé, po zbytek roku zelené. Zeleň, kam až oko dohlédlo. Občas jsem si říkala, že mně možná klame paměť a že Irsko nemohlo být až tak krásné. Ať tak nebo tak, palčivě se mi po něm stýskalo."

/Když spadne maska - Samantha Shannonová/

"Lidská nedokonalost představovala obrovské téma. Stačí vzít v úvahu pár nedostatků. Zrotovaná páteř, která se tak snadno zhroutí, dýchání a polykání lehkomyslně sdílející stejnou cestu, náchylnost k nákaze ... všeobecné útrapy se slabým zrakem, imunitní systém, který může zabit svého vlastníka. A to bylo jenom tělo. Navzdory veškerým opodstatněným tužbám po boží existenci, v případě homo sapiens argumentace evidentně selhávala. Žádný bůh, který by aspoň trochu za něco stál, nemohl být u pracovního ponku tak ležérní. Beard ochotně sdílel veškeré vady lidstva a takhle dopadl, jako pokrytecký netvor, něžně v náručí kolébající ženu, o níž se domníval, že by jí měl za nedlouho opustit, zatímco jí s chápavým výrazem naslouchal... přičemž toužil jen po tom, aby se už s ní mohl milovat bez těchto úvodních příprav, sníst jídlo, které uvařila, vypít láhev vína a pak jít hned spát - bez viny a bez obviňování."

/Solar - Ian McEwan/

"Považoval se za obyčejného průměrného člověka, žádný nelida, ani lepší ani horší než většina ostatních. Jestliže byl někdy nenasytně chtivý, sobecký, vypočítavý, ulhaný - ve chvílích, kdy by mu muselo být trapně, měl-li by se chovat jinak - pak se tím určitě nelišil od jiných lidí."

/Solar - Ian McEwan/

"Člověk je zařízen podivně: když se ocitne pod schodištěm, rozhodně se musí vyškrábat až nahoru."

/Obydlený ostrov - bratři Strugačtí/

"To co se chystali udělat nemělo smysl. Uplyne několik hodin a většina z nich bude po smrti, ve světě se nic nezmění a ti co přežijí, si v nejlepším případě na pár dní oddechnou od pekelných útrap, ale budou rozdrásaní ránami, uštvaní neustálým útěkem. Budou nucení skrývat se ... a pak všechno začne znovu. Spolupracovat s nimi bylo hloupé, ale opustit je by bylo podlé, takže musel volit hloupost. Není vyloučeno, že tady u nich to jinak nejde a pokud člověk chce něco dokázat, musí projít hloupostí, přebrodit potoky nesmyslné krve a možná i podlosti. Ubohý člověk ... hloupý člověk ... podlý člověk. Co jiného by se dalo od člověka očekávat v tak ubohém, hloupém a podlém světě světě. Hlavně je třeba mít na paměti, že hloupost je důsledkem bezmocnosti a bezmocnost pramení z nevzdělanosti... z neznalostí správné cesty..."

/Obydlený ostrov - bratři Strugačtí/