Alix diskuze

Hunger Games

Hm, to je zajímavá představa, to mne nikdy nenapadlo i když v duchu s některými postavami čile diskutuji.
Ráda bych poznala pana Kaplana, abych věděla, jestli měl svou třídu opravdu rád.
Stařenka Oggová by do naší krčmy zapadla jako švestka do kompotu, o tom nepochybuji. Možná by mi prozradila zdroj svého nevyčerpatelného optimismu.
Kdyby to bylo možné, zeptala bych se kardinála Richelieu, jak těžké pro něj bylo pracovat pro dobro a slávu Francie a udržet si zdravý rozum.
A kdyby si vedle mne sedla Zolova Gervaise, po pár panácích bych jí dala pár facek, aby se konečně vzpamatovala a přestala živit ty dva vyžírky, manžela a milence. A začala se starat sama o sebe.
Pak bych podrbala za ušima zlostného kocoura ze Zahrady a když by začal příst, věděla bych, že je to dobré.

Misha 11, do toho! Začni Přízraky, je to celkem malá kniha, ale napřed jsem nemohla spát, protože jsem ji chtěla dočíst a pak jsem nemohla spát, protože se mi o tom zdálo. Bezmoc je už docela tlustá bichle. Ale bála jsem se snad ještě víc.

Misha11, moje první kniha od Koontze byla "Přízraky" a docela mne to vzalo. Hodně jsem se bála. A Bezmoc, to je už úplná hrůza, doporučuji.

Misha11, dej si do vyhledavače horory a máš celou nabídku. Mne docela děsí knihy Deana Koontze.

Plútarchos, souhlasila bych s tebou. Nedá se asi vybrat ta jedna, jediná. Ve mně zavibrovala kniha Margaret Mitchell, Odváté větrem. Četla jsem ji poprvé v sedmnácti jen proto, že jsem byla s mamkou na dovolené a nudila jsem se, jak už to tak chodí. Tak mi mamka doporučila právě tuto knihu, koupila mi ji a od té chvíle už se mnou nebyla řeč. To nebyla vibrace, to byla hudba!!!!!

prema0637: Nic ve zlém, ale v tom případě nechápu, proč tady vůbec píše nějaký komentář? Když jsi nic od TP nečetl, nemůžeš komentovat a když nemůžeš komentovat, proč komentuješ?

A nemohu si odpustit svého favorita, což je Terry Pratchett.

"Noc byla temná jako útroby černé kočky. Člověk by byl ochoten uvěřit, že v takové noci pohybují bohové lidmi, jako by byli pouhými figurkami na šachovnici osudu. A uprostřed té strašlivé bouře plál na vřesovišti, v nitru hlodášových křovin oheň, jehož plameny se v dešti leskly jako šílenství v oku lasičky. Oheň osvětloval tři nahrbené postavy. Do bublání kotle zaskřípal tajemný hlas: "Kdy my tři se zas sejdem ve vichřici, v hromobití a plískanici?"
Zavládlo ticho.
Po chvíli se ozval jiný hlas, který pojal roli mnohem civilněji:
"No, mně by se to docela hodilo příští úterý."

TP, Soudné sestry

"Zasmušilá a přec tak vznešená čerň halila jeho štíhlou postavu. Apartní šosák s klopami vyloženými těžkým hedvábím, švihácky střižená kalhota, úzká módní botka na vysokém podpadku, jakož i cylindr, to vše bylo černé jako uhel. Týž odstín zbarvoval i jeho hůl, rukavičky a svědomí. Čtenář, jen běžně obeznámený s literaturou o Divokém Západě, ví ovšem, že oděv barvy noci je neoficiální uniformou řemeslných hráčů."

Jiří Brdečka, "Limonádový Joe"

reader.OO7, pravda pravdoucí, nedávno jsem si koupila Školní pravidla českého pravopisu a nelituji! Měli bychom je mít v hlavě, je to přece naše rodná řeč .....

Almond, nechci se nikoho dotknout, ale mluvíte fakt vážně? Vy chcete malé děti, děti předškolního věku, testovat, za "písemného souhlasu rodičů", na knihách o smrti a jiných věcech, které ještě nemohou pochopit a ani je nemají znát? Vy si myslíte, že dítě ve věku pěti - šesti let, má projít vaším "kvalitativním výzkumem" a že mu porozumí? Tak, pokud VY děláte BK, tak pevně doufám, že "vzhledem k současnému postoji dětí k literatuře" ty děti nikdy nebudete mít!

Jednoznačně Rhett Butler a Scarlett O' Hara z knihy Odváté větrem. On má charisma a ona je, svým způsobem, jedinečná. Charismatický je pro mne i Heactliff z knihy Na větrné hůrce.

Raksa.A, neminul, hlavní roli hrála krásná Geena Davis a Alec Baldwin. Příšerku Michael Keaton. Jen jsem chtěla upřesnit, jak se jmenuje hvězda Orionu, nic víc.

Raksa.A, když ono to tak podobně zní, že? Sice jsem se nedívala zrovna na tento pořad, ale děsí mne mluva moderátorů, politiků i herců. A tady nadšení opravdu necítím. Ale to tady nepatří, tak mne omluvte, že jsem se nechala unést.

Můj tatínek zbožňoval mayovky a verneovky a taky Rychlé šípy. Je to možná divné, ale bylo to tak. Takže mne úplně pobláznil. Vadilo mi, že jsem holka, ale s tím se nedalo nic moc dělat, ale aspoň jsem si vyškemrala zabijácký nůž Bowie, což byla malá, fialová a zavírací rybička. Tatínek podlehl, ale asi mu bylo jasné, že tím pravděpodobně nedokážu zabít ani sebe, ani nikoho jiného. Mám tmavé oči a černé vlasy, čili jsem měla copy, čelenku a byla jsem Nšo-Či. Ribannu jsem ráda neměla a Bílá holubice ve filmu pobíhala nahatá, což jsem jako dítě odsuzovala. Bylo mi jasné, že jako sestru si mne Vinnetou nikdy nevezme, ale byla jsem skromná a smířila se i s tím.
I Sandokan se mi líbil, ale dost mne naštval, že si vybral blondýnu, to mne ranilo a moje city ochladly.
Pak jsem uviděla Komando a byla jsem ztracená! Dávali ho před pár dny a já jsem pořád ještě cítila to chvění, když se Arnold vydal na svou cestu pomsty.
Co se týká dětského pohledu na svět, tak si vzpomínám, jak jsme se před pár lety s kámoškou dívaly právě na Komando na videu a její malý syn, když vybuchovaly první domy, řekl za našimi zády, "A takové to byly hezké domečky..."

Dell, taky si vyčítám, že jsem tvor líný a negramotný, protože i mne by zajímalo, jaké to je, číst PT v originále. Ale to bychom se asi musely setkat obě ve stejné třídě, což se už asi nestane.

Momentálně si tak trošku truchlím pro Pierre Brice, měl sice už věk, ale Vinnetou odešel navždy a já i jemu přeji , aby Věčná loviště byla pro něj konečně to pravé.

Co se týká našich psů, tak jeden krade, ale jinak jsou celkem vychovaní.

Můj tatínek ještě říkal, když jsem přišla do puberty - haraší ti na cimbuří!

VíťaNT, notka mi nic neříká, napadá mne, jestli by to nemohla být třeba motka? Viděl jsi to slovo napsané?
S tím gizdem jsem se docela pobavila, když jsem si nemohla vzpomenout na nějaké slovo právě v té písničce od Dobeše a tak mne to trápilo, že jsem hledala na netu a našla! Jenže ten, co to psal, zřejmě psal podle poslechu a taky asi nevěděl moc co s tím, protože slova jsou přibližně: Nabral jsem vzduch do ňader a kopnul ho do hader, řek jsem, přidej, gizdě, zaber, bo sme poslední!
A on napsal: ... přidej, když zde, zaber, bo jsme poslední.
Evidentně mu to slovo nic neříkalo a já se mu ani nedivím, že to zalepil, čím se dalo. Mimochodem, ta písnička patří k mým favoritům, ale nemyslím, že by si ji vychutnal někdo mimo můj region.

VíťaNT, mora znamená u nás jednak normální můru, která se fakt motá kolem světla jako bez rozumu, jednak to může být i třeba noční můra, ale ne v této souvislosti. Gist se u nás říká gizd a má to taky více významů. Mohu říct, že ten můj malý gizd se tady pořád motá, což znamená celkem mazlivé označení malého a živého děcka. V jiné souvislosti to ale může být i docela razantnější, třeba tak můžete zařvat na někoho, kdo vás naštve a je mladší, než vy. V této souvislosti je to taková jemná urážka. Ale fakt jemná. Pokud jste někdy slyšeli písničku od Pavla Dobeše, Zapomenutý trumf, tak tam to slovo je.

Tak jsem včera opatrně začala číst Pod parou. Zatím se zdržím komentáře, počkám......