Falquar
diskuze
Bílý tesák. Žádnou jinou knihu jsem nepřečetla víc jak dvakrát - k Tesákovi se (pravda, nepravidelně) vracím co pár let.
Torey L. Hayden: Zvíře
(ten vocas za tím tady na DK je jenom podtitul :))
Když má strýček mayovku a Přítele lesa, možná by se mohla líbit i tahle (za sebe vřele doporučuji):
http://www.databazeknih.cz/knihy/dva-divosi-548
Ach, nebo jste myslela zvíře jako metaforu, přenesené zobrazení člověka? Potom můžu doporučit Mause, tedy nevadí-li vám komiksy.
Bílý tesák, Umění závodit v dešti, Pes hledá člověka, Deník zlého psa, Divoké kočky, Červený raptor, Ptačí srdce... Taky trilogie Dobrodružství Hermuxe Tantamoqa, i když to je fantasy a chvílemi vám ani nepřijde, že vlastně čtete o myškách. :) A mraky dalších...
Zrovna jsem dočetla Pravidla moštárny, a třebaže nejde o obsahem veselou knihu, prvních pár kapitol jsem prochechtala. :) A i v těch pozdějších, vážnějších, se tu a tam najdou úsměvné scénky.
http://www.databazeknih.cz/knihy/pravidla-mostarny-1054
Dále doporučuji fantasy trilogii cílenou spíše na mladší publikum, která je ale tak kouzelná, že jistě potěší i dospělé a protřelejší čtenáře:
http://www.databazeknih.cz/serie/bartimaeova-trilogie-174
A pak už zmiňovaný Saturnin a první díl Aristokratky, dále Vejce a já, O mé rodině a jiné zvířeně, naučná Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech...
John Irving: Pravidla moštárny
Ačkoli se kniha jmenuje po moštárně, její příběh se začíná v sirotčinci, kde sirotci dostávají od ošetřovatelek leckdy podivná jména. Sestra Angela pracující na chlapeckém oddělení s oblibou dává dětem jména po svých zesnulých kočkách (Fuzzy, Smoky, Snowy, Curly); na dívčím oddělení zase pro změnu neumí psát na psacím stroji, a tak jednu z hlavnějších postav pojmenovali nikoli Melody, jak původně zamýšleli, nýbrž Melony - což ale nakonec vůbec nevadilo, protože "na téhle dívce nebylo vůbec nic melodického. Bylo jí asi šestnáct (přesně to nikdo nevěděl) a její plná prsa a zakulacené pozadí vyvolávaly silné asociace s melouny."
Ať dále pokračuje čtenář knihy, ve které se vyskytuje postava-sirotek.
Chrám Matky boží v Paříži; kniha krásná i pro ty tolik haněné popisy architektury. :-)
Dámo, samozřejmě je na místě jistá opatrnost, ale nezapomínejme, že smích přeci léčí!
Ono to není jen o "grafice přebalu", ale i o obsahu. ;) Některé knihy vydané za komunismu podléhaly cenzuře a dočteme se z nich něco úplně jiného než z vydání před- či postkomunistických; vydání z devatenáctého, raně dvacátého století podléhají jinému jazykovému úzu než jejich protějšky ze století jedenadvacátého; překlad pořízený r. 1940 se může diametrálně lišit od překladu z r. 2000... Nemluvě o ilustracích, předmluvách, doslovech... Osobně mi vyhovuje současný stav věcí; to jedno kliknutí na profilu knihy, která mě zajímá, ráda podstoupím. :)
Už měsíc Knihu všeobecné nevědomosti o zvířatech - na začátku jsem si předsevzala, že si každý den přečtu jen o jednom zvířátku (= jednu cca dvoustránkovou kapitolu), aby mi informace líp lezly do hlavy, ale posledních několik dnů už to nezvládám dodržovat. Neskutečně čtivé, zábavné, návykové čtení. Doporučuji!
Koka: V porovnání se svou minulou slávou JE dnes Love story knihou neviditelnou (aspoň tu v ČR); chápu ovšem, jak to myslíte, a příště se zkusím pořádněji podívat po vhodnějším vlákně. Snad mi to protentokrát odpustíte. ;)
Sidonie: Ano, pochopil, a navrch ještě svedl správně podat - náš stařičký češtinář úplně světélkoval obdivem, když nám vyprávěl, jak Love story četly hory a hory Američanů, kteří normálně nevezmou knihu do ruky, jak je rok dlouhý. Zkrátka klobouk dolů. :) A máte svatou pravdu, naprostá, čistá originalita neexistovala snad nikdy - ale jak se Segal vytasil s tím "oukej", myslela jsem, že mě omejou. Tohle už není inspirace, nýbrž prachsprostá vykrádačka. Buď, anebo se pletu a jde o vysoce nepravděpodobnou náhodu. Tak jako tak jsem ráda, že jsem si mohla vylít srdíčko, a díky za to. :)
helenkan: O pokračování jsem nevěděla; děkuju, mrknu na ně. :)
http://www.databazeknih.cz/knihy/love-story-24198
Americký bestseller, kterým se dost možná inspiroval John Green při psaní "Hvězdy nám nepřály" - tématika je velmi podobná a slovem "oukej" se to tam vyloženě hemží.
Erich Segal býval obyčejným univerzitním profesorem, který si tu a tam možná něco napsal (dramata a snad něco do šuplíku), pak ale udělal osudovou chybu; před svými žáky prohlásil, jaká je to hračka stvořit bestseller. Studenti zareagovali tak, jak se asi dalo čekat - milého profesora vybídli, aby tedy jeden takový bestseller ráčil napsat, když je to tak lehoučké. A mu se to, světe div se, fakticky povedlo.
Love story/Příběh jedné lásky doporučuji zejména romanticky založeným duším; jelikož ale nejde o žádné přeslazené dílko (na tak útlém rozsahu do nějakých cicmaček holt moc zabřednout nejde) a řeší se tam i jiné vztahy nežli ty milostné, myslím, že knížka může oslovit prakticky kohokoli.
Erich Segal: Love story
"Co můžete říct o pětadvacetileté dívce, která zemřela?"
například:
http://www.databazeknih.cz/knihy/ready-player-one-hra-zacina-119273
http://www.databazeknih.cz/serie/pribehy-darrena-shana-318
http://www.databazeknih.cz/serie/cherub-614
rebel v červených ponožkách, vytrvalý básník a zasilatel své tvorby do BBC
- - - - - / - - - - - / - - - - - - - / - O - - -
