HTO
diskuze
Já jsem nafouknutý už od pondělka, kdy si na mne jeden člověk vzpomněl v souvislosti s Neználkem. Přidávám svoji oblíbenou od I. B. a upozorňuji vás všechny, že koncem dubna vyjde kniha, kterou o něm napsal Martin Reiner!
WIMBLEDON
Snad hraje Drobný právě Wimbledon.
Chlad, jejž dává
unaveným hlavám letní tráva,
naladil struny raket na večerní tón.
Listnatá úlevo, buď pozdravena, ave.
Koná se slavnost lét, dvě loutny, Jaroslave,
z Wimbledon Common, ze vzdálenějších luk,
po televizi slyším jejich zvuk.
Kdybys snad někdy v tomto milém horku
zázrakem našel moji Daliborku -
dvorce jsou nedaleko, celé v zeleni.
Přijeď, nežli prchnou tyto dny,
skryté jak Verlaine v trávě.
Dostal jsem odkaz na kvíz, u kterého jsem si vzpomněl na sovětský raketoplán: http://www.bbcc.cz/vasek/kv%C3%ADz.htm
Díky, marlowe! Že angličtina vyslovuje anglicky latinu, to jsem si už zvykl, ale co provádí s cizími jmény, to je neuvěřitelné.
Ale ta ruština by mohla také pomoct, pokud je autor ve Wikipedii, protože Rusové píší jména foneticky, takže tam vlastně máte výslovnost.
Světová četba s kompasovou růžicí? Ta vycházela v několika nakladatelstvích, nejmíň pěti: Svoboda, SNKLHU, SNKLU, Odeon a Euromedia Group – Odeon, a měla by být tedy sjednocena pod jedno nakladatelství, ideální by se mi viděl Odeon (už proto, že SNKLHU, SNKLU a Odeon bylo to samé nakladatelství, jen furt přejmenovávané.).
Nejlepší: http://www.databazeknih.cz/knihy/sas-prirucka-jak-prezit-19275
http://www.databazeknih.cz/knihy/jak-prezit-konec-civilizace-155857
(Aha, já to pojal jako otázku po příručkách.)
Rádo se stalo. Je to téma, které mě zajímá, tak jsem vytvořil štítek a trochu ho použil.
http://www.databazeknih.cz/stitky/prava-zvirat-zvireci-prava-3540
http://www.buzzfeed.com/lukelewis/hilariously-bad-book-covers
Tygře, tygře, ohnivou
září svítíš lesní tmou;
kdo ten nesmrtelník byl,
jenž hrozný tvůj souměr sestrojil?
V kterých hloubkách či nebesích
hořel oheň očí tvých?
Kdo si troufal v let se dát,
rukou tam ten oheň brát?
Jaroslav Skalický
Já mám zkušenosti úplně opačné, ještě se mi nestalo, aby někdo (navíc obratem) neodpověděl a s obchodem nebyl nikdy nejmenší problém.
http://www.databazeknih.cz/knihy/hlad-38825
http://www.databazeknih.cz/stitky/severska-literatura-4407
Asi je to redundantní, ale přidávám se z celého srdce k Azizi, Wilt, to je klenot! Tak blízko k mdlobám jsem byl naposledy jako skoro ještě dítě u Monty Pythonů.
http://www.databazeknih.cz/stitky/cerny-humor-1397 Tom Sharpe je geniální.
A pak je tu Roald Dahl: http://www.databazeknih.cz/autori/roald-dahl-479
V obci Neu-Käbelich vykopali v roce 1853 nádobu, na níž učenci viděli nápis. I poslali ji do Prahy k rozluštění Šafaříkovi, ale luštění se nakonec ujal Jan Erazim Vocel. Po mamutí práci Vocel nápis, psaný slovanskými runami, rozluštil takto: „eva gamna ksansoa“. Eva = přehláska z pův. ova, značí „tato“. Gamna = jamna, po dosazení náhodně vypadlého „i“ jamina, značí jáma, přeneseně hrob. Ksansoa = gen. ke ksans, značí kníže. Tedy: „Toto je hrob knížete / kněze ...“ jehož jméno se nedochovalo. Šafařík, Hanuš i Hanka souhlasili. Ne tak časopis Lumír. Dubnové číslo přineslo anonymní článek (autorem byl F. B. Mikovec) nabízející pět dalších výkladů:
1. Tato jemná knížete (např. manželka)
2. Toto kamna kněze („nosecí kamna“, nad nimiž si kněz při bohoslužbě ohříval ruce)
3. Miska k obřadům a veřejným slavnostem (pakliže je nápis německy)
4. Umírající jalovice zčásti (již) mezi byliny náleží (čteno s pomocí slovníku irštiny; nádoba by sloužila k chytání krve z obětované krávy)
5. Ejhle kaštany bez husy (čteme-li novodobou, ovšem nevzdělaným hrnčířem zkomolenou, francouzštinou; Eh voilà gamandes sans oie)
Profesor Vocel byl dotčen nemálo, ale marně protestoval. Posoudit nápis nyní je těžko – nejspíše šlo (píše Karel Sklenář v skvělé knize Slepé uličky archeologie) o náhodné trhliny či rýhy... Sám Vocel napsal v Pravěku země české, vyšlém o patnáct let později: „Jistiti však nemohu, že bych, vykládaje smysl oněch zatemněných znamení, tenkráte s pravdou se byl potkal.“
Když ve válečných letech kdosi z politiků radil W. Churchillovi, aby posílil válečné výdaje na úkor těch (duchovně) kulturních, ohradil se prý příkře: „A za co tedy bojujeme?!“
A kdybyste chtěli zase nějaký kvíz: http://svetyliteratury.cz/?p=2934