HTO
diskuze
V nejhlubších lesních houštinách žila nesmírná stáda bradatých zubrů, spousty medvědů a divokých vepřů, dále četná drobnější zvěř, vlci, rysové, kuny, stáda srn i dovokých sajg. V močálech a říčních ramenech si stavěly osady bobři, o nichž se v Záporoží vyprávělo, že jsou mezi nimi století starci, stářím zbělelí jako sníh.
To já rád. Jak říkají Angličané, já jsem důl na neužitečné informace. Sice nesouhlasím s tím „neužitečné“, ale na druhou stranu jsem rád, že mám něco společného se sirem Michaelem Cainem.
Taky vám připadá, že Milan Fibiger občas použije jako předlohu pro obličej muže nějakou známou osobnost? Nemyslím to vůbec ve zlém, jen je to zajímavé; v Eléniu je jeden muž jako Jean Marais, tady u C. Smitha je zase dole jakoby Werich: http://www.milanfibiger.com/inc/img/gallery/fantasy/b_036_obludy.jpg
Ale dívky kreslí Fibiger myslím vůbec nejlíp ze všech malířů, které jsem viděl.
Pajonku, opravdu existuje kniha napsaná podle filmu, který byl zfilmováním knihy, jenže si teď nevzpomínám, která to je, ale byla to nějaká science fiction. Což je absurdní.
Gustav Krum udělal tak fantastické ilustrace k mayovkám z Orientu a Jižní Ameriky, že si ty knihy bez nich těžko představit (k většině Mayových westernů jsem nepřilnul, ale ilustrace tam má GK taky výborné).
Milana Fibigera jsem zaznamenal až po revoluci, je úžasný. Třeba Elénium od Eddingse s jeho ilustracemi, to je klenot.
Tohle k Robinsonovi napsal v roce 1980 ve svém deníku (Celý život) Jan Zábrana: „Dodnes pocit štítivosti a hnusu z jejich „kulturních“ akcí z padesátých let, dnes už pozapomenutých nebo už jimi nepřipomínaných – na to, jak J. V. Pleva „odpámbíčkoval“ Robinsona Crusoa, jak k tomu Glazarová napsala předmluvu, kde si libovala, že Pleva ze vzbouřenců na Bounty udělal ve své verzi „kriminální živly“, poněvadž jinak by bylo pro Robinsona zahanbující, aby stál po boku kapitána proti vzbouřencům, že náš „demokraticky smýšlející“ Robinson udělal z Pátka svého společníka a podobně. Od té doby už české děti nedostaly do rukou Robinsona v jiné podobě než v téhle. (Velké vydání původního textu pro dospělé bylo tak drahé a skoro „nepřenosné“, že se stalo ozdobou knihoven, tak jako se trpaslíci stávají ozdobou zahrádek.)“
V porovnání s Burianem je ale každý nevýrazný... I když mám rád i Kruma, například, ale ten je přeci jen stylově trošku jiný. Dodnes se Burianovi nikdo nevyrovnal třeba v rekonstrukcích pravěku. Znáte Petra Modlitbu? Ten maluje Burianovým stylem (schválně).
Fibiger je skvělý, ale tady mě neoslovil. Možná by někdo mohl zkusit ilustrovat Verna úplně jinak – třeba surrealistickými kolážemi nebo abstraktní malbou; neříkám, že by to mělo stejné kouzlo jako rytiny, ale za pokus by to stálo.
Siena mě inspirovala tou Florencií, tady je kousek o tamních učencích, přátelích Cosima Medicejského, Otce vlasti, včetně vynálezců dvou nejrozšířenějších druhů písma:
Niccolò Niccoli by se jistě stal autorem mnoha výtečných knih, kdyby byl býval schopen napsat odstavec, s nímž by byl spokojen – takto alespoň shromáždil překrásnou sbírku knih jiných autorů a stal se vynálezcem kursivy, a přátelil se mimo jiné i s Poggiem Bracciolinim, jenž je pro změnu autorem latinky: tento skvělý učenec se při opisování epitafů raději díval na krásné přihlížející panny než na „dlouhorohé buvoly“. Niccolò Niccoli psal nejrychleji ve Florencii. Z jeho kroužku nutno jmenovat ještě Leonarda Bruniho, před jehož velkolepou postavou jednou „padl na kolena i vyslanec španělského krále“, brilantního filologa mnicha Ambrogia Traversariho, který se kvůli Cosimovi přemohl a z Diogena Laertského nevynechal při překladu ani lechtivá místa, a Carla Marsupiniho, který znal citát z každého klasika.
Christopher Hibbert, Vzestup a pád rodu Medici, NLN 1997. Doporučuju všemi deseti!
Alix: Rusalku přece před lety udělali jako muzikál, kritiku to vcelku poděsilo (myslím, že ji zpívala Bára Basiková).
Pajonku, celý Robinson je i tento, ne?: http://www.databazeknih.cz/knihy/robinson-crusoe-30789 Dívám se, že překladatelé jsou prvorepublikoví, toho jsem si jako dítě nevšiml, protože jsem je ještě neznal.
V roce 2005 jsem na Burianově výstavě nejdéle stál před kvašem Neda Landa, ale když čtu Verna, musí mít rytiny, protože šrafovaný svět je šrafovaný svět! (Je ale pár výjimek, kdy jsem se jako malej dostal k jiným vydáním, třeba Ze Země na Měsíc, nebo Lhoták u Robura.) Fůra omylů je taky ve verneovkách schválně, protože Verne se tím bavil (třeba Tajuplný ostrov – tam ale kromě chronologie, kterou musel obětovat).
Neff je kontroverzní postava? To jsem nějak nezaznamenal, ale je pravda, že jsem nečetl nic, co napsal po roce 1995. Před víc než dvaceti lety jsem mu psal do Ikarie dopis, kdy vyšlo první vydání Zmatku nad zmatek, které mi tenkrát maminka koupila za závratných 170 Kčs, odpověděl mi hned, na koresponďáku, a velmi mile.
P. S.: ještě jsem chtěl dodat, že často se stane, že nějakou knihu zfilmují, a pak vyjde román na základě filmu! Dovedete to extrapolovat? Mohl by vyjít třeba román podle některé z hrozných adaptací 20 000 mil pod mořem, ten by zfilmovali, znovelizovali, a tak dále, až bychom skončili s něčím úplně jiným.
Já jen pro pořádek: z téhle diskuse jsem neodešel, jen jsem tu dlouho nebyl, neboť mi nebylo dobře. Ale zase se do nějakého hádání někde doufám zapojit, objevil se tu třeba návrh na vlákno s hádáním spisovatelů, hrdinů a pod., to se mi líbí.
Výborně! Je to vaše.
Doplním, že jde o dopis zpovědníku Dionysiovi di Borgo San Sepolcro, Malaucene 26. 4. 1336; překlad A. Rausch, česky vyšel zde: http://www.databazeknih.cz/knihy/listy-velkym-i-malym-tohoto-sveta-170562
Tour de France proto, že dopis popisuje Petrarcův výstup na Mont Ventoux.
Přesně tak. Ovšem na stejném prostoru! Měl jsem jeden sloupek metr osmdesát, ale ten už jsem musel opřít o zeď, nehledě na to, že kniha, kterou potřebuji, případně si ji chci přečíst, je vždycky vespod – ale to k tomu patří.
Už to někdo řekněte, ať můžu jít poklízet Balzaca.
Knihu jsem zavřel rozhněván na sebe, že i teď obdivuji věci pozemské – já, který jsem se měl již dávno poučit od pohanských filosofů, že mimo ducha nic není hodno obdivu a že před jeho velikostí nic není veliké.
(…)
Jak často, myslíš, jsem se toho dne při návratu obracel a vzhlížel k vrcholu té hory – a zdála se mi být sotva na loket vysoká proti velkosti lidského myšlení, kdyby jen se neponořovalo do bahna pozemské hanebnosti.
– – Nápověda: renesance, Tour de France. Stačí autor, neboť to není součástí žádné jeho knihy.
No, v první větě máš Anarchistu Čtvrtka, ale musím se přiznat, že jsem ho ještě nečetl, Chesterton věru není nenáročná četba (ontologicky). Tak ho jen tak tipuju.
Nevím, já ho prostě jen četl...
Já mám zase dva různé české překlady. V jednom je pirát jménem Lavička. Ale já mám nejradši představu sudu s jablíčky.
Co to, že by náš milovaný portugalský tlouštík G. K. Chestertonho?
Pirxe mám taky na jednotlivé listy, Viki.