HTO
diskuze
Vynechávám třetí slovo, to by bylo úplně jasné.
„Říkejte mi ******. Před několika lety — nezáleží na tom, kdy to přesně bylo — měl jsem v peněžence sotva pár grošů a nic zvláštního mě nepoutalo k pevnině; napadlo mi tedy, že bych mohl na moře, trochu se zas podívat na tu vodní část světa. Dělávám to tak, chci-li zahnat omrzelost a upravit si krevní oběh. Kdykoli zpozoruji, že se začínám tvářit zatrpkle, kdykoli má duše prožívá svůj teskně mživý listopad, kdykoli si všimnu, že se nevědomky zastavuji před obchody s rakvemi a kráčím v poslední řadě každého pohřebního průvodu, který potkám, ale zejména kdykoli těžkomyslnost nabude nade mnou takové moci, že musím volat na pomoc všecky své mravní zásady, abych záměrně nešel na ulici a soustavně lidem nesrážel klobouky z hlavy — tehdy vím, že je svrchovaný čas, abych se co nejrychleji dostal na moře. Nahrazuje mi to kulku z revolveru. Kato s filosofickou okázalostí nalehl na meč; já prostě odcházím na lod. Není na tom nic překvapujícího. Téměř všichni lidé v podobném stavu, kdyby si to jen uvědomili, dříve nebo později zatouží po moři bezmála stejně jako já.“
Rádo se stalo. P. V. má knih na toto téma povícero, stačí si tady pročíst obsahy.
Takovýchto knih bude jistě mnoho, sám jsem před chvílí narazil (hledaje sv. Františka z Assisi) na tuto knihu: http://www.databazeknih.cz/knihy/frantiskanske-spiknuti-12477
Mako123123: zkuste třeba knížky Philippa Vandenberga, například http://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/pate-evangelium-38894
A nebo http://www.databazeknih.cz/knihy/dumasuv-klub-15571
Vzhledem k tomu, že tuhle pasáž zpaměti cituju už od prosince 1991 a že slavím 25. květen s ručníkem, nechám hádat jiné.
Pak se zamyslela a dodala: „Aspoň tady u nás ne. V Číně ovšem, tam je to trochu jiné. V Šanghaji jsem jednou viděla Číňana a ten měl tak velké uši, že mu sloužily i jako pláštěnka. Když pršelo, jednoduše si zalezl pod uši a byl v teplíčku. Jenže uším to zas tak náramně příjemné nebylo. Když bylo moc špatné počasí, nabízel přátelům a známým, aby se k němu přišli pod ty uši schovat. Sedávali pod nimi a zpívali smutné písně, dokud se nevyčasilo. Měli ho za to moc rádi. Jmenoval se Haj Šang. Přála bych vám ho vidět ráno, když běžel do práce! Hrozně rád si přispal, takže vždycky uháněl na poslední chvíli, a to byste nevěřili, jaký byl na něho roztomilý pohled, když utíkal a uši mu vlály jako veliké žluté plachty."
Omlouvám se kolegovi za poznámku, která mu, jsouc určena spíše pro pobavení, asi nepomůže, ale taky vám přijde legrační, že Karol Wojtyła tady má jméno Jan Pavel II. jako *pseudonym*?
Já jsem pro. A před pajunčekem se hluboce skláním. A soukromě mám radost, že je konečně něco, co se mi na Malém princi může líbit.
Ano, my napovídajíce odlehčujeme (nebo odlehčujíce napovídáme). Slepýš je jistě rád. A hadi jsou suší a teplí, jejda mane... Dnes jsem fotil na přehradě užovku, ta tedy byla ve vodě, takže byla mokrá, ale to od vody...
Pajunček, myslím, vybral ukázku, kde jsou aspoň dvě slova, jichž se lze chytit (jedno určitě). Uvědomil jsem si při ní, a trochu mě zamrazilo, že dnes už jsme tři roky za rokem 2010, k němuž odkazuje titul slavné knihy Stand on Zanzibar (česky nevyšlo), totiž že zatímco před sto lety by se celé lidstvo vešlo na ostrov Wight, 381 km2, v roce 2010 je na 7 miliard lidí potřeba už Zanzibar, 1,554 km2.
Jéje, včera jsem se bavil s jedním starým pánem o růžích.
Fuška to je!
Kní, s lopatičkou bývá občas zábava. Před několika lety jsem si koupil scinky obecné, kteří jako zvířata pouštní potřebují jemný písek, a protože jsem nechtěl použít kuchyňské sítko (měl jsem trochu pocit, že by z toho maminka nebyla úplně odvázaná), šel jsem si do hračkářství koupit sítko na pískoviště. A ono se tady prodává jenom dohromady s lopatičkou! A to za 42 korun!
Kní, to je lehké, pokud to člověk četl, a nevím zda ne těžce uhádnutelné, pokud ne. Přidám nápovědu v podobě svého oblíbence: Peter Ignatius Studniczka.
Škoda, že nightlybird nebydlí tady, šel bych házet taky.
Birde, mohla by to být tato: http://www.databazeknih.cz/knihy/ostrov-draku-38815?
Staral jsem se v životě o dva varany, a oba jsem ochočil. Ten můj byl chycený v divočině, v Ghaně, jak měl napsáno v certifikátu CITES, já byl už myslím třetí majitel a měl mě rád. Aspoň doufám.
Ho ho, ještěže jsem měl na večeři mnoho stroužků...
Dámo s hranostajem, dost o tom pochybuji, protože varani jsou lidem mimo ostrovy, kde žijí, známí jen o kousek déle než sto let. To téma je fascinující a nemám na to jasný názor. Pokud smím doporučit, existuje kniha Draci od Karla P. N. Shukera, to je člověk s rozhledem od fyziologie po mytologii.
Nightlybirde, proč nemá námořnický obleček, to nevím, ale není samo, to dítě. Mohu ale posloužit dvěma námořnickými oblečky, pošlu ti po mejlu svého taťku, když mu bylo pět let, se strýcem.
Myslím, že by bylo třeba taky občas chválit, ne si jen stěžovat, a to nejsem z těch, kterým se ten prázdný prostor nějak moc líbí. Dan tady dělá skvělou práci a neustále se tady něco zlepšuje. A že to tu znám hodně dlouho. Navíc, i pokud je DK výdělečná, je to pořád skvělé místo a to, že se někdo živí tím, co umí, co na tom? Kdybych uměl psát bestsellery, tak bych je psal.