JáJejí
diskuze
decijoj, zatím jsem vás tu v diskusi nepotkala, tak nevím, jaký rod a zájmeno mám použít, proto se budu snažit položit svůj dotaz neutrálně:
Vám je příjemná tlačenice v MHD, ve stanicích metra, při vstupu na stadion, do koncertní síně atd.?
Je vám milé, nebo aspoň vám nevadí, když se vás někdo cizí dotýká jinde, než dlaně ruky, opět dlaní, při formálním představování?
Uvítáte, když někdo neznámý k vám přistoupí a dotkne se vás v blízkosti třeba i jen sekundárních pohlavních znaků?
V tom případě jste vskutku unikát.
Jsem přesvědčena o tom, že většina zbylých obyvatel Evropy a Severní Ameriky si hlídá a respektuje tzv. minimální osobní prostor. O ostatních etnikách nemohu nic předpokládat, protože jsem mezi nimi nežila.
To, že nikdo se nemá právo dotýkat jeho těla jemu ne-milým způsobem, by měla být první informace, kterou by měly děti, které už dokážou vnímat svou tělesnost a komunikovat o ní, dostat. Od rodičů, od nikoho jiného, než rodičů.
Budu zde plevelit, nebo dokonce tapetovat už dříve, nebo jinde použitýma argumentama (sic!, jsou dvě hodiny v noci, mohu být nejen gramaticky a pravopisně uvolněná),
ale důkazem toho, jak naivní je spoléhat se na názory kritiky, odborníků, nakladatelských redaktorů, atd. jsou knihy, které se dočkaly uznání až po smrti autora.
Anebo ty, s jejichž rukopisem autor(ka) nejprve obešel(a) spoustu nakladatelství a byl(a) odmítnut(a), a pak z toho po vydání někým osvíceným, nebo jen statečným byl bestseller, nebo dokonce nadčasová a skvělá kniha.
Další případ - čtenářská orientace podle udělených literárních cen. Jednou nám skvělá lektorka paní Čaňková při přednášce o současné britské literatuře popisovala, jak vypadá výběr knih pro long-list a short-list Man Bookerovy ceny. Přesně, jak píše ijcro, v těch termínech ty desítky knih nemůže přečíst žádný člen poroty a tak nominuje podle sice odborného, ale přece jenom letmého náhledu.
***
Já bych taky chtěla, aby byli všichni chlapi moudří, krásní, laskaví, skromní, se smyslem pro humor, hlubokým hlasem a hlavně chtěli právě MĚ...
A realita?
:-))))
Téma jste založil vy, ale argumenty pro svůj názor, že je třeba vydávat to, co je podle vás kvalitní, NECHCETE nebo neumíte otevřeně napsat.
Tak těm autorům, kteří vydávají to, čemu vy nechcete dopřávat podobu tištěného textu, napište PŘÍMO, co a proč se vám na jejich dílech nelíbí. Všichni dobří tvůrci stojí o zasvěcenou kritickou reflexi své tvorby.
Za diskusi mi nikdo neplatí a proto mohu být naprosto otevřená. Velmi mi to vyhovuje hrát ve vlastním dresu a nikomu a ničemu nesloužit.
pro Zóna:
A proč je chcete zmáhat? Vy tu opakovaně větráte svá neliterární zranění a zástupně se dovoláváte údajné potřeby "ověřené kvality".
Napište otevřeně třeba: "Nechci, abych musel zjišťovat teprve přečtením, zda jsem své těžce vydělané peníze neutratil zbytečně" a já to pochopím, přestože si dál budu myslet a prosazovat své.
"Vy zase bijete černochy" je váš oblíbený argumentační faul.
pro Zóna:
A toho chcete dosáhnout tím, že bude pro každý obor umělecké činnosti existovat nějaká komise, nebo co?
Vysvětlete nám už konečně jasně, jak vám ty podle vás špatné knihy ubližují osobně.
Štemply v otevřené občanské společnosti nechceme. Obzvláště ne ty na výsledcích lidské tvořivosti. Komu ublíží špatná kniha vydaná samonákladem? Snad jen egu ex.
Pravičácké poní slečně studentce:
:-)
Moje děti vyrostly na jiných seriálech a naše kočičí dámy o kýč taky zájem nejeví. Vnoučata zatím nemám a proto mohu být v oblasti My Little Pony ignorantkou s úsměvem a čistým svědomím! :-)
Inspirujte se aktivitou Třinecké městské knihovny - googlujte jejich Čtenářský metr.
K tématu podpory Pražanů hnutí Milion chvilek pro demokracii:
https://archiv.ihned.cz/c7-66698530-12jnrs-a989db0ac7de9a9?utm_source=83391-Milion%20Chvilek%202019&utm_medium=email&utm_term=4231302794&utm_content=osobn%C4%9B%20budu%20rad%C4%9Bji%20odhodlan%C3%BD%20bl%C3%A1zen&utm_campaign=PF%202020-B-20191231
Moje sexualita je v bodě nula, čili žádné odchylky nejsou pozorovány. Tedy tím jediným pozorovatelem, který to výsostné právo neužívá!
:-)
https://www.youtube.com/watch?v=0RyovEZQ71M
Dobré vlny i částice ve dvojroce MMXX/2020!
Tak v Příboře znám inspirativnější osobu, než byl pan Sigmund.
https://www.databazeknih.cz/knihy/kam-az-dosel-to-tam-nasel-142516
Už vím, jak se jmenují ti, co se bojí lidí, kteří mají snahu něco dělat pro své okolí...
Vás v Praze, co pohrdají iniciativou Milion chvilek pro demokracii je kolik, Eicheriku?
Vy a ...?
Zasloužil byste úder do futer, třeba by se vám rozsvítilo.
Nebo do sebevědomí, třeba by si popopopopopopposkočilo.
Nebo do ledví, třeba by se vám už nechtělo sloužit páté koloně.
Ano, agent Bureš bude navždy vděčné literární téma. Škoda, že pro nás je to non-fiction.
Je to krásné dát poslední den roku za pravdu svému obvyklému názorovému oponentovi:
Ano, stvrzuju svým pestrobarevným životem s brožovanou obálkou, že aktivita a vlastní rozhodnutí jsou dobrou cestou ze středně těžké klinické deprese, nejenom z depek z toho, že vyprodali vaši velikost botů, anebo že vám nikdo neopalcoval váš knižní komentář.
A dovolit si to může skutečně každý člověk, s výjimkou těch s lock-down syndromem.
O environmentálním žalu mluvil skvěle včera Jiří Sádlo ve vltavské ranní Mozaice. Hledat odkaz se neobtěžuju.
Všechnu moc imaginaci i nadále!
(Jan Švankmajer promíjí mé citace setrvale a rád).
