mariva
diskuze
Na ostrově krevní msty od Arnošta Černíka?
Mladík z chudých poměrů touží po kariéře a na cestě za ní využívá i žen, až ho to přivede k tragickém konci, hledá autora.
Tak třeba Livia a Augustus? V té knize se jich vystřídala řada.
Nemůže třeba Messallina a Claudius hledat Roberta Gravese?
Tak zabrousíme trochu i do umění - hledáme českou malířku, která s manželem zrekonstruovala historický zámek v překrásné krajině v zahraničí a která své okouzlení touto krajinou vyjadřuje nejen ve svých obrazech, ale i v několika knihách.
Někde hluboko zasunutá vzpomínka ze školy, ale přesný název jsem si musela vyhledat i se jménem autorky. Tolik mi toho zase už v hlavě ze školy nezůstalo :o(
Na zadávání hádanek ale nejsem moc dobrá, tak předávám žolíka někomu pohotovějšímu.
Napadá mě Selma Lagerlöfová a její Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem
Také se přimlouvám za původní úpravu zpráv. Nyní je to naprosto nepřehledné, navíc tu nevidím zprávy, které jsem odeslala a které jsem mohla opakovaně použít jako šablonu, třeba kvůli vyloučení chyby při zadávání čísla účtu. Tahle změna je rozhodně k horšímu.
Přečteno - splněno. Většinu knih jsem měla přečtenou během prvních dvou měsíců, pak už se chybějící kategorie doplňovaly hůř, protože mám pořád připravenou spoustu jiných knih ke čtení. Jako poslední jsem zvládla knihu mého dětství. Ale bylo to docela zajímavé poznávání. Škoda, že témat nebylo víc - jako vloni. Těším se zase na novou výzvu v příštím roce.
Konečně jsem knihou mého dětství završila poslední úkol Čtenářské výzvy. Původně jsem chtěla zkusit Gabru a Málinku, ale zvládla jsem jen první dvě kapitoly a vzdala to. Na druhý pokus jsem sáhla po Hvízdavém Danovi a byla to docela příjemná vzpomínka na dětství.
Váhám, zda sem jde zařadit Ladislav Zibura: 40 dní pěšky do Jeruzaléma. Spisovatel není, ale je to už dostatečně veřejně známá osobnost?
Po trochu složitějším hledání se mi podařilo zjistit, že sem jde zařadit i Michel Bussi: Vážka -
originál je francouzský Un avion sans elle, anglicky vyšlo pod názvem After the Crash.
Já to beru spíš tak, že pak možná skončím na chalupě, na vesnici toho v knihovnách moc nebývá, do města se tak často nedostanu... V podobné situaci jsem byla, když jsem byla na mateřské a žila na vesnici. To jsem byla ráda, že mám kam sáhnout.
to encyklopedie - přesně tak, mám malý obchůdek v Prostějově. Možná trochu naivní otevřít si malé knihkupectví v době, kdy knih jsou plné supermarkety a nejde konkurovat těm velkým, ale riskla jsem to.
Já mám doma v nepřečtených hlavně klasiku, která nikdy nezestárne a ráda po ní sáhnu i v tom důchodu. Teď čtu spíš aktuální produkci, abych věděla, co prodávám.
to encyklopedie - tomu věřím, po tátovi mi zůstala taky docela bohatá knihovna a spoustu z ní toho už v důchodu nestihl přečíst. Třeba desetidílné Dějiny světa svojí vahou likvidovaly každou skříňku a vždycky říkal, že si je šetří na důchod - ale pak už je stejně nikdy neotevřel. Já po těch nepřečtených občas sáhnu, když z nějakého důvodu nemám po ruce nic nového, ale teď mi sem každý týden přijde tolik knížek, které bych si ráda přečetla, že na ty starší zatím nedojde. Občas říkám, že můj obchůdek je vlastně taková moje knihovnička ve větším, protože domů by mi všechno nevešlo :o)
Spoustu knih jsem si nakoupila už v počátcích mé knihkupecké praxe, protože tenkrát byly knihy těžko dostupné, a nestíhala jsem vše číst, protože jsem kolem sebe měla stále spoustu knih. Jak jsem pak za ně byla ráda v době mateřské dovolené, kdy pro mě byly nové knihy nedostupné. Ještě dnes mám v knihovničce řadu nepřečtených knih, protože většinu života pracuji mezi knihami a tím jsem neustále zásobena takovým množstvím čtiva, že to stíhat nejde. Doufám, že na ty nepřečtené přijde řada v důchodu :o)
Nedokážu knížku vyhodit, ale mám obavy, že staré učebnice angličtiny pro jazykovky i samouky dnes už těžko někdo bude chtít. Doufala jsem, že tu najdu nějakou radu...