Raksa.A
diskuze
Tak když se vám Karagee nezamlouval, zkuste tohle: pohádková postavička v klobouku, hraje na foukací harmoniku a nemá, vůbec nemá vztah k vlastnictví.
Nikdo? Tak dobře - Konrád Nomikos alias Konstantin Karaghiosis alias Karagee alias Tento nesmrtelný - od Rogera Zelaznyho.
Už jsem si to vymyslela. Další z mých oblíbených hrdinů - narodil se na Vánoce, žije na zničené Zemi a při návštěvě jednoho hostince plného štítků s nápisy - toto apartmá sloužilo - v této posteli spal - skvrna na této stěně pochází od lahve, kterou hodil - na této židli seděl - dostal strach otevřít dveře na toaletu.
Tedy jednu mimořádně nenadanou nadpřirozenou bytost znám, ale není biblická. Styrický bůh Setras - ve třetí knize Tamuli Skryté město praví Atana Maris: "A to je to, čemu nerozumím. Kdyby byl osoba Setras člověk, řekla bych, že je stupidní. Ale on je bůh, takže nemůže být stupidní, je to tak?"
A o kousek dál: "Je to možné, knězi Bergstene?" ptala se neodbytně Maris. "Může být bůh stupidní?"
Že by on?
Zatímco já mám basenjici Amálku - je krásná jak víla (tedy trošku nenažraná víla).
Ještě jeden starý, asi krátce poválečný - padá to tam (nebo do něj) jak Němci do krytu - když se něco hodně sypalo nebo se někdo u jídla hodně cpal.
Tedy, není to přesně ono, ale je mi líto nechat to zmizet v propadlišti dějin (nebo odplout dolů vodou) - když už jsem si tedy vzpomněla. Nevím v které třídě to bylo, ale na základce, bylo nám tak 12 - 14 let (1954 -56), když někdo něco plácl, tak jsme používali výrok:
Chachá, zasmáli se zbrojnoši a odjeli na šicím stroji značky Minerva!
nebo
Chachá, zasmáli se kulaci a založili JZD!
Bylo toho víc, ale pamatuju si jen tyhle dva. Nepamatujete někdo?
Já na tohle mám knihu Jóga v denním životě, napsal Paramhans svámí Mahéšvaránanda, Koupil mi to syn i s kursem jógy pro seniory - moc jsem si to užila, cvičím dál podle knihy a cviky jsou tam podrobně popsané a namalované, takže jediný problém je to, že něco už nezmáknu. Ale tělo si protáhnu a kupodivu mi to pomáhá i na záda a klouby - stačí si vybrat ty správné cviky.
To asi nebude, neb to babička používala ve větě, že něco smrdí jako zďoch. Nikdy jsem nad tím nebádala, ale možná je to od slova zdechlina. Nevím, já blb se nikdy nezeptala.
Milí češtináři, až sem zase zavítáte, tak pro vás mám jedno pěkné slovíčko, co říkala moje babička. Slyšeli jste někdy zďoch?
Pajonku, děkuju za Svatého - to byl v mládí můj nej nej hrdina. A pak nám ty detektivky šlohl vlastní děda...
Milá Anno 13, to, že to četla tvoje učitelka není doporučením ságy Stmívání. Je to doporučení té učitelky - važ si jí.
KošeNilové rty - košenila - karmínové barvivo z červce nopálového - karmínové rty
koróna - vnější vrstva sluneční atmosféry
ulstr - tak se říkalo kabátu
čmýra - jestli jsi mladší než já, tak to určitě máš každý měsíc
ichor - krev bohů
šeol - říše mrtvých, kde žijou jako stíny
nereidky - mořské nymfy
Myslím že šrafura je od šrafované, bývá to na mapách a oxalát z cerové tabletky nevím, oxalát je sůl kyseliny šťavelové.
No, nejsrandovnější co se mi povedlo byl herec, co hrál inspektora Dalglieshe v televizi. Vykládaly jsme si o tom tři, při odpolední procházce se psy a ani jedna sklerotička jsme si nevzpomněly. Asi za týden! jsem stála u salámů v Penny a v momentě, kdy prodavačka pravila - budete si přát? mi to docvaklo. A tak jsem pravila Roy Marsden a prodavačka briskně opáčila - to nemáme. Skoro jsem nebyla schopná jí říct, co vlastně chci a ona koukala jak jojo, jak se řehtám jako blázen.