Raksa.A
diskuze
Howard Fast - Moji slavní bratři, v originále My Glorious Brothers. Jedna z velmi dobrých, ba úžasných. Pojednává o povstání Makabejských a je věnována:
Všem židům i ostatním, kteří obětovali životy v prastarém a neukončeném boji za svobodu a důstojnost lidstva.
Pajonku, napsala Edna Ferberová a v černobílém filmu z roku 1945 hrál hlavní roli Gary Cooper. Mám to radši, než Loď komediantů.
Pajonku, nečetla jsem to, ale to je jen 20.století. Jinak o tom, co chce Tomasus, jsem v životě neslyšela. Myslím, že to bude chtít víc než jednu knihu...
A co Kir Bulyčov? A Guljakovskij?
Já se musím přiznat, že se sci-fi mám jazykový problém, neb kromě češtiny je vlastním i ve slovenštině, ruštině a polštině a někdy nevím, v kterém jazyce je mám. Takže například Endera a jeho pokračování mám česky, až na Xenocidu - tu mám polsky. A jednu z oblíbených - Gerarda Kleina Hvězdný gambit - mám v ruštině. A česky mu vyšla snad jen jedna povídka.
A v ruštině mám od Sergeje Pavlova Měsíční duhu - taky stojí za přečtení. A spoustu anglo-amerických autorů mám taky v ruštině. A opravdu mě překvapilo, že ten ruský překlad je většinou lepší, než český, což jsem v několika případech měla možnost porovnat.
Jo, a k tomu Součkovi - moje oblíbené: Blázni z Hepteridy a potom Operace Kili.
Další, na které jste zapomněli:
R.A.Heinlein: pokud máte potíže s výchovou dětí, doporučuji Hvězdnou pěchotu, kapitolu osm.
Clifford Simak: Město, Kruh kolem slunce, Rezervace goblinů
C.J.Cherryh : Kukačči vejce
Roger Zelazny: Vchody v písku
a další...
Pajonku, a co náš oblíbený Jan Matzal Troska a jeho Smrtonoš? Až se mi povede najít Zápas s nebem, zkusím to sem dát - mám v knihovně krapet guláš, neb můj muž se pustil do čtení a strká knihy tam, kde nikdy nebyly a já jsem v háji i s fotografickou pamětí.
Leda by ses věci ujal dřív.
Malér je v tom, že já jsem starožitnost. Takže já jsem v tom věku četla od Edgara Wallace povídky o Čtyřech spravedlivých, taky tu Agathu, a milovala jsem Svatého. Jenže detektivky o Svatém od Charterise nám někdo šlohl a od té doby jsem je neviděla ani v antikvariátech.
Pajonku, taky mám knihu o Marsu. Napsal Alexandr Alexandrovič Bogdanov, vlastním jménem Malinovskij, v roce 1908, jmenuje se to Červená hvězda. Vyšlo u nás v roce 1912
Sociální demokrat a revolucionář Leonid je vybrán marťanskou expedicí jako zástupce pozemšťanů pro cestu na Mars, ale že jde o Marťany, dozví se až cestou. Seznamuje se s marťanskou společností, žijící v socialistickém společenství, jejími zvyky a vývojem. Onemocní, po uzdravení se zamilují do sebe s marťankou Netty. Zatímco ona odletí s expedicí na Venuši, on zjistí, že jeden z význačných vědců navrhl vyhubení lidstva a zabije ho. Propadne zoufalství, protože se domnívá, že jeho vinou lidstvo zahyne. Marťané ho vrátí na Zem, kde se zotaví v sanatoriu u známého lékaře Vernera a pak se přidá k revolučním bojům. Je raněn a vrací se zpět do sanatoria, kde ho najde Netty a odváží si ho. Když se lékař pokusí navštívit, zjistí, že je pryč on i ona - najde jen lístek s pozdravem.
Asi nejvíckrát jsem četla od Lewise Thomase Buňka, medúza a já. Dokonce tolikrát, že se mi povedlo z vázaného svazku edice Kolumbus vytvořit salát v tvrdých deskách.
To musel být opravdu zajímavý film - i kdyby si k němu filmaři nic nepřidali! Bohužel neznám - a toho spisovatele (a jeho ženu) jsem objevila až teď, na stará kolena. Vidíš - v každém věku na člověka může bafnout zajímavé překvapení.
Pajonku, učinila jsem objev, o který se musím podělit! V naší knihovně mají regál, kde si můžeš vzít knihy nebo je odložit. Našla jsem tam různé, ale hlavně knihu od jakéhosi Harolda Nicolsona - Odzbrojení Johna Shorlanda. Zaujalo mě v předmluvě, že vnesení atomové bomby do tohoto příběhu vzešlo spíše z náhody, a jelikož předmluva byla datována prosinec 1945, sebrala jsem to. Když jsem to začala číst, měla jsem dojem, že autor je předchůdce autora Jistě, pana ministře, jen ve vážnějším tónu.
Kniha by mohla mít podtitul - Jak nebude II.světová válka (originál vyšel v roce 1932). Je to o světové politické krizi a jak byla nakonec vyřešena, aniž by došlo k válce. Ovšem autor jako osoba mě dokonale okouzlil - pokud tedy moje chabá angličtina stačila. Byl opravdu kariérní diplomat, člen britského parlamentu a spisovatel. A kromě toho byl ženatý se spisovatelkou Vitou Sackville-Westovou, o které jsem v životě neslyšela. ale musela to být pozoruhodná osoba - měla dokonce několi skandálních afér se ženami, včetně Virginie Woolfové.
A já o tomhle nevšedním párku v životě neslyšela!
Vrátíme se domů. Tento autor jednak psal pohádky pro děti, jednak laskavé a humorné povídky
a také měl v radiu ranní pořad, kde vyprávěl svým nezapomenutelným hlasem laskavé historky.
Jestlipak si na něj aspoň někdo vzpomene?
Musím se pochválit (jak v tom Mrazíkovi), protože jsem si vzpomněla, že to mám v ruštině. Neb jako správný sklerotik mám občas problém s tím, jestli to oné bylo v češtině, slovenštině, ruštině nebo polštině. Jako když jsem známému slíbila půjčit Xenocidu od Carda a bác! Bylo to polsky. Celého Endera mám česky, jen tu Xenocidu polsky...