veronika4001
diskuze
Ano, a někdy nejen k novým. Někdy přičichnu ke starým knihám, které mají zažloutlé stránky. Jednak k těm, které zavání starobou a jednak které jsou silnější a začínají se v rozích drolit, a někdy naopak k těm, které mají stránky tenké až průhledné, že mám až strach, že je potrhám. Vůně stránek u nových knih jsou fajn, ať jsou stránky jakékoliv, třeba voskované, nebo ty u pevných vazeb či brožovaných výtisků. Je mi to jedno; je to nové, nemělo to přede mnou žádného čtenáře, tak si to užiju. :-)
Knihy s přebalem čtu, tato skutečnost přece knihu neznehodnocuje, možná jí přidává hodnotu, protože je to stále přidaný materiál, který se autor rozhodl knize dát. I když mě přebal kolikrát štve, protože mi v rukách zavazí, stále ho na knize mám a nesundávám ho z ní. Někdy má kniha přebal proto, že pod ním je první stránka knihy prázdná. Většinou ale je to tak, že to, co je na první straně knihy, to je i na přebalu. V tomto případě se mi jeví přebal jako zbytečný, ale, a to zdůrazňuji, nikdy nesoudím knihu podle toho, jak fyzicky vypadá. Někdy první stránka mate pohledem a pod nepříliš hezkou vizualizací se skrývá nádherný příběh. Přebal na knize tedy nechávám, i když je potrhaný a různě poškozený, protože knihu jsem s přebalem koupila a přebal k ní patří.
Při čtení hudbu neposlouchám. Musím buď jedno, nebo druhé, obojí naráz u mě nejde. Nemohu se soustředit na knihu, když je hudba puštěná a zvláště, když je puštěná hodně nahlas a ještě k tomu je dynamická, temperamentní, rychlá. To pak musím tančit a různě se pohybovat. Ráda čtu v klidu, kde není žádný hluk (za zavřenými nebo zamčenými dveřmi nevadí), a hlavně, bez hudby, protože pak nezbývá nic, než "jen" kniha a v klidu se můžete do ní uzavřít. A to je příznivé klima pro jakoukoliv četbu. Ani relaxační hudba není pro četbu příznivá, opět mě nutí poslouchat a k tomu má uspávací účinky. Někdy, zvláště u pomalých písniček, mě moje mysl nutí vzpomínat na mé dětství a mládí a na prožité krásné chvilky, které se už nevrátí.
Něco jiného je, když je v knize zmíněna nějaká písnička, zpěvák, skladatel a kniha se veze po této linii, například, když si hlavní hrdina pustí konkrétní píseň (název), tak se ji pak pokouším vyhledat a pustit si ji, abych poznala, na čem hlavní postava ujíždí a co je podstatnější, jaký má charakter, resp. jaké povahové rysy jí přičíst. Fantazie je u knihy nezbytná věc a různé úlomky příběhu mohou dopomoci k tomu hlavního hrdinu poznat tak, jak jej chtěl sám autor. Muž může být citlivá duše, stejně jako žena drsňačka. Ne všechno ale z knihy pocítíte. Proto tyhle střepiny v příběhu mohou pomoci, a proto hudba, název knihy, časopisu apod., i když je neznám, dopomohou k poznání hrdiny, možná samotného příběhu, někdy i autora. Ale při čtení si hudbu rozhodně nepouštím. Musím koncentrovat buď na jedno nebo na druhé, abych z nich měla úplný a tedy nenarušený prožitek/požitek.
Mám oblíbené spisovatele, méně oblíbené, ty, jejichž tvorbu z nějakého důvodu nikdy číst nebudu a dále ty, o nichž nevím a něco ráda bych si od nich přečetla. Nejoblíbenější spisovatele nemám. Je opravdu velice těžké mezi nimi rozlišovat. Ale vím, že českou tvorbu moc nečtu.
Možná ještě tady zkusím štěstí... :-)
Poslední dobou čtu dobrodružné knihy s hororovým podtextem převážně od zahraničních autorů, např. L. Childa, D. Prestona, J. Rollinse, trochu A. Palmera, T. Harpera (ale ten mi moc nesedl) a chtěla bych vás požádat, zda byste mi, prosím, dali tip na další autory stejného podžánru?
Líbí se mi příběhy z pralesů/džunglí, pouští, hor, moří/oceánů apod., kde by nebylo mnoho agentů (spíše dobrodružné výpravy plné strachu).
Moc děkuji!
Veronika
Terror už jsem četla, autory hororu miluju, horor je můj hlavní žánr. Já jen, že poslední dobou tahám za nitky spíše těch dobrodružných s přídechem strachu. Každopádně oběma moc děkuji za tipy!
Dobrý den,
poslední dobou čtu dobrodružné knihy s hororovým podtextem převážně od zahraničních autorů, např. L. Childa, D. Prestona, J. Rollinse, trochu A. Palmera, T. Harpera (ale ten mi moc nesedl) a chtěla bych vás požádat, zda byste mi, prosím, dali tip na další autory stejného podžánru?
Líbí se mi příběhy z pralesů/džunglí, pouští, hor, moří/oceánů apod., kde by nebylo mnoho agentů (spíše dobrodružné výpravy plné strachu).
Moc děkuji!
Veronika
Dobrý den, nevím, jestli je možné uložit si u knihy rozepsaný komentář bez toho, abych ho zveřejnila. Myslím, že to možné je, ale pokud to možné není, považujte tento příspěvek za podnět. Děkuji.
To je otázka žánru, případně podžánru a očekávání čtenářů. Skvělá kniha je ta, která vám přijde na chuť (stane se zajímavou, splní očekávání) a nezklame.
Pokud je tlustá kniha jediná k přečtení, neodrazuje mě, ale je pravda, že se na ni déle psychicky připravuji. Je to vidět, protože pořád kolem ní chodím, prohlížím si ji, beru ji do ruky a listuju jí. Pokud není jediná a spolu s ní mě čeká ještě nějaká tenčí nebo několik tenčích knih, dávám přednost jim. Důvodem je předpokládaná menší časová náročnost.
Dobrý den,
otálela jsem svůj názor sem napsat, ale dostala jsem jeden podnět, který mi sdělil, že by to nebyl úplně špatný nápad. Svůj názor, resp. komentář jsem již napsala k vámi propagovanému diáři (spíše nákupu diáře) roku 2022. Myslím si, že více půvabu, důvěryhodnosti a líbivosti byste získali, kdybyste diář zahrnuli do soutěže pro soutěžící jako možnost výhry (ne před koncem budoucího roku, jak to dělají někteří chytráci, kteří diáře prodávají buď se slevou, nebo je dávají jako výhru). Stejně tak kdyby se v Databázi knih soutěžilo o knihy, hrníčky, skleničky, různé záložky a další knižní potřeby jako obaly na knihy, nebo třeba trička s potiskem Databáze knih nebo jinými i třeba vtipnými potisky na téma knihomolství (třeba ohryzaná kniha od žížaly knihomolky, která má naducané tváře papírem a je jinak skoro dětsky krásná, atd.). Existuje mnoho nápadů jak lidem čtení zatraktivnit, přitáhnout je a zachovat si jejich přízeň. Váš návrh s objednávkou diáře mezi tyto nápady nepatří. A přitom stačí tak málo, aby se někdo ze stávajících čtenářů zatetelil a zrůžověla mu líčka. Z těch budoucích, aby si čtenář řekl: "No, tak to je něco. Sem budu chodit. A víte co? Budu rád číst!" Víte, to pojítko. To vám chybí.