zlovlk diskuze

Docela bych uvítal možnost seřazení přečtených knih podle vlastního hodnocení. Zajímalo by mě, kolika titulům jsem vlastně uštědřil pět hvězd a kolika žádnou.

Také si nemůžu vzpomenout na název knihy, kterou jsem kdysi četl.

Byla to taková antiutopie. Hrdina nějakým způsobem vstoupil do budoucnosti, kde se setkal se zdánlivě šťastnou lidskou společností. Nepoužívali papír, nejdůležitější vědomosti zapisovali na stříbrné a zlaté destičky. Také tam existovalo jakési kastování, dvě osoby různého společenského postavení spolu nesměly kouřit, protože "dým se nemísí". Ke konci se hlavní hrdina dostal do jakéhosi divadla, kde používali lidské oběti.

Netušíte, co to mohlo být?

Pamatuji si, že jednou se mi na prvním místě objevil štítek "Slováci" a hned za ním "poloopice". Nevím, podle jakého algoritmu to bylo naprogramováno, ale rozhodně se to nebojí mezinárodních skandálů!

Když už je o tom řeč, ta osoba, která dala "odpad!" snad všem povídkám v top žebříčku, je uživatelka Niki. Chtěl jsem ji ohledně toho kontaktovat, ale už tu dva týdny nebyla, takže by to asi nemělo moc cenu.

Bude se s tím podvodem něco dělat? Neříkám rovnou střílet, ale třeba napsat té slečně by nějaká Databází zplnomocněná osoba asi mohla. Třeba se chytne za čenich. Ne, že by mě její čin až tak pohoršoval, ale pokud na to strážci zdejších mravů nijak nezareagují, mohlo by to povzbudit i další existence k podobným snahám, a tím pádem i k celkovému rozhašení systému palců.

A když už jsme u toho, co paní Černucká a jejích šestnáct nicků? Nešlo by je třeba sloučit? Připadne mi jako škoda, že třeba Máchovi Cikáni jsou kvůli ní v tabulce nejhůře hodnocených knih - hodnotila dvakrát jako odpad a jednou jednohvězdičkově. A není to jediná kniha, kterou potopila...

Fascinuje mě fenomén uživatelů, kteří si rozkliknou tabulku nejlépe hodnocených knih či povídek a všemu dají odpad. Viděl jsem to už dříve jinde, dneska jsem na to narazil i tady na Databázi.
Co z toho mají? Pochybnou hérostratovskou slávu ne, skoro nikdo se o tom nedozví. Že by se snažili protlačit své oblíbené knihy vzhůru? Dost nepravděpodobné, pokud je pachatelem tohoto podlého činu například autorka červené knihovny.
Lidé jsou tak bizarní, že není možno přestat žasnout.

Napadlo mě, že by nebylo od věci mít tady i žebříčky sérií a edic. Uživatelům, kteří rádi zírají na tabulky (jistě jich bude nezanedbatelné množství!) by to poskytlo zcela nový rozměr zábavy.

Pochopitelně nenavrhuji, že bychom ty edice a série hodnotili sami. Chytré počítačové stroječky by souhrnné hodnocení nějak vypočítaly ze skóre jednotlivých knížek.

Je to dobrý nápad?

Prozatím budu tedy originální rok vydání vyplňovat jen u jednoho vydání.

A když už si tady o tom tak báječně povídáme a diškutýrujeme, jak byste naložili s knihami, jejichž obsah je odborně sešit teprve v českém vydání a které sestávají z několika různých titulů, vydaných původně v různých letech? Napadají mě tři mušketýrské možnosti: 1) nevyplňovat tam nic, 2) fláknout tam rok patřící tomu nejnovějšímu z nich, 3) uvést léta prvního českého vydání v tomto spojení.

Rovněž pro mne je originál první knižní vydání. Když se zvědavým očkem nahlédnete do seznamu knih nějakého autora, uvidíte, že tam má každé dílo originální rok vydání jen jeden, i v případě, že vyšlo třeba v deseti vydáních.
Má to smysl i proto, že si pak snadno seřadíme knihy autora v pořádí, v jakém mu poprvé vycházely, budeme moci dělat ty žebříky pro jednotlivé roky/staletí a vůbec provádět rozličné statistické reje.

Na námitku, že některá vydání mohou být přepracovaná... nu, pokud je to přepracování malé, je to vcelku jedno; jestliže je velké a zásadní, pak je to podle mě už jiná kniha a měli bychom si ji tady vydržovat odděleně.

Navrhuji, aby se rok vydání originálu po nastavení u jednoho vydání objevil i u všech vydání ostatních. Je to logické a ušetří to spoustu práce.

Mám v úmyslu si čte pro různé roztodivné účely také pořídit, ale klasických knih se nevzdám. A není to jenom kvůli vůni! Ta je pro mě - i přes můj abnormálně vyvinutý čenich - spíše podružná. Jde mi spíše o funkci knih jako dekorativních předmětů a lapačů prachu.

Ono se to možná nezdá, ale tenhle úkol je pro naše papírové přítelkyně (a milenky) přinejmenším stejně důležitý jako všechny ty slavné zábavní a edukativní role. Víte, proč většina moderních bytů vypadá jako pitevní sály? Protože tam nemají knížky! Takže tam obvykle není nic... anebo, a to je ještě horší případ, tam místo hodnotné literatury postávají sošky čůrajících chlapečků a porculánoví sloni. Br.

Díky za podnětné námitky. Je vidět, že rozlousknout tenhle vlašský ořech nebude jen tak jednoduché. Ale zamýšlet bychom se nad ním měli.

Totiž: otvírám to téma i proto, že se u některých knih stává, že půlka lidí přečte rozdělené vydání, půlka sjednocené vydání... a pak se ani jedno z nich nedostane do tabulek, protože nemá dost hodnotitelů. Přestože všichni vlastně četli totéž. To je podle mě větší problém než to, že pod autorovým jménem občas bují "deštný prales".

Je třeba rozlišovat, jestli jsou to uzavřené díly, anebo jestli byla do několika svazků rozdělen třeba původně jednotný román. To je příklad dejme tomu té Anny Kareniny nebo Bratrů Karamazových. V takovém případě mi připadne zvláštní hodnotit jednotlivé svazky zvlášť - taková kniha je jeden celek. A jako celek by se měla vnímat a hodnotit. Občas se stane, že všechny části jsou samy o sobě průměrné, ale dohromady to dává majstrštyk. Například.

Pokud má někdo doma třeba jen druhou část Bratrů Karamazových ze tří je to víceméně jeho problém. Pokud chce hodnotit, ať si to přečte celé. Zní to krutě, vím. Ale je to stejný případ, jako bych na půdě našel román, ve kterém byla polovina stránek vytrhána.

Jak už jsem řekl, v žádném případě tím nemyslím knihy, které mají prostě jen více dílů (a u kterých později dejme tomu vyšlo souhrnné vydání). Jde mi jenom o díla, která rozsekal nakladatel, ať už z jakéhokoliv důvodu.

Káju Maříka jsem nečetl, ale pokud to správně chápu, vycházely jeho příběhy postupně, odděleně. Teprve později vyšlo nějaké souhrnné vydání. V takovém případě bych považoval za nejjednotušší založit jednotlivé jeho příběhy jako povídky. V takovém případě bych to všechno dohromady rozhodně neslučoval - bral bych to tak, že jsou to díly, ne svazky. Asi by to rozlišování v některých případech vyžadoval určitý cit, ale myslím, že by se to dalo zvládnout.

F. M. Dostojevskij - Běsi
L. N. Tolstoj - Anna Karenina
Aristoteles - Politika

Určitě jsem viděl i další, ale nevzpomenu si na ně. Kdybych na ně náhodou narazil, ráčím upozornit.
Svůj původní návrh ale ještě úplně nezatracuji. Jeho výhoda by byla v tom, že by spojoval rozsvazkované i nerozsvazkované knihy pod jednu položku v databázi. Takže by se nerozutíkávaly komentáře, hodnocení a takové věci. I když by to mělo zase jiné nevýhody, pravda...

Úplně se mi nezamlouvá současná praxe, kdy jsou jako různá vydání sjednoceny jak souhrnná vydání (Kniha), tak i jednotlivé svazky vícesvazkových vydání (Kniha 1, Kniha 2).

Pokud by to nebylo moc obtížné, navrhuji přidat možnost "toto vydání je vícesvazkové", s tím, že by se pak dalo přidat více obálek, více počtů stran, více roků vydání a tak dále.

Copak nevíte, jak to chodí? Na internetu mají všichni tři vysoké školy, sto kusů tykvovité zeleniny na účtu, postavu antického božstva a různá další pozitiva, která v rámci zachování mravní integrity mládeže není radno rozebírat. Je to zkrátka takový kolorit.

S tím průměrným počtem přečtených knih to bude asi podobné. Nechci se dotknout nikoho a ničeho, ale některým to tady prostě nevěřím. Člověk, který čte více než padesát knih ročně, musí mít vyjadřovací schopnosti na výši, i kdyby sám nechtěl. Nemluvě o gramatických pravidlech, která se v takovém případě obtisknou hluboko pod lebeční báň.

V profilu uživatele by mohlo být uvedeno jeho průměrné hodnocení, aby bylo na první pohled jasné, jde-li o kritika přísného, nebo benevolentního. Zajímalo by mě třeba i to, jak jsem na tom sám, protože lenost mi zabraňuje spočítat si to ručně.
Jenom takový nápad.