Cajda
diskuze u knih
Žiju bez dětí
Martina Hynková Vrbová
Knihu jsem zatím nečetla, ale oslovil mne název (protože žiju dobrovolně a spokojeně bez dětí) a měla jsem pocit, že si ji nutně musím půjčit nebo koupit.
Dala jsem se však do čtení komentářů zde a už ten nutkavý pocit knihu vlastnit nemám. Kdyžtak si ji půjčím a rozhodnu se dle vlastního pocitu. Ale jak je níže zmíněno v mnoha příspěvcích, také očekávám, že příběhy budou "normální".
Děti ráda mám, ale nemám potřebu se rozmnožovat. Nikdy jsem ji neměla (a už mi bylo 40). Nemám chuť dělat rodičovské chyby, uvádět další stvoření do "boje" se stávajícím Světem. A úplně mne chytá panika jen při představě, že mám své dítě dnes pustit někam samotné. Obávám se, že bych byla také ten "helikoptérový" rodič, co děti všude vozí, vodí a není schopen jej pustit z očí. Vždyť je to každou chvíli - dítě nedorazilo kam mělo. V lepším případě se najde. O tyhle stresy vážně ani trochu nestojím.
Trocha pesimismu - jsem se zase nechala unést... :o)))
Ale knihu si ráda přečtu :o) i když údajně obsahuje chyby a je vlastně nezáživná...
