Čtec diskuze u knih
Moc hezká obálka (první vydání - Motto, 2020), stejně jako další od Nikoly Logosové.
Tak si říkám, že ilustrátorům, autorům obálek a celkového designu knih by se mohla Databáze knih věnovat klidně i víc. Protože grafická stránka je nedílnou součástí úrovně knih, respektive jejich jednotlivých vydání... Já vím, že je spousta lidí, kteří to neřeší a i si třeba řeknou, že tento můj příspěvek ani není komentářem ke knize. Ale já to tak prostě mám a myslím si, že nejsem zdaleka sám. Nebo jsem? :-)
Čtenářka Mirka v diskuzi ke knize Královny nemají nohy, kde se hrad Srpno také vyskytuje, píše, že by to mohl být Zbořený Kostelec nedaleko Týnce nad Sázavou. Může mít klidně pravdu. Zbořený Kostelec by to také mohl být.
Ahoj Mirko, je to docela možné. Zbořený Kostelec by to opravdu mohl být. Docela by to odpovídalo.
To jsem tedy opravdu zvědav, co si Barbarič počne BEZ kaprála Jaroše... :-)
O okolnostech vzniku lounského evangelického kostela (výňatek z Kroniky Českobratrského evangelického sboru v Lounech od Josefa Šplíchala):
°° Dne 6. ll. 1926 došlo k sepsání trhové smlouvy o koupi pozemku na stavbu chrámu od lounského cukrovaru. Nynější jeho správa poskytla výhodnou cenou značnou pomoc sboru. Pozemek ve výměře 30 arů 55 m2 byl získán za 4 246 Kč 65 hal. Kromě toho přidal cukrovar obci v sousedství stavebního místa ještě téměř 17 arů na zřízení ulice, která do té doby neexistovala. Plán na stavbu vypracoval lounský rodák Ing. Pavel Bareš z Prahy, a to již v r. 1928. Původní plán počítal se střechou nad budovou fary i kostela a předpokládal náklad asi 545 000 Kč. Později však byl přepracován do slohu v rovné linii, který byl tehdy označován za moderní.
Základní kámen ke stavbě byl slavnostně položen 13. 10. 1931 při příležitosti 150. výročí vydání Tolerančního patentu. Slavnostním řečníkem byl konsenior K. Machotka z Plzně, zpěvy zpestřil celou slavnost pěvecký kroužek lounského Sokola. Účast je označována za střední. Týž den odpoledne přednášel v Husově domě vikář L. Kubát z Prahy na thema: Radostné a bolestné vzpomínky na Toleranční patent.
Na provedení stavby byla vypsána soutěž mezi pěti staviteli. Zúčastnil se jí Karel Pauer z Loun, Václav Parkman z Cítolib, František Hieke z Loun, br Nedvěd ze Zlonic, Ing Hlaváček z Prahy. Nejnižší nabídka zněla na 317 817,65 K, nejvyšší na 377.986,65 K. Šlo však zatím jen o stavbu kostela: učebna a fara měla být přistavěna dodatečně. Po provedené soutěži byla stavba zadána stavitelům Pauerovi a Parkmanovi, kteří se zavázali ji provést za 341 500 Kč se 7% slevou, tedy za 318,000 Kč.
Stavba
Samozřejmě že se dostavila řada problémů, bylo nutno šetřit, přitom muselo dojít k vyrovnání celého terénu vzhledem k ulici, jež měla být teprve zřízena atd. A přece po létech hledíme s úžasem na krátkou lhůtu, v níž byla celá stavba ukončena: Práce byly zahájeny začátkem června 1932. Podílelo se na nich 8 dělníků, 2 učňové, 1 polír; později kolem 10 zedníků, 6 přidavačů, učeň a mistr. Pro sledování stavby byla zvolena stavební komise z členů sboru: br Berman, Fleischer, Bouda, Bodrák a kurátor Vondrejs. Ze začátku měl asi měsíc dozor nad stavbou br Ing Polák, ale pro těžkosti se vzdal. A již 16. 8. se pokládá korek k tepelné izolaci stropu a v říjnu je vše hotovo a připraveno k otevření.
Posvěcení
Slavnost otevření chrámu byla 30. 10. 1932. Byl to jistě nadmíru radostný den, když sbor dosáhl splnění tak dlouho pěstované touhy. Nejdříve se shromáždění naposledy sešlo u Husova domu v Prokopově ulici. Před domem měl rozluční kázání a modlitbu farář Juren. Odtud šel průvod Jeronýmovou ulicí zezadu k novému chrámu (dnešní ulice Českých bratří tu ještě nebyla). Před kostelem zazpíval pěvecký kroužek lounského Sokola a když synodní senior Souček otevřel chrám, vešlo shromáždění k prvním bohoslužbám. Akt odevzdání chrámu k jeho účelu vykonal senior Souček, načež Dr Křenek pronesl slavnostní kázání. Farář F. Dobiáš z Krabčic přednesl výzvu k obětem vděčnosti na úmor dluhu. Odpoledne památného dne bylo vyplněno duchovním koncertem, při němž účinkoval pěvecký kroužek Jeroným z Prahy, zvláště k té příležitosti pozvaný. Pořad byl doplněn recitací básně, kterou ke dni otevření složil farář Juren a přednesla s. Libuška Růžičková. Také klavírní trio (housle hrál bratr farář) přispělo svým hudebním číslem. Při odpoledním shromáždění přednášel Dr Křenek na thema: Význam českobratrské evangelické církve pro český národ. (Stručná zpráva o Otevření je v Českém bratru 1933 č. 1, s. 21–22).
Dobrého čtvrt století vyhlížel sbor tento den. Nyní zbývá jen to, co vyjádřil bratr farář ve své veršovánce ve formě modlitby: My vztyčili zde, Bože, chrám. To hlavní v něm rač být Ty sám, neb kde Tvůj svatý není Duch, tam marně stavěl lidský ruch.
Bylo třeba ovšem ještě dokončit celý komplex plánované budovy, samotný chrám působil dojmem neúplnosti. Tu se v březnu 1936 otevřela možnost prodat Husův dům za 100 000 Kč a stavitel Pauer byl ochoten přistavět k chrámu faru za 103 000 — později však byl náklad o 3 000 zvýšen. Bylo tedy využito této možnosti a opět se podivujeme, že 16. 2. 1937 se již koná první schůze staršovstva v kanceláři nové farní budovy.
Brzy poté se konečně přikročilo ještě k přístavbě učebny, jež z počátku nesla název Masarykova síň. Bratr architekt odhadl náklad na 19 500 Kčs. Do postavení sborové místnosti se některá menší shromáždění jako Sdružení mládeže konala na kruchtě, oddělené od kostela závěsem. Kolem celého pozemku byl pořízen chodník, upravena zahrada a celé okolí a tím bylo veliké dílo výstavby skončeno. °°
Zdroj: http://louny.evangnet.cz/kronika.html
Italské vévodství Stramba z Neffova románu je sice smyšlené, ale jeho okolí ne. Tipnul bych si, že předobrazem Stramby je město Urbino v regionu Marche. Rodiště kupříkladu Rafaela, Bramanta, Uccella a dalších slavných umělců.
A hrad Srpno, kde byl Petr z Kukaně "vězněn"? Zde bych tipoval Zlenice (příp. nedaleký Týnec nad Sázavou).
Děj knihy je umístěn na fiktivní místo. Ale s jasnými nápovědami. Hrad "Srpno" je u řeky Sáhy (= Sázavy), ve středních Čechách. Dále jsem identifikoval blízké obce - Pyšely, Senomaty (Senohraby), Mráč (Mrač), Čtyřkoly.
Tipuji, že hrad Srpno jsou ve skutečnosti Zlenice. Co vy na to, spolučtenáři? Souhlasíte, nebo víte o lepší lokalitě?