fero6868 diskuze u knih
Doporučuji i mé knihy, jednak si nejsem jist do jaké míry ovládá Orth ruštinu (což je podstatné hlediska pro zhodnocení autentičnosti poznání země), jednak jsem tam neprožil 3 měsíce (jako on), nýbrž 3 roky a určitě jsem projel RF mnohem důkladněji.
Krondak mi mluví z duše. De facto popisuje Rusko, které jsem sám znal, než jsem odtud odešel. Jeho postřehy ze současného Ruska naprosto korespondují s mými vlastními vzpomínkami, stejně jako se mohu plně ztotožnit s jeho názory a závěry ohledně politiky současného Ruska a proruských politiků v ČR. Vyjadřuje fakticky totéž, co bych napsal já sám...
Ostatně i já mám řadu přátel milujících Putina. Ptají se mne, proč nemám rad Rusy. Nemohou pochopit, že pro mne neexistuje špatná národnost, ale špatní jedinci nebo politici některých států. Ze svého pohledu já zase nemůžu pochopit ty, kteří podporují Putina a brojí proti Evropské unii. Porad přemyslím o tom, jak by bylo skvělé, kdyby Rusko táhlo za jeden provaz s Europou a USA a namísto starosti o mocenské postavení se postaralo o své lidi, o jejich lepší život... Neumím psát a debatovat o politice; nejsem politik, ale také nejsem hlupák, který nevidí, jak bídně žijí v postsovětských zemích i docela schopní lidé, a nemohu chválit režim, který to zastřešuje.
Nějak jsem odbočil od článku pana Hrabala-Krondaka, ale co bych mohl k tomu dodat?
Garik Avanesian
=================================
https://www.fotokurzyangelo.cz/garik-avanesian-neobycejny-pribeh-jednoho-fotografa/
Zájemcům o život reálného současného Ruska doporučuji 1. svazek ze sibiřské série cestopisů
- CESTA NA TAJMYR aneb "Po Jeniseji k Severnímu ledovému oceánu - krajem šamanů, starověrců, komunistických lágrů a morbidní postsovětské nostalgie" (doplněným stovkami barevných fotografií)
- který se pokouší oslovit nejen milovníky cestování a cestopisů, ale i lidi zajímající se o reálné autentické Rusko (potažmo Sibiř a Arktidu) a historii vztahů Rusko v. Západ.
ANOTACE:
„Cestopis o Rusku, a jmenovitě hlavně o Sibiři a Arktidě, z pera renomovaného českého cestovatele, jenž zná Rusko zřejmě lépe, než 90% Rusů, jelikož ho během posledních 10 let projel křížem krážem, absolvujíc desetitisíce kilometrů – od Petrohradu po Vladivostok, od Murmansku po Magadan, od Čečenska po Čukotku a od Altaje po Jamal, Tajmyr a Jakutsko – a navštívil de facto všechny oblasti a republiky Ruské federace, vyhýbajíc se vesměs turistickým destinacím.
Během svého putování navštívil nejen četná muzea, archivy a chrámy, ale též mnohé školy a výzkumné ústavy i řadu těžko dostupných míst – starověká posvátná místa, opuštěné vojenské základny, archeologická naleziště, zlaté doly i polární stanice, megalitické svatyně, továrny i mrtvá města, hroby čs. legionářů i pozůstatky stalinských lágrů, rejdařství a ateliéry umělců, ale i pozoruhodné přírodní scenérie, zahraničním turistům nedostupné.
Pomáhal vakcinovat soby jamalským pastevcům, účastnil se lovu kalmarů v Japonském moři a sobů na Čukotce, lovil jesetery na Leně a kambaly na Kolymě, zúčastnil se šamanských obřadů na Altaji, v Burjatsku, Tuvě a Jakutsku, splavil mohutné a divoké sibiřské řeky - Jenisej, Irtyš, Lenu, Kolymu, Angaru a Podkamennou Tunguzku...
Díky tříletému pobytu uvnitř nejrůznějších místních etnických a sociálních komunit, sdílejíc s domorodci mnohé intimní životní epizody (rodinné oslavy, svatby, křtiny a náboženské rituály), měl možnost seznámit se zdejšími poměry – každodenním životem a názory obyčejných lidí – komplexněji, než se to podaří mnohému "domorodci", žijícímu ve vzdálené metropoli, nebo zahraničnímu "expertovi", mnohdy navíc závislému na službách tlumočníka, během několikatýdenní expedice.
Cestujíc po Rusku autostopem, dálkovými vlaky, maršrutkami a náklaďáky, občas pásovými transportéry, na palubě vrtulníku, nákladní lodi či tankeru, setkává se během svých cest s intelektuály i dělníky a řemeslníky, ministry i pastevci, vědci i domorodými šamany, rektory universit i venkovskými učiteli, žurnalisty, spisovateli, zálesáky, léčiteli, geology a naftaři, představiteli samospráv, byznysmeny i politiky, s polárníky, záchranáři, piloty vrtulníků i šoféry náklaďáků; s lodníky, námořníky i rybáři. Diskutuje při šálku čaje či sklence vodky s místními umělci, spisovateli, válečnými veterány, kozáky, lovci a zlatokopy, studenty i penzisty, buddhistickými mnichy, muslimskými imámy i židovskými rabíny, pravoslavnými popy i katolickými misionáři, s etnografy i příslušníky četných původních etnik, aby své poznatky a zážitky následně prezentoval ve svých cestopisech, doplňujíc je vlastními úvahami.
Kniha je navíc doplněná zhruba 750 jedinečnými barevnými fotografiemi.“
Kompletní prezentace knihy (včetně recenzí a ukázek) je na webu
http://www.cadpress.sk/tajmyr2018.htm