JanaPav diskuze u knih

Tato paní vždycky tvrdila, že téměř dvě desetiletí strávila v gulazích. Když jsem si však přečetla knihu, z ní vyplývalo, že zhruba první dva roky strávila v jakémsi sběrném táboře pro cizince, a poté následovala řada zaměstnání - u běžných sovětských podniků. Tak jsem v tom začala mít trochu zmatek... Přečetla jsem různá diskuzní fóra, kde drtivá většina diskutujících projevovala hlubokou lítost nad osudem paní Sosnarové coby přeživší peklo gulagů, a když se tu a tam objevil někdo, kdo si dovolil pochybovat o pravdivosti jejího líčení, tak se na něj ostatní vrhli jako smečka vlků. A pak vyšlo najevo, že v žádném gulagu opravdu nebyla... Její matka - v knize Ludmila, ve skutečnosti Ljuba, ale to je celkem fuk - prý ještě před odvlečením měla různé potyčky se zákonem, prý taky nebyla čistá jak lilium... musím přiznat, že překroucené líčení paní Sosnarové spolu s tímto faktem mi na tuto rodinu nevrhá zrovna nejlepší světlo... já už vůbec všechny ty rádoby pravdivé příběhy beru s velkou rezervou, a to nejen kvůli tomuhle - takových překroucených nebo úplně vybájených příběhů, vydávaných přitom za skutečné, je daleko víc...

Docela by mě zajímalo, kdy konečně bude k dostání čtvrtý díl. Původně měl vyjít už někdy před rokem, v dubnu pak nakladatelství Baobab avizovalo na svém Facebooku sazbu čtvrtého dílu a brzkou dostupnost na knižním trhu, jenže pak se kolem toho rozhostilo ticho a doteď nikde nic... Tak nevím, co si o tom myslet :-(

PŘÍSPĚVEK OBSAHUJE PROZRAZENÍ DĚJE!

Nedá mi to, abych se nevyjádřila ke knize, kterou jsem nedávno četla. Píšu raději sem, protože nejde ani tak o hodnocení knihy jako celku, jako spíš o vyjádření se k postavám, navíc jde o prozrazení děje a diskuze nebude tolik navštěvovaná jako komentáře.
A teď rovnou k věci - vlastně všechny postavy (snad až na Anninu matku) mi byly děsně nesympatické. Ten Marco se podle mě choval s prominutím jako úplný hňup. Chápu, že byl ve finanční tísni a stejně tak jsem schopná pochopit jisté pokušení na únos přistoupit, ale že to nakonec doopravdy udělal a své dítě klidně předal do rukou prakticky neznámému člověku (který, jak se pak ukázalo, neměl v úmyslu dítě hned tak vrátit), to mi přijde nepochopitelné a úplně jsem si při tom ťukala na čelo... A že byl k tomu ve skutečnosti nepřímo donucen záludným tchánem, který ve skutečnosti tahal za nitky, to ho ani tak neomlouvá, rozhodl se nakonec sám! A pak ještě zpackal kdeco... Ten se měl před Annou propadat hanbou a ne se ještě zacítit dotčeně, když mu řekla, že zatím neví, jestli mu odpustí. To mě jen utvrdilo v tom, že je to mimoň bez jakékoli sebereflexe. A nakonec mi přišlo naprosto neuvěřitelné, že se úplně vyhnul trestnímu stíhání, no nevím nevím, jestli by tohle v reálném světě vůbec bylo možné... A Anna, psychická troska, která je nějaké rozumné úvahy schopná spíš vyjímečně a která má to štěstí, že má milující bohaté rodiče, potažmo matku. Přišlo mi, že je spíš využívá, než že by k nim, nebo tedy alespoň k matce, chovala nějaké viditelné city. Vlastně žádná z postav si mě nijak nezískala, jen ten detektiv celkem ušel, i když byl taky spíš takový nemastný neslaný. A poslední kapkou byl ten divnej závěr... Autorka asi chtěla nakonec přece jen ještě šokovat, ale mohla si to možná klidně odpustit.

1 25.05.2020