Koka diskuze u knih

Literatura téměř dvou celých dvou století (a to těch zatím nejpsavějších - 19. a 20.!) kompletní, celá, přehledná, s ukázkami a - jak plyne z komentářů - za jedničky ve škole, a to všechno na 72 stranách????? (slovy sedmdesátdva stran) - Žasnu.

Ne že bych v životě stála o přečtení této knihy, ale přesto si dovolím vstoupit do diskuse o ní. Mnozí, resp. mnohé čtenářky zde žádájí kohokoliv, jen ať jim pošle české znění v .pdf formátu, a to ještě před tím, než se kniha octne za pár dnů na pultech. Z toho usuzuji, že nějaký .pdf formát jejího českého překladu jistě existuje a patrně už koluje po síti. Domnívám se, že nemohl vzniknout nijak jinak, než že někdo v redakci, v tiskárně nebo v jiné firmě zainteresované na výrobě této knihy, jej zcizil. V mých očích je to normální "průmyslová špionáž" a každá slušná firma, cenící si svého jména a znalá pojmu duševní vlastnictví, by okamžitě zahájila vyšetřování, kdo to vynesl.
Co však považuji za absurdní, je skutečnost, že místem, které tomuto způsobu "čtenářských aktivit" napomáhá, je DK. V nějaké starší diskusi jsem četla, jak "danielson" razantně zasáhl, když nějaký uživatel použil sice běžné, ale ne moc hezké výrazy - vykázal jej z kruhu "vyvolených". Očekávám, že k postupům, které by mohly být kvalifikované ne jako porušení bontonu, ale přímo jako trestný čin, se načalstvo DK postaví stejně principiálně.

zuzulique, keď je slovenský preklad taký skvelý, nedalo by sa v rámci úprav údajov o knihe doplniť do anotácie meno prekladateľa / - ky ?

Nemám a neznám český překlad Jména růže, proto zprostředkuji vysvětlení ze slovenského vydání (Tatran, 1991): Pod vlivem obrovského množství čtenářských ohlasů napsal U. Eco tři roky po vydání knihy „Il nome della rosa“ rozsáhlý dokument, nazvaný Poznámky ke Jménu růže. Překlad těchto Poznámek je součástí slovenského vydání románu a považuji jej za velmi důležitý z hlediska osvětlení tohoto mnohovrstevnatého díla a také z hlediska poznání tvůrčích postupů pana U.E.
V Poznámkách autor reaguje na četné dotazy čtenářů a k názvu kromě jiného uvádí, že „jméno růže si vybral, protože růže je symbolickým pojmenováním, v němž se nashromáždilo již tolik významů, že nakonec už nemá téměř žádný.“
Blíže viz: http://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/meno-ruze-71064 .

O četnosti a různorodosti významů názvu a vyobrazení růže vřele doporučuji Slovník symbolů ve středověké křesťanské ikonografii: http://www.databazeknih.cz/knihy/slovnik-symbolu-66523 . (S tímto slovníkem se radím často a při mnoha knihách či článcích! )
Z hesla „růže“ cituji jenom úryvky, které mi připadají zvláště vhodné k Ekovu románu: „Uspořádáním okvětných lístků připomíná růže tajemný pentagram - symbol mlčenlivosti. Tento motiv je také antického původu, neboť Venuše prý darovala Harpokratovi růži, aby v ní skrytá tajemství zůstala navždy utajena. Hostitelé často zavěšovali nad stolem růži, aby záležitosti, které byly projednávány, nebyly vynášeny na veřejnost. Jako symbol mlčenlivosti o tajných věcech společného ujednání se proto růže v podobě rosety objevovala i na zpovědnicích, v radních sálech a v hostincích. Z růže uchovávající tajemství vzniklo i rčení „sub rosa“, tj. skrytě, utajeně.“

Malý překlep v anotaci "seznamuje české čtenáře s eotickým světem sběračů lanýžů. " navozuje dvě možnosti - že kniha nás seznamuje s eRotickým, nebo s eXotickým světem sběračů lanýžů - oboje může být zajímavé :-)

U názvu díla je v této databázi, v přehledu knih dle abecedního řazení, autor uveden pod jménem P. V. Maro. To mě tak zaskočilo, že jsem fakt pár sekund váhala, kdo to vlastně je. No a je to náš Vergilius!