Koka diskuze u knih

jarmiku, já nepřipomínkuji to, jaký je či není žánr váš blog, jestli je upovídaný nebo hluboce filozofický či třeskutě vtipný. Já jen doporučuji, úpřimně řečeno kritizuji, že pokud chcete k této knize ještě něco říct, tak místo, abyste to udělal zde, na těchto stránkách, a tedy zveřejnil své myšlenky v zdejší rrubrikce Blog nebo v rubrice Recence, odkazujete čtenáře DK na jiný, externí zdroj. To je to, co se mi nelíbí (nejen u vás, ale u všech, co tak činí) a co jsem už opakovaně v některých diskusních vláknech kritizovala a o čem provozovatel webu napsal, že to bude z DK mazat. Jak vidím - nemaže.

jarmik-u, nemyslíte, že místo odkazu na váš blog by bylo vhodnější zveřejnit svůj komentář či recenzi či co to je, raději zde - na DK ? Proč tolik recenzentů a blogerů používa DK k tomu, aby čtenáře na své texty navnadili a pak je odkaují na jiné stránky?

Rade, nemyslím, že konkrétně v tomto případě může za naprostou absenci základního pochopení literárního textu komentátorem exinix povinná literatura. Stačí se podívat i na jeho další komentáře.
Smutní bychom měli být spíše z toho, že takto uvažující tvor může být v naší zemi maturantem!!!

Nevím, jak vložit do rubriky Recenze odkaz na další recenzi, proto vkládám sem
http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=1774

Newtory, obávam sa, že považuješ môj komentár za znevažujíci voči utrpeniu obetí holocaustu, a preto reaguješ takto. Ale tak to nie je. Ak máš toto vydanie E III - IV, ktoré komentujem, postačí si prečítať strany 138 - 139, kde sú tie výňatky zo zdravotnej dokumentácie detí z Gan Dafna. A potom si - NEZAUJATO - prebehnúť správy posledných mesiacov o deťoch, ktoré videli smrť svojich rodičov, alebo ktoré boli vyplavené na breh samotné, bez tých, s ktorými sa nalodili; o deťoch, ktoré sa narodili v stanovom tábore a pravdepodobne ich tam čaká dlhšia či kratšia doba trávenia detstva; o deťoch, ktoré sa v zmätku úteku cez akési polia stratili svojim rodičom a ani nevedia, ako sa volajú a z akej sú krajiny.
My posudzujeme údesnosť holocaustu v celej jeho šírke, lebo už o tom veľmi veľa vieme - o jeho rozsahu i dosahu, ale pre dieťa a jeho mikrosvet je situácia, kedy sa ocitne bez rodičov v cudzom meste, tábore či lese, má hlad, strach a je mu zima, chcú sa oňho postarať akýsi cudzí, divne vyzerajúci ľudia, ktorí hovoria neznámou rečou atď. - tak pre deti, je myslím, taká situácia identická s tou, akú prežívali niektoré európske deti pred 60 rokmi.
A tá rečnícka otázka smerovala k tomu, či sa aj dnes nájdu takí zachránci, ktorí im budú pomáhať pri nočných morách, prelomia ich nedôveru a strach, atď. ako boli v tej knihe.
Á propos: pri čítaní Exodu mi stále vŕtalo v hlave (a považujem to za veľkú "slabinu" zidealizovaného príbehu) , ako sa Kity s tými deťmi vôbec zhovárala, keď jedno bolo holandského, druhé talianskeho, ďalšie poľského či estonského pôvodu, o pôvode dalšieho, psychicky zablokovaného a mlčiaceho sa nevedlo vôbec nič, než v ktorom koncentráku sa narodilo a bezprizorné našlo. Tak ako z tých detí vyhnali strach a utešili ich?
Naozaj nič nechcem zjednodušovať, veď to ani nejde, je to príliš zložité, a ako to dopadne, to sa už nedozviem.

pjena, o čem je ta kritická připomínka, kvůli které jste se dnes zaregistroval/-a na DK? Přece zde mohou být i knihy ve slovenštině, je to knižní web českých a slovenských knih. I slovenské mapy a atlasy zřejmě tehdy vydávala Kartografie Praha, která byla snad jediným na to specializovaným (a povoleným!) vydvatelem. A řídit se ISBN? V roce 1971 ještě žádné neexistovalo.

NikaMirka - třeba někdy půjdeš na koncert z děl Johanna Sebastiana Bacha a na programu bude Hudební obětina. Pak se nediv, opravdu se ten cyklus tak jmenuje, nebude to chyba v překladu :=))

Thomas0346: znamená. Ale to ještě neznamená, že český název musí být překladem původního názvu. Možná by nám překladatel nebo vydavatel dovedli přesvědčivě vysvětlit, proč knihu pojmenovali jinak. Není tady někdo z nich?

Filmová verze dnes na ČT 1. Česká televize sice dělá vše proto, aby to vidělo co nejméně lidí, a tak to zařadila na 23. hodinu, ale mezi uživateli DK je hodně nespavců, tak se možná najde někdo, koho by to mohlo zajímat.

DominaCZ - když si nepochopila, jak mohla z neštovic "umírat zalitá hnisem", tak je to nepochybně proto, že nevíš, co to byly pravé neštovice, nemoc, která je od 80. let minulého století už na světě (údajně) vymýcena, ale na kterou do té doby umíraly miliony. Doporučuji seznámit se s jejich příznaky a následky, třeba zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prav%C3%A9_ne%C5%A1tovice ,
pak se lépe porozumí i té knize.

Jak to může někdo hodnotit, když kniha ještě nevyšla? Na to se ptám tak toho hodnotitele, jak administrátora webu.

Jan1771 - co ještě všechno chcete "hodit" na EU? O knihu máte zájem, chcete jí sehnat, ale neuděláte ani to málo, abyste vložil poptávku do zdejšího bazaru? I za to může "Brusel"?

sieno, díky za pátrací akci. Jde jen o další důkaz, že bezmyšlenkovité převzetí špatných textů, vytvořených samotným vydavatelstvím či propagačními pracovníky distribuce, vnáší do zdejších anotací tu nízkou úroveň myšlení, které by DK měla čelit, ne ji kopírovat. Převzatá chyba není tím převzetím nijak umenšená, naopak, je jí to zduplikuje.

Když už má životopis autora nahradit anotaci jeho knihy, tak by alespoň měl být napsaný kompletně, bez taktního vynechání některých ne zrovna krátkych etap autorova života, a také bezchybně ("Října", "sa představila", Felkek).

No, přesvědčily jste mě. Stejně, nebo právě proto si však myslím, že druhé, třetí příspěvky či reakce na jiné komentáře, polemiky patří do rubriky Diskuse, a ne do komentářů ke knize, a také to, že jde o další systémovou slabinu programu: stejně jako v Bazaru nejde dát stejnému uživateli nové, druhé, třetí hodnocení, neboť si tím přepíšete to první, původní, tak tady zas smazáním "nadbytečných" hvězdiček zmizí i ty první. To by mohl být námět k řešení programátorovi DK, že?

Naias, tiež som si to vyskúšala. Pravda je taká, že pri vkladaní nového komentára sa mi "prednastavili" tie hviezdičky, ktoré som knihe dala k minulému komentáru. Stačilo však kliknúť na X vedľa tých hviezd, a zmizli. Nový komentár k tej istej knihe teda už žiadne hviezdičkové hodnotenie neobsahuje.

MarkétaLore, i když nám svůj názor údajně nevnucuješ, a je to prý "jenom názor", přesto se mi nelíbí, že ke své reakci na příspěvek Alix jsi opětovně dala tříhvězdičkové ohodnocení této knihy, čímž jsi snížila celkové procentuální ohodnocení. Myslím, že počet hnězd by měl každý uživatel dávat knížce pouze jednou, resp. opakovaně jenom v případě, že jí opětovně po čase četl a našel v ní to, co před tím neviděl (v kladném nebo i záporném slova smyslu).

siena mě předběhla v mém "údivu" a rozčarování, že lze Italy charakterizovat tak hloupým výrazem, který je trapnou obdobou urážlivého pojmenování, jaké Angličané dali Francouzům (žabožrouti). Zbývá jen doufat, že tak hloupě nazval Italy pouze autor zdejší anotace, a ne samotná autorka knihy, která z nositelů tohoto výsměšného jména přímo žije a vydělává si na chleba jejich provázením. Nevím, jak se ještě důrazněji ohradit vůči té urážce, a tak si alespoň dám dnes k obědu špagety.

Ví někdo, proč se v anotaci píše, že jde o román americké spisovatelky, a přitom u autorčina jména je jako domovský stát uvedena Francie?

První věta anotace je jasný nesmysl. Zejména proto, že anotace nemá co hodnotit a dělat řebříček světové literatury, od toho jsou jiné rubriky. Vůbec je to hodnocení velmi, velmi sporné. A také proto, že stylisticky je to nesmysl - buď se řekne, že "je to jedna z nejlepších knih, jaké kdy byly napsány", nebo že "patří k nejlepším knihám, jaké kdy byly ..."

Mohl by, prosím, někdo, kdo tu knihu opravdu četl a pochopil její text, objasnit záhadu vetkanou do zdejší anotace? V první větě anotace se praví, že autor zpracoval "vzpomínky svého vzdáleného prastrýce Leopolda", no už o dva řádky níže jsou to "deníky a dopisy svého vzdáleného prastrýce Ferdinanda Ignáce Bauera." Jak se tedy vlastně jmenoval? Třeba ta informace vůbec není důležitá, ale když už jsou jednou jeho jména zmíněna v anotaci ... Autorka zdejší tzv. recenze sama přiznává, že v historii se moc neorientuje (což je vynikající kvalifikace pro recenzenta historických románů, to ano), a tak nelze spoléhat ani na její údaje.

Ta kniha má opravdu tak nesmyslný název, jak se zde uvádí? Nebo to jen uživatel, který sem knihu vkládal, spatlal a moderátor neuhlídal?

Vložená zajímavost je opravdu nadmíru zajímavá a obohacující naše vědomosti. Protože s uvedenými termíny pracuje francouzská literatura docela často, doporučuji vkladatelce zajímavosti "pověsit" ten text do blogů nebo alespoň rovnou pod pana Balzaca, v jehož knihách se to podobnými výrazy jenom hemží. Jistě to i další čtenáři uvítají, a tam na to spíše natrefí.

Včera jsem četla na webu zprávu, že nějaká středoškolská profesorka (snad z Liberce?, nevím přesně) byla propuštěna, protože svým studentům pouštěla v hodině angličtiny ukázky z filmového zpracování této knihy - jako příklad anglických dialogů. Přitom mnohé zdejší komentáře (i moje kratičké nahlédnutí do té knihy) prokazují, že pokud je na něco ta knížka chudičká, tak je to právě slovní zásoba její autorky a tedy i postav. Myslím, že to musí být opravdu hodně nekompetentní osoba, když na dialozích tohoto druhu chce demonstrovat možnosti angličtiny. To propuštění však zřejmě nebylo motivováno absencí kvalifikačních kritérií v oboru anglická literatura, ale obavami z narušení morálky mládeže. Ubohost na druhou!

wiix.- že "dielo neznámeho autora"??? Kdeže, autor je dobre známy - jednak sa vie, kto to napísal, a tiež sa o tom, kto napísal, veľa hovorí, píše a tak. Táto kniha bola veľmi skoro sfilmovaná, Neil Daimond k filmu zložil chytľavú a nezabudnuteľnú hudbu a knihy R. Bacha sa už roky, desaťročia znova a znova vydávajú. Nejde teda o žiadneho neznámeho autora, iba ak neznámeho Tebe.

MartinezZ - latinské citáty se dobře dohledávají zde, v této skvělé knize:
http://www.databazeknih.cz/knihy/moudrost-starych-rimanu-11631

A já jakožto znalá slovenštiny, také hodně používám:
http://www.databazeknih.cz/knihy/latincina-este-zije-164693
Hodně zdaru!

MartinezZ - myslím, že nejde o nic jiného, než o označení "šlechtic, šlechtična". Originální deníky vynesla z Itálie do USA Cianova manželka a poprvé vlastně vyšly v angl. překladu v Americe, z čehož pak byly přeloženy do češtiny. Domnívám se, že všude tam, kde C. psal "conte Ribbentrop" (hrabě R.) nebo třeba "contessa Ficcini" (hraběnka F.) , použil americký překladatel, který se možná nevyznal v evropských šlechtických názvech (sir, baron, hrabě, vévoda atd.) zjednodušené označení "nobleman" nebo "patrician" (?) , tedy šlechtic, šlechtična. A český překaldatel to pak v těch 40. letech takto převedl.
I v starých českých textech lze někdy najít výraz "šlechetná paní Božena z Božína" (:=))), přičemž to šlechetná neznačí, že je hodná, vlídná, velkorysá, ale že je z šlechtického rodu, aniž by se upřesnilo, zda je hraběnka, vévodkyně, či co.
Ale bezpečně to nevím, je to jenom moje "konstrukce".

Stejnojmenný film z r. 1969 s největšími hvězdami tehdejší kinematografie: Anthony Quinn a Anna Magnani. Vynikající. Zde se literární předloha šťastně potkala s filmovým zpracováním.

Také jsem něco podobného měla na mysli, akorát že ve slově "tobě" bych na rozdíl od Lectora nedala to velké písměno, neboť velké T považuji za projev úcty k oslovenému, a v tomto případě by nebylo na místě.

Škoda jen, že zdejší anotace místo obsahu této knihy, informace o ději a postavách, přináší anotaci peripetií spojených s jejím prvním vydáním. To by patřilo spíše do rubriky Zajímavosti, nemyslíte? I komentátoři jsou skoupí co i jen na náznak, o čem ta kniha je, tak to přilákání čtenářů moc neposlouží.

Zde uvedená anotace je nepochybně slovo od slova a bez rozmyslu opsaná z českého vydání knihy v roce 1966. Tehdy, v roce 1965, bylo logické a možné napsat, že jde o "PŘED STO LETY vzniklý román". Dnes je tato informace zavádějící. Román vznikl v roce 1866 a zdejší české vydání je už staré - z dnešního pohledu - 50 let.

Nightlybirde, já proti paní Kubešové nic nemám a na důkaz, že mi nešlo o žádnou filipiku vůči ní, sama opravím ty filipíny na velké F.

V případě uživatelky "blanka0635" jde zřejmě o autorku knihy, proto chápu její snahu se knihy zastat a své dílo pochválit. Co ovšem nechápu, je, že v komentáři ke knizue (!) zveřejní i elektronickou adresu třetí osoby, která by o to třeba ani nestála, a také že lhostějně přihlíží k tomu, že na DK je název země - Filipíny - napsán chybně. To netrápí?
Jinak - milovníkům Filipín doporučuji do pozornosti knihu, kterou obdivuji:
http://www.databazeknih.cz/knihy/odyssea-americkeho-lekare-160678
Tam se o historii této země a naturelu jejích lidí dozvědí hodně.

Hodně mě udivují zdejší odsudky. Nemyslím, že by to byla kniha, podle které se má celoročně stravovat normální česká rodina, ale beru to spíše jako snůšku kuriozit, co všechno lze "vykouzlit" z naprosto divných ingrediencí - asi jako když někdo dělá šperky z různých drobných odpadků nebo sochy z vyřazených motorových součástek.
Mnohem více mě šokuje pořád běžící TV reklama na nějakou údajně nezbytnou ingredienci do guláše a na závěr, když ten guláš servírují, tak vidíme jeho přílohu - hranolky!!! Jak to, že se vůči tomu gulášový národ nezbouří a nepožádá o zákaz tak hloupé a kulinářsky nebezpečné reklamy?! Oproti této knize, které se lze vyhnout, tak té zhovadilé reklamě neutečete. Proto mi tato kniha přijde jako neškodný, i když poněkud trapný vtip. Rozhodně bych z její prodejnosti neposuzovala chuťovou či finanční situaci národa.

Autor patří "... mezi význačné PROZATÉRY" ?? Tak to je krásné slovo, to jsem netušila, že prozaikům se kdysi takhle říkalo. Jistě jde v anotaci o doslovný přepis dobového textu, že?

Káro palívo, ma dóve é džidži bufón?

MartinezZ - jak by mohla kniha z roku 1948 obsahovat ISBN, když tehdy ještě žádné nebylo? Na té knize bude asi nejzajímavější to, že "Čáno" byl Duceho zeť a Mussolini jej "nasazoval" hlavně na jednání s Hitlerem, protože s "áhá" se Benito moc nemusel. Ty deníky tedy nepochybně zachycují hodně z kuloárů. Pokud je máš a až je přečteš, prosím, poděl se v komentáři.

Nemyslím, že by komentáře k umístění této knihy v pomíjivé a fušerské anketě "kniha roku" měly být zveřejněné jako komentáře ke knize samotné.

vendulkaa + pavla: když sháníte nějakou knihu, proč to psát do komentářů ke knize? Vhodnější by bylo dát poptávku na koupi knihy do záložky Bazar, která je skoro hned vedle. Nejenže tak zachováte "stylovou čistotu" rubriky Komentáe, ale budete mít i větší šanci tu knihu opavdu sehnat.

Proti štítku "červená knihovna" u renesančních novel zásadně PROTESTUJI!