Richie1 | Diskuze u knih | Databáze knih

Richie1 Richie1 diskuze u knih

Kam zmizel zlatý poklad republiky Kam zmizel zlatý poklad republiky Stanislav Motl

Zkusím trochu upřesnit některé hlášky v komentářích. Ten prodej našeho zlata za německé dluhopisy byl proveden v září 1998. Tzn., že to pravděpodobně připravovali za prozatímní vlády premiéra Tošovského (leden - červenec 1998), kdy byl ministr financí Ivan Pilip (US) a provedeno to bylo za vlády ČSSD (červenec 1998 - červenec 2002) - premiér Miloš Zeman a ministr financí Ivo Svoboda (ČSSD). Guvernérem ČNB v době transakce (září 1998) byl právě pan Tošovský (po skončení funkce premiéra vlády).
Takže Václav Klaus s tím velmi pravděpodobně neměl vůbec nic společného (jakkoli v jiných republiku poškozujících ekonomických operacích prsty měl).

28.04.2023


Kam zmizel zlatý poklad republiky Kam zmizel zlatý poklad republiky Stanislav Motl

Demokrate, hloupoučký je ten tvůj výlev. Evidentně o tom moc nevíš (kdoví, zda jsi knihu vůbec četl), ale chceš jen (zřejmě z ideologických důvodů) shodit kvalitně zpracovanou literaturu faktu.

28.04.2023


Dějiny Ruska Dějiny Ruska Václav Veber

Na tom Neviditelném psu je v podstatě identický článek jako v mém odkazu ze stránek valka.cz. I z jiných zdrojů jsem se ale dočetl o poctivosti československých legií v souvislosti s ostrahou ruského zlatého pokladu.

Co se týče československých legií a jejich úloze v Rusku - byla to tehdy hodně převratná doba a není jednoduché vyznat se v tom, co bylo "správné" a co už ne. Osobně si myslím, že naše legie nesehrály špatnou úlohu. Dostaly se prostě do situací, kdy se jejich velitelé museli rozhodovat z dostupných informací a omezených možností. Jejich hlavní snahou bylo dostat se zpět do vlasti, ale ta cesta byla klikatá a složitá. Legie prošly mnohými boji a vždy se ctí. A po návratu do republiky ještě mnozí legionáři urychleně spěchali na Slovensko bránit ho proti maďarské agresi.
Řekl bych, že českoslovenští legionáři jsou tou světlou stránkou naší historie, kterou bychom měli spíše vyzdvihovat.

Nicméně - cítím, že o celé obdivuhodné anabázi československých legionářů nemám dostatek informací, takže budu shánět nějaké historicky přesné knihy, které mě s touto zajímavou historií více seznámí.

27.11.2017


Dějiny Ruska Dějiny Ruska Václav Veber

Bubka: "a velké krádeže zlata, kterou spáchaly naše legie". Pokud tím míníš ruský zlatý poklad - mohu se zeptat, jak jsi k takové informaci přišla? Kde jsi ji vyčetla?
Nedávno jsem četl odborný článek v časopise Tajemství české minulosti (č. 58/2017), kde byla popisována celá anabáze ruského zlatého pokladu. V článku bylo dokazováno, že nikoli českoslovenští legionáři, ale ruská strana (především za vlády admirála Kolčaka) značně využívala ruský státní poklad ke svým účelům, čímž došlo k jeho velkému snížení.
Za celou dobu, kdy ruský zlatý poklad strážily československé legie, došlo pouze k jedné krádeži, a to stráží, kterou tvořili ruští příslušníci (12. ledna 1920). Českoslovenští legionáři podle všech dochovaných záznamů ruský státní poklad nerozkradli, naopak ho za cenu vlastních životů chránili a bránili.
Byl bych rád, kdyby podobné dezinformace (krádež ruského pokladu československými legiemi) nebyly tolerovány. Jde o naši historii a přinejmenším v tomto případě bychom na ni měli být hrdi.
Více se lze také dočíst v obsáhlém článku:
https://www.valka.cz/12579-Rusky-zlaty-poklad-a-cs-legionari

27.11.2017


Stíny Amberu Stíny Amberu John Gregory Betancourt

Ano, ten Meč Chaosu ze série Warhammer je něco jiného. Zdá se, že pro nezájem čtenářů se prostě v sáze Amberu už dál nic nevydalo.

14.08.2016 4 z 5


Dějiny Ruska Dějiny Ruska Václav Veber

Z komentářů některých čtenářů (RoninRoujin, Montezuma) lze pouze poznat, že to jsou neobjektivní rusofobové, kteří světovým dějinám rozumí jen minimálně. Takto postižených čtenářů se bohužel najde pravděpodobně více.
PS: Jsem rád, že ty nenávistné komentáře byly moderátory smazány a že snaha o objektivitu ještě existuje.

09.07.2016


Stíny Amberu Stíny Amberu John Gregory Betancourt

Máte někdo ponětí, jak to je s pokračováním této ságy?
Nakladatelství Classic vydalo Stíny Amberu v roce 2009 (tento 4. díl má velmi otevřený konec) a avizovalo vydání dalšího pokračování s názvem Meč Chaosu. Vypadá to ale, že ten 5. díl nikdy nevyšel. :-(

19.12.2014 4 z 5


Atlasova vzpoura Atlasova vzpoura Ayn Rand (p)

Já jsem si to genetické bádání o keltském původu velmi pozorně pročetl a dávám mu docela velkou důležitost. Jistě, není to jednoznačný důkaz, že to tak skutečně bylo. Ale vcelku to zase není tolik odlišné od toho, co se už vědělo.
Keltové v naší oblasti byli a před příchodem Slovanů odešli jinam. Nepochybuji, že tu nějaké zbytky Keltů přebývaly i v době příchodu Slovanů a byly jimi pohlceny. Proto ten výskyt keltských genů.

Někde jsem četl, že historická událost se považuje za prokázanou, pokud je doložena aspoň třemi nezávislými důkazy (nebo dvěma? ... teď si nejsem jistý). Takže pokud se genetické bádání doloží třeba i archeologickými nálezy nebo odkazy v nějaké antické literatuře, tak můžeme patřičně upravit naši historii. Jsem rád, že moderní věda dokáže takto výrazně přispívat k poznání minulosti světa. A tím třeba i pomoci k pochopení současnosti.

Ke keltské krutosti - tenkrát to nebylo nic neobvyklého. Koneckonců, co jiného bylo např. napichování na kůl ve středověku (o tisícpětset let později), než krutost, že? :-)

07.12.2014


Atlasova vzpoura Atlasova vzpoura Ayn Rand (p)

Binýsku, jen jestli si tu staroegyptskou společnost příliš neidealizuješ. Nejsem si jist, že by masy obyvatelstva (převážně rolnictvo) měly takovou možnost vzdělávat se. Přístup ke vzdělání měli především kněží a královští hodnostáři-písaři.
Obyčejní Egypťané byli v podstatě zcela bezprávní - proti Řekům na tom byli se svými právy tedy o dost hůře. Řecká demokracie byla určitě na vyšším společenském stupni než egyptská despocie nebo teokracie.
Na druhou stranu měli Egypťané výhodu v tom, že jejich země byla geograficky stranou válečných konfliktů (zatímco v Řecku se bojovalo takřka neustále) a pokud byly optimální záplavy, tak i prostí lidé žili v relativním blahobytu.


Lectore, nepsal jsem svůj příspěvek s tím, že bych se chtěl zastávat vykořisťovaných - pokud to tak vyznělo, tak neúmyslně.
Je pravda, že jsem se starověkému Egyptu více věnoval před nějakými 30 lety a že se mohlo mezitím nazírání na jeho dějiny nějak změnit. I když nevěřím, že zásadně.
Souhlasím, že Egypt byl na svou dobu velmi vyspělá civilizace a že byl také dost bohatý. Nicméně nemohu souhlasit, že by stavba obrovských pyramid přispívala k tomu blahobytu. Během 4. dynastie (při stavbě těch největších pyramid) došlo v podstatě k ekonomickému vyčerpání země a následující královské dynastie od budování tak monstrózních monumentů upustily. To bohatsví Egypta se dál využívalo na jiné úžasné stavby (rozsáhlé chrámové komplexy, budované po staletí), ale pyramidy se už stavěly mnohem menší nebo se od nich později upustilo úplně a stavěly se pouze hrobky ve skalách.
Při stavbách těch největších pyramid docházelo k velikému zatížení země - v podstatě celý národní produkt sloužil k tomuto účelu. Docházelo také k častým úmrtím - až desítek tisíc dělníků při třeba 10-20leté stavbě.
Od Bárty jsem ještě nic nečetl - možná se k Egyptu v nějaké dohledné době zase vrátím a prostuduji si novější věci.
O období staveb velkých pyramid jsem četl především knihy od svého oblíbeného autora Vojtěcha Zamarovského (Jejich Veličenstva pyramidy a také Bohové a králové starého Egypta) a nedávno také velmi dobrou románovou trilogii První pyramida od Bernarda Simonay.

02.12.2014


Atlasova vzpoura Atlasova vzpoura Ayn Rand (p)

Dovolím si jednu malou, nevýznamnou poznámku - co se týče egyptských pyramid :-)
Není jednoznačně prokázáno, kdo se především podílel na stavbě - zda svobodní Egypťané či otroci.
Pokud budeme uvažovat o těch nejznámějších pyramidách (tj. z 3. a především 4. dynastie), tak se nejčastěji připouští, že se na stavbě podílely obě kategorie. A to tak, že svobodní Egypťané pracovali spíše sezónně (tedy především v období záplav a pak po sklizni - Herodotos uvádí, že to byly pouze tři měsíce v roce), zatímco otroci (a nezbytný odborný či bezpečnostní dozor) pracovali celoročně.
Nutno ještě dodat, že rozdíly mezi svobodným obyvatelstvem a otroky nebyly ve starověkém Egyptu tak velké (despotismus se po upevnění moci králů silně projevoval). Na královských stavbách (přičemž stavba pyramidy byla především náboženskou záležitostí - král byl zároveň bůh) vládly velice tvrdé podmínky. Byť otroci vykonávali nejspíše ty těžší práce, umíralo i mnoho svobodných dělníků.
Dalo by se říci, že ony úžasné egyptské pyramidy byly zaplaceny všemi obyvateli Egypta (z jejich daní) a zaroveň navíc i postaveny jejich rukama (tedy rukama té chudší části obyvatelstva, která byla na stavbu odváděna).

01.12.2014