teresinha diskuze u knih
Myslím, že tenhle příbě stojí za přečtení. Je to to totiž pořád ta stará dobrá Gierová. Jasně, už se trochu vykrádá a Drahokamy to nepřekoná (aspoň z mého pohledu), ale pořád je vtipná a má to spád. Přiznám se, že odhalení Secrecy je z mého pohledu trochu šalamounsky vyřešené, takže od toho moc nečekejte. I když to vlastně úplně dává smysl. Myslím, že to je ale jen vedlejší linka příběhu a nikdy jsem ji nevnímala jako kdovíjak důležitou. Jasně, byla jsem zvědavá, ovšem Stříbrná trilogie na tom nestojí.
Víc tady: http://bit.ly/TretiStribrna (třeba i o tom, proč se vydání tak vleklo...)
Moje "poslední kubulínská"... víc tady: http://bit.ly/Ahoj_Svete
Páni, tohle byla jízda! Cestování v čase, ale trochu jinak. Nenechá vás vydechnout a na konci budete fakt zírat, protože ten konec... uf!
Tahle knížka má všecko včetně mírně nesnesitelné hrdinky, ale jen na některých stránkách. Na jiných stránkách je vlastně vcelku fajn a dost jiná, protože... no protože vlastně jiná je a být musí. Sami uvidíte :D
Milá Karmelin, je to proto, že i německy vyšel třetí díl o fous později než předtím druhý. A překladatelka potřebuje kapku víc času, ale moc se snaží ;)
Předchozí příběh Marian Sutrové se mi líbil o fous víc. Ale tohle bylo taky dobré. Dost jiné, ale ve spoustě věcí stejné.
Víc tady: http://bit.ly/Provazochodkyne
První povídka byla moc roztomilá.
Druhá mi přišla jen taková vycpávková a trochu zbytečná.
Třetí to pak celé pěkně propojila a možná se mi líbila o fous víc než ta první. Asi že tam bylo to prase :D
Víc tady: http://bit.ly/MojeVanocniCteni
Je těžké něco napsat a zároveň nic moc neprozradit a taky neznít nějak pateticky. Z anotace a jiných recenzí už asi víte, že je to knížka hlavně o přátelství. Odehrává se za druhé světové války, je o pilotech a pilotkách a špionech, ale hlavním tématem pořád zůstává přátelství těch dvou dívek, hlavních hrdinek. Základní linku příběhu pochopíte poměrně rychle, stejně tak i to, že je vyprávění rozděleno do dvou částí, každou z nich pak prožíváte s jiným vypravěčem. První a větší část patří Verity a je psaná jako výpověď vězněné agentky, trochu vlastně takový deník, v němž Verity gestapu ledacos prozradí.
Kruh od Davea Eggerse je rozhodně pozoruhodná kniha. Přinejmenším pro každého, koho aspoň trochu zajímají sociální sítě a všechny ty internety. Vypráví příběh jedné firmy, co v sobě snoubí to nejlepší i nejhorší z takových gigantů, jako je Facebook, Google nebo Apple. Má nádech dystopie klasického ražení ne nepodobné orwellovskému 1984. Asi hlavě kvůli Velkému bratrovi, protože celý tenhle Kruh, neboli Circle je vlastně takový internetový velký bráška, co číhá všude a se všemi to dobře myslí. Aspoň se tak tváří.
Mám ráda divné knihy. To je tvrzení, které může působit maličko nadutě, jako bych se snažila být zajímavá, ale vážně to tak je. Nejspíš je to otázka definice slova „divný“, které pro každého znamená trochu něco jiného. V téhle souvislosti je to pro mě zkrátka příběh, který nějakým způsobem vyniká. Slovo divný tak chápu jako v zásadě pozitivní. A přesně takhle pěkně divná byla Laura Sněžná a její literární spolek.