Jiddu Krišnamurtí

Zatím rozečteno "První a poslední svoboda". Popisuje tam jako mnoho dalších guruů změnu společnosti směrem zevnitř. Statická společnost, dogmata, výchova, nější sociální vlivy atp... oproti tomu nutnost vnitřní revoluce díky které má dojít ke transformaci statické společnosti v tzv "živou, vědomou" kde jedinci jako součást celku jednají dynamicky. OK fajn, teze dobré. Autor klade důraz na kritické myšlení, ok. Dobře tedy. Není mi jasné jak chce transformovat společnost prostřednictvím probuzení mas. Dejme tomu že se takto probudí značné množství lidí, což by se dalo považovat samo o sobě jako zázrak vzhledem k tomu kolik tzv "osvícenýcch" nebo "realizovaných" osob, nebo osob za realizované se vydávajících, v současnosti existuje. Ale dejme tomu. Jenže pokud je nutno k realizaci dospět zmnamená to že realizovaní jedinci se nerodí. Tudíž každá další generace bude muset projít zdlouhavým procesem uvědomění sebe sama, což není vůbec snadné. Nejedná se tedy o pouhou utopii? Ještě jsem toho od autora moc nepřečetl ale i z toho mála cítím jeho velký vzdor vůči autoritám což chápu protože jsem na tom stejně. Ale pokud popisuje společnost kde si sám každý musí dospět k prozření nezávisle na pomoci o nějaké autority, přijde mi to vcelku naivní.

Džiddu Krišnamurti není pseudonym, nýbrž česká transkripce rodného jména.

Pane, na co máte na čele namalovanou tu čárku? Otázaný sádhu kouká jako puk, a všichni kolem se chechtají, kulturní odlišností jde tahle zbytečnost nahlédnout opravdu lehce... ale možná máme všichni na čele namalované nesmyslné obrazce, a lpíme si na nich neochvějně.

Líbilo se mi autorovo vyjádření, že od realizace si připadal, jako když v něm běží dvanáctiválcový motor. Jeho knihy jsou zvláštní, ale zároveň velmi silné.

Zajímavé pro mě též bylo, že se o něm vyjadřoval například Gustav Meyrink..