Jiří Wolker

Jiří Wolker. Básník sociální citlivosti a tragického osudu. Nejvýznamnější představitel proletářské poezie v české literatuře byl cokoli jiného než proletář. Narodil se do velmi dobře situované rodiny bankovního úředníka a továrnické dcery a dětství prožil obklopený matčinou láskou a péčí chůvy. Také dům na prostějovském náměstí, kde vyrostl, patří k nejvýstavnějším. Jeho literární počátky se nesou ve znamení vitalismu – směru, který akcentoval především optimismus a radost ze života. Právě jí přetéká jeho první sbírka Host do domu.

Líbí se mi celá jeho tvorba, od těch hravějších počátků po těžké sociální balady, které prostě odrážejí tehdejší (pro některé skupiny lidí) těžkou dobu.

Ve Florencii mají Davida, ale my máme Jiřího, je stále krásně jinošsky mladý, ale co víc, má oduševnělost, která je známá, a kterou idol David postrádá.
Vždy, když procházím Bránou smutku, vzpomenu si na Jiřího Wolkera s jeho něžným citátem :

"Hřibitove, hřbitove, zahrado zelená. do tebe vsázejí předrahá semena."

Spolu se Seifertem asi oba dva nejlepší čeští básníci. Měl velice zajímavý pohled na svět. Jeho básně jako například Věci nebo Poštovní schránka by měli být stále opěvovány. Či se mu také říkalo Mácha první republiky.

Příští rok bych si už konečně mohla zajet do toho Prostějova, podívat se za tebou, Jiříku.

Wolkrův Prostějov je krásné město, jeho památce je věnován nejen památník, ale i expozice v místním muzeu, jen mi přijde trochu smutná a chudá, myslím tedy k velikosti Wolkera. Jeho dílo je - vzhledem k mládí, kdy tvořil - naprosto dokonalé a nepochopitelné. Škoda ho, velká škoda...

Poštovní schránka na rohu ulice: Já tam mám napsáno kráva

Na svůj věk úžasně geniální. Jen škoda, že jeho čas přišel tak brzy. Určitě jsme přišli o mnoho skvělých děl.

Přes mladý věk dokázal napsat dost kvalitní sociální i fantastické poezie i textů.