Josef Opatrný

Česká literatura nemá mnoho skutečně špičkových autorů v oblasti tzv. krásné literatury (líp se mi líbí anglický výraz fiction literature a non-fiction literature), a to přes poněkud falešné oslavování některých rádobyspisovatelů. Z té hrstky špičkových bych asi jmenoval kromě Čapka, Škvoreckého, Salivarové, Kundery a možná Douskovou či Jirotku, ale v oblasti (zase tak nejapný výraz) populárně naučné literatury podle mého názoru velmoc jsme. Hluboké znalosti a čtivost charakterizují většinu našich předních spisovatelů věnujících se historii a mezi ty nejlepší patří nesporně Josef Opatrný. Všechny jeho knihy, které jsem měl možnost přečíst (a ne jednou) jsou prostě skvělé. Přehled i nadhled, schopnost odhadnout jak hluboko a detailně co řešit, ale to se dá říct o většině našich spisovatelů a je jedno, jestli to člověk napíše o Opatrném, Stellnerovi, Hubáčkovi nebo Brožovi. Takže i panu Opatrnému díky, co jsem měl možnost číst, bylo vynikající.