Milan Kundera

Vážený pane Kundero,
děkuji za to, že jsem díky Vám mohla objevit zcela odlišný koncept literatury. Jste velký Spisovatel, Romanopisec, Esejista a Umělec hodný Nobelovy ceny. Ke svým čtenářům jste chtěl promlouvat svým dílem a to se Vám podařilo jako nikomu jinému. Literatura ztratila skutečného velikána, ale Vaše díla tu budou dál.
Merci beaucoup.

Jedinečný autor světového významu.

Nesmrtelný

Přeceněný

Na internetu se právě dnes objevila smutná zpráva, že Milan Kundera zemřel ve Francii ve věku 94 let. Tento spisovatel hodně znamenal pro českou literaturu a bude nám zcela jistě citelně chybět.

Tento citát je nadčasový - a dal by se vztáhnout na jakoukoliv formu diktatury:
"Těm, kteří si myslí, že komunistické režimy ve střední Evropě jsou výhradně výtvorem zločinců, uniká základní pravda: zločinné režimy nevytvořili zločinci, ale nadšenci, přesvědčení, že objevili jedinou cestu vedoucí do ráje. Hájili ji udatně a popravili mnoho lidí. Později vyšlo všeobecně najevo, že žádný ráj neexistuje, a nadšenci byli tedy vrahové."
Nesnesitelná lehkost bytí, in "Česká literatura od počátků k dnešku, str. 738

Tisíce Kunderových knih dorazily do Brna ....

Moravská zemská knihovna převzala osobní knihovnu Milana Kundery - měla by být zpřístupněna po Novém roce ....

A slova Věry Kunderové :
" Milan se svým způsobem vrací domů, do rodného města , na které se steskem ve Francii celou dobu myslel ...."

Ráda jsem přečetla tuto zprávu - člověk přece nemůže zapomenout na své kořeny ...

ČRo Vltava, 21.10.2021
Práce spisovatele je z padesáti procent taktika: Milan Kundera z českého i francouzského pohledu (30 minut)
Jméno Milana Kundery vyvolává i po završení jeho literárního díla v kulturních kruzích vášnivé debaty. V loňském roce vyšly hned dvě jeho biografie na vyhrocených pólech mezi adorací a odsudkem. Proč se část čtenářů nechce spokojit s dílem a láká je pátrat i v záhadě života? Čím a jak se liší pohled Čechů a Francouzů na Kunderovu tvorbu? Na otázky Šárky Jančíkové odpovídá francouzská novinářka Ariane Chemin i v Praze narozený francouzský politolog a historik Jacques Rupnik.
https://vltava.rozhlas.cz/prace-spisovatele-je-z-padesati-procent-taktika-milan-kundera-z-ceskeho-i-8602153

ČRo Vltava, 28.4.2021
Pět zastavení. Skladatel a muzikolog Miloš Štědroň představuje v nečekaných pohledech spisovatele, dramatika a básníka Milana Kunderu (4x 9 minut)
https://vltava.rozhlas.cz/pet-zastaveni-skladatel-a-muzikolog-milos-stedron-predstavuje-v-necekanych-8476635

ČTK, 20.9.2020
Cenu Franze Kafky letos dostane Milan Kundera
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cenu-franze-kafky-letos-dostane-milan-kundera/1935321

Literárky.cz, 22.9.2020
Milan Kundera obdržel Cenu Franze Kafky
https://literarky.cz/literatura/1536-milan-kundera-obdrzel-cenu-franze-kafky

Kdysi jsem měl dokonce sešit nadepsaný MILAN KUNDERA s poznámkami, výpisky, na filozofické fakultě jsem navštěvoval o Kunderovi kurz, mám ve své knihovně všechny jeho knihy. Rád ho čtu, baví mě, zajímá, je vděčným tématem k diskuzi. Především mé kamarádky jej milují, takže se s železnou pravidelností potkáme při tlachání o tom, jestli je skutečně Žert jeho nejlepším románem a jestli je ještě pořád takový morous a jak se mu asi v té Paříži žije a kdy že se nechá konečně někým přeložit. A kdyby se některá má kamarádka začala brát při té debatě příliš vážně a byla by tak trochu morousovitá, asi bych jí třeba z legrace řekl: nebuď taková kundera!

Žert - s odstupem času se stále více utvrzuji v tom, že první Kunderův román je románem nejlepším. Velká kniha, ať již svým tématem či formou.
Život je jinde - velmi autentický román, z jehož každé stránky cítíte kus odžitého. V knize je roztopeno tolik životních zklamání, že více by jich čtenář už asi nevydýchal.
Kniha smíchu a zapomnění - finální zúčtování s československým režimem, v jistém slova smyslu jeho nejpolitičtější kniha.
Nesnesitelná lehkost bytí - zrod Kundery - celebrity, Kundery - světového autora. Globálnímu úspěchu knihy se nedivím. Sexy směsice filozofování a silného příběhu. Zahraniční publikum jistě ocení lokaci jakéhosi komunistického Československa. Kniha přijatelná pro velký okruh čtenářů. Můžete si k ní odskočit po četbě velmi náročné literatury, stejně jako po lehké detektivce. V obou případech budete pravděpodobně dost spokojení. Esteticky krásná kniha, takřka bezchybné spisovatelské řemeslo. Dnes bych byl asi kritičtější než před lety a tu a tam bych s něčím polemizoval, ale suma sumárum nejsem přeci jen žádná kundera, abych se v tom toliko prtlal.
Nesmrtelnost - ten román pomlouvám, kde se dá, na druhou stranu, podívám-li se na databázi, hodnotil jsem jej před lety pěti hvězdičkami. Přemýšlím, co se v mé hlavě změnilo. Možná jsem byl před deseti roky Kunderou natolik zahlcen, že bych mu sežral i hovno. Je to plné francouzského filozofování, zjevně pro světové publikum. Teď většinou říkám, že ja na můj vkus Nesmrtelnost až příliš postmoderní. Avšak už pro tu ambivalenci cítím, že je potřeba román přečíst znovu. Buď jej ztrhám, nebo v něm najdu něco, čeho jsem si ve dvaceti nevšiml.
Divadelní hry - ano.
Básně - ne (cením si ale toho, že je vyškrtal ze svého díla, kdyby takto škrtali jiní, bylo by v našich knihovnách více místa pro dobré knihy).
Eseje - ano. Jsou znát ty tisíce hodin přemýšlení, které svým esejům věnoval. Podnětná a velmi zajímavá četba.

Dlho som nesiahla po Kunderovej tvorbe... pre predsudky. Prekvapilo ma ale vyjadrenie autora, že "nikdy by som sa nemohol prinútiť čítať Zolu, ale milujem jeho protinožca Anatola Franca". Cítim to totiž obdobne... preto som sa rozhodla "skúsiť ho".
Kunderov štýl v Smiešnych láskach mi trochu pripomína skvelé texty (alebo skôr životné situácie a postrehy zručne, vtipne a múdro spracované do literárnej podoby) mojich obľúbencov Karvaša a Mitanu. Pri Kunderovi však je ako bonus odvaha priamo opisovať život pred pár rokmi...
Po Žarte sa však môj pocit z autora trochu zmenil. Niežeby mi prekážali repetitívne charaktery a konanie jednotlivých hlavných (mužských) hrdinov, celoživotne sa naháňajúcich za ženami, občas dohnané až do absurdity, spolu so sladko-trpkým pocitom, ktorý jeho texty takpovediac vyludzujú. No ťažoba, smútok, ťarcha osudu, nespokojnosť v živote a so životom, prazvláštne rozhodnutia postáv, mnoho nevypovedaného, klamstvo, faloš, pomsta... existencializmus - to nie sú atribúty, ktoré by ma na dielach lákali a tešili.
Jeho diela teda beriem ako osobitým štýlom a formou podané reportáže o dobe, to áno. Avšak ako hodnotnú literatúru, čo by posúvala jednotlivca vpred, žiaľ nie.

Keď som mal 20 rokov, myslel som, že nikdy nebudem čítať nič lepšie, ako je Kafkova tvorba. Keď som mal 30 rokov, to isté som si myslel o tvorbe Máraiho. Teraz mám 50 a Kunderu zatiaľ nikto neprekonal :-)

Naprosto souhlasím s komentářem, který napsal marvan00, podepisuji se pod něj. Jen bych ještě dodala, že Kundera se nejen může směle poměřovat s tím nejlepším ze světové literatury, on k tomu nejlepšímu neoddiskutovatelně patří! A to je právě odpověď na tu "nepochopitelnou animozitu". Je to prostě stará dobrá česká závist, která z této malé země vyhnala už tolik velkých umělců. Závist maskovaná za rádobykritiku. Tito pánové kritici by asi neměli Kunderovi vytýkat, že nechce povolit české překlady svých francouzských textů - měli by být naopak rádi, že jim nepřivodí další traumata. Říkám něco, co všichni víme, ale asi neškodí si to občas připomenout.

Ještě se chci vyjádřit k názoru, že Kunderovy eseje jsou intelektuální exhibicí:
Můj názor naopak je, že se v nich s plnou odpovědností zabývá tím, co mu leží na srdci nejvíc : pravdivostí v umění.
Opravdu moc mi daly. Často se mi chce zvolat Heuréka! To je to, co jsem cítila, naléhavě vnímala a teprve Kundera to pro mě brilantně formuloval a objasnil mi vnitřní řád a logiku i velmi sofistikovaných dějů.
Výborné je Umění románu a Zneuznávané dědictví Cervantesovo, za naprosto úžasné považuju Můj Janáček a Nechovejte se tu jako doma, příteli.

Kde se v panu Kunderovi bere tolik moudra a jak ty úžasné myšlenky dokáže vůbec nacpat do slov? Toto si vždy říkám při čtení každé z jeho knih. Mít klobouk, tak ho smeknu.

Rozporuplný autor, který dráždí především svou apatií ke všem literárním šarádám a výstavám těla na vyvýšeném pódiu u příležitosti oslav nejrůznějších (vesměs bizarních) událostí a výročí. Kunderovi romány jsou směsicí kýče, nostalgie, sexu, svěšených ramen a esejistických úvah podaných mistrným stylem. Právě kvůli tomu stylu a kompoziční genialitě se k němu čas od času vracím. Raději mám ale jeho eseje, které jsou sice také na hraně, ale skvěle se čtou a občas se v té hlušině matně zaleskne vltavín nebo olivín. Když nic jiného, je to autor, který má, i přes četné výhrady, svůj styl, a to není málo. Kundera dokáže co málokdo, skloubit hravost (která je v základu každého dobrého románu) s intelektuálním žvaněním, nadsázkou a ironií, a pobláznit jak literární mainstream, tak oslovit náročnější čtenáře a literární kritiky.

Mám s panem Kunderou problém a ten je pravděpodobně nepřeklenutelný. Odmyslím-li si jeho životní postoj, se kterým se nemůžu ztotožnit, peru se i s jeho tvorbou. Pro mě je to jen umění pro umění, které není nečitelné kvůli své náročnosti, ale kvůli rozvleklosti a rádoby filozofickému nádechu. Ale žádný autor se nemůže líbit všem a evidentně jsou jeho zastánci a milovníci ve většině. Psát tedy asi umí...

Jediný (současný) český spisovatel, kterého respektuji bez výhrad a který se může směle poměřovat s tím nejlepším ze světové literatury. Nechápu českou animozitu vůči Kunderovi, počínaje Jungmannovým stupidním označením Kundery za pornografa a konče nesmyslnými stížnostmi na to, že nenechá přeložit své poslední knihy do češtiny. K posledně jmenované výtce byl nedávno publikován text, ve kterém jistý teoretik s velkou dávkou ironie upozornil na fakt, že dva čeští recenzenti, kteří recenzovali poslední Kunderův román ve francouzštině, popisují věci, které v Kunderově románu nejsou. Jejich francouzština byla evidentně natolik chabá, že textu ani neporozuměli a tak Kunderu kritizovali za věci, které v románu vůbec nejsou :) Shodou okolností jsou to právě tito recenzenti, kteří Kunderovi dlouhodobě vyčítají, že se nechce nechat přeložit do češtiny. Co dodat, některým lidem holt "sebevědomí" nechybí...

Pan Spisovatel...