Stephen King

Už ani nevím jak jsem k němu přišla... Dosti dlouho jsem četla jen jeho knihy, který mě naprosto "rozmazlily". Pokaždé když čtu jiného autora, tak si pořad řikám: "King by to napsal líp", baví mě i jiné knihy, ale King je king co si budem povídat :)

Spousta skvělých povídek a románů, např. Puls, Misery nebo Holčička, co měla ráda Toma Gordona ... mind-blowing!

Čtu tu, že se někomu nelíbí že jsou jeho romány "rozvleklé" a pasáže "nudné"?? Jak lépe se člověk ve své fantazii ponoří do děje, než když je tento detailně popsán? To je to, co se mi na jeho knihách líbí nejvíc: dokáže uchvátit lidskou představivost. A "Hločička co měla ráda Toma Gordona" je jeden z jeho nejlepších titulů, kde člověk ani nedýchá. Ví že "něco" v tom lese je, ale vlastně se vůbec nedovíme "co" a je úplně šílené to pomyšlení na malé dítě několik dní v lese a že přežije... Tahle knížka mě dostala snad nejvíc. já vím, co člověk, to názor, ale musím se ho zastat :-D

Je geniální, co víc říct? není to jen hororový spisovatel, umí si perfektně pohrávat s psychikou člověka, až ten nakonec uvěří, že vše je možné... Zajímalo, co má v hlavě... Že ze svého psaní ještě nezešílel... Každopádně můj nejoblíbenější spisovatel - a zaslouženě.

Tento autor nemůže být normální. To, co dokázal vymyslet v románu To či v heptalogii Temná věž je neskutečné, fascinující, děsivé, a přesto uchvacující. Stephen King je závislost. Dostal mě, mé rodiče i přátele.

Já nevím proč, ale neuchvátil mě na 100%. Připadá mi zbytečně rozvleklý, libuje si v popisech a předem nedůvěřuji knížkám, co mají víc než 300 stránek:-))) Četla jsem od Kinga pět věcí, ale nemůžu si pomoct - Deaver nebo Patterson dokážou psát líp, záživněji. Nejlepší byla Misery, ale tam mě zklamal konec. Jestli se Kingovi něco povedlo, tak jeho životopis a knížka O psaní:-)))

Ach, King, to on je mým slabým místem..
Je neuvěřitelné, jakým způsobem dokáže psát. Bojíte se a přesto jeho slova hltáte dál..~
Až u jeho knih jsem poznala, co je to číst, číst, číst a najednou zjistit, že je ráno. Jeho postavy jsou perfektně propracované do hloubky, prostředí úžasně vykreslené a děj geniálně promyšlený. Jeho mám ráda už jenom pro ty jeho zvrácené myšlenky, které vkládá do svých rozsáhlých románů. A konce ? Nemilosrdné, ale pro mě naprosto nevyhnutelné a skvělé.

Temná věž. To je kapitola sama pro sebe. Vždy, když si na ni vzpomenu, přejede mi mráz po zádech, zatočí se mi hlava a nemůžu popadnout dech. Perfektní.

Ač jsou jeho jednohubky četba nadmíru kvalitní, je na ní patrná i jistá lacinost, vata (málokdy souhlasím s tím, že by o polovinu zkrácená verze jeho knih měla jiné vyznění) a rovněž nemám rád autory, co vyflusají takové množství děl na pořád stejném konceptu. Jistě, pokud to máte rádi, čtěte to (McBaineovky, cokoliv). Pokud máte rádi i tu červenou knihovnu nebo detektivky, co píšou rádoby skvěle vypadající spisovatelky za velkou louží, čtěte to. Já si fakt mnohem radši otevřu něco, nad čím bych mohl přemýšlet. A v tom je ten problém, on King se sice moc pěkně čte, vážně, nechybí mu napětí (ale to nechybí ani tomu největšímu braku), ale má nulovou hodnotu, jde jen o zábavu. Dá se tím přejíst až moc snadno. A říkat tu o Kingovi, ač je to spisovatel velmi dobrý, takový superlativa, co tady čtu, heh... jsou desítky, možná stovky lepších autorů, kteří by si to zasloužili víc, už třeba Kingův duchovní otec, H. P. Lovecraft, ten psal alespoň bez příkras a vaty, jen o strachu samotném, tudíž mi tu nepředhazujte, jak je King skvělý, já to vím, ale není nejlepší, jak tu tolik lidí tvrdí, to vy jste jen líní u čtení trochu přemýšlet a cítit a jít dál.

Stephen King je jako dnešní pop music, líbivá, skvělá na poslech, ale bez srdce. Faktem je, že to nemyslím až takto hrubě a vážně, ale to já jen, abych se ujistil, že víte, kam mířím. pistalka a jeho příspěvek s ultrapočtem palců nahoru... no, jakoby každý palec byl bod IQ dolů. Nechápu, co je na jeho komentáři tak fascinujícího.

Extrémní případ spisovatele "zahradníka". Nadhodí nějakou tu situaci a od ní pak nechá děj plynout samospádem. Pokud jsou postavy realistické, je to samozřejmě výtečný způsob, jak se vyhnout nesmyslnému chování. Nestává se, že by některý hrdina jednal v rozporu se svým charakterem jen proto, že by mu za zády práskalo zamýšlené vyznění díla devítiocasou kočkou.

Jinak mám ale radši puntičkářské "architekty", kteří knihu do nejmenšího detailu sepisují celé roky a u kterých je děj zřetelně dotčen neviditelnou rukou autorovou, ať už za účelem tím či oním. Kingovy knihy jsou zkrátka až příliš podobné skutečnému životu - jakkoliv to může znít absurdně.

Jeden z nejlepších autorů, jaké jsem kdy četla... Všechny jeho knihy mají výborný napínavý a stále se vyvíjející příběh a většinou naprosto nečekané finále. Nemluvě o tom, že King je opravdu Král Hororů.

Nedávno jsem se bavil s jedním známým o Kingovi. Vyjádřil se asi takto: „Fajně se čte. Má to fakt všecko hustě napsaný, akorát nechápu, co je na tom hororovýho.“ A já mu na to řekl: „Když čteš Kinga, nečteš ho proto, protože se chceš bát a nebo protože chceš číst horor. Zkrátka čteš Kinga – protože chceš číst Kinga.“

Ale i tak si myslím, že tu nálepku „mistr hororů“ dostal zaslouženě. Ono je totiž mnoho druhů hororů, stejně jako je mnoho druhů zla a strachu. Jsou lidé, které děsí primitivní vraždění a prolévání krve v béčkových hororech, není však stokrát děsivější, když vám během sexu umře partner a vy zůstanete připoutána v poutech k posteli? (Geraldova hra). Existuje bezpočet zaručeně zlých a nadpřirozených bytostí, nepramení však to největší zlo v nás lidech? (jen si vzpomeňme na Nezbytné věci…). King vládne strachu, ale dělá to jinak, než jsme v tomto žánru zvyklí. Píše skvěle, čtivě, volí si zajímavé náměty, má vytříbený jazyk a neuvěřitelně bravurní vypravěčský styl, který vás vtáhne do děje. V čem je dle mého nejlepší, je propracovaná psychologie postav, kterým dokáže vdechnout naprosto uvěřitelné a realistické chování. Jeho knihy jsou ta nejlepší zábava, jakou znám. A protože nikdo není dokonalý, ani Mistr ne, tak občas pokazí závěr.

Nejoblíbenější knihy: To, Svědectví, série Temná Věž (zkrátka ty tlusté).

Dle mého mínění výborný spisovatel. Dozvěděla jsem se od něj díky mé přítelkyni, která jej považuje za svého nejoblíbenějšího autora. Já si dovolím tvrdit, že je jeden z mých velmi oblíbených autorů, přestože jsem zatím četla pouze 2 knihy, musím se přiznat. A to Zelenou míli a Holčičku, co měla ráda Toma Gordona.. i tak mě tato dvě díla uchvátila a chystám se rozhodně na další, například Vykoupení z věznice Shawshank (viděla jsem zatím film), Hřbitov zvířátek a jiné =) literární kritici se na tomto spisovateli rádi vyřádí, já jej však plně doporučuji =)

Král hororu, který vládne díky strachu, jež dokáže nasměrovat na správné místo ve správný okamžik. To je ON. A kdo si myslí, že se nebojí, tak je na omylu, protože žije s přesvědčením, že ho každou noc něco chce chytnout za nohu a proto si je vždycky zachumlá do peřiny(a to není zdaleka všechno). Je to prostě KING a jeho vlastní strach je velkým přínosem pro nás, pro všechny.

Mám jeho dvě knihy povídek a knihu "O Psaní". A právě díky této knize, která umožňuje nahlédnout do jeho osobního života, díky ní je mi blízký. Rád se k ní vracím. Víc mě u některých autorů zajímají tito autoři jako lidé, než jejich dílo. proč píší tak jak píší, co považují za to nejlepší, co napsali. Jak si našli svůj sloh a techniku vyprávnění atd. A právě o tom všem píše - vedle jiných - tak i S.King a to velmi otevřeně, jako seznámení se s jeho životem pro jeho obdivovatele, ale přijde mi to i jako odkaz pro další generace zájemců o jeho tvorbu, a o jeho život.

Steven je asi můj nejoblíbenější autor. Tento člověk mě ještě žádnou svou knihou nezklamal (= i když je pravda, že jsem šel cíleně po těch nejlíp hodnocených). Jeho TO je něco neuvěřitelného. To se musí přečíst. Pak mě taky velmi zaujala série s temnou věží. Roland Deschain je jedna z mých nejoblíbenějších postav.

Ach ano ... vzpomenu si na svých sladkých 14 let a na knihu - OSVÍCENÍ. Pozdní hodina v noci, oči podlité krví z nevyspání... a v srdci takový strach, že jsem tu zatracenou knihu nemohla zaklapnout a jít spát, a raději jsem ji četla až do svítání!!! :-) Od té doby uběhlo už pěkných pár let, stejně jako se rozrostla má sbírka knih od tohoto autora. Miluji jeho zvrácené pudy!

Když Steviemu jednou propadneš, už pro Tebe není cesty zpět :-) Tak to cítím já, pokaždé, když čtu od něj další knížku - skoro vždycky mě dokáže neuvěřitelně zaujmout.. A i když si třeba příště říkám: "ne - tahle knížka už tak dobrá určitě nebude," během chvíle se zase ponořím do originálního děje, vychutnávám si každou větu, každé slovo. Nejsem zastáncem rychločetby.. Nečtu knížky stylem 400 stránek za den.. Myslím, že by to bylo u SK nefér, a byl bych sám proti sobě. Vždyť v jeho knížkách je tolik zajímavých myšlenek a tezí, nad kterými není od věci se zamyslet a pozastavit se u nich.. Jako první knížku od něj jsem četl TO. A To mě dostalo. Hned na začátek to nejlepší. Potom ještě dalších asi 20 příběhů, takže si myslím, že už se můžu považovat za slušného znalce díla tohoto mého "idolu"... Je neuvěřitelné, jakou má SK fantazii. Kdo jiný by dokázal psát jednou o dívce s nadpřirozenými schopnostmi, potom zase o psu nakaženém vzteklinou, o mimozemšťanech, o upírech, o vraždícím autě, klaunovi, o holčičce, co se ztratí v lese, o Temné věži, v níž se soustředí všechna kde a kdy... Je to prostě neuvěřitelné.. Ať žije KRÁL !

Stephen King, autor, který si získal mou přízeň a kterého mám velmi rád. Tedy především jeho příběhy, pochopitelně. Stal se mým idolem a za svůj cíl jsem si dal, přečíst všechny jeho příběhy co kdy napsal, i kdyby to mělo znamenat číst jeho příběhy v originále. Teď už ho tak horlivě "nežeru", dávám přednost i jiným autorům, klasickým především. Nemohu přeci zůstat u jednoho autora. A ještě ke všemu mě jeho tvorba pomalu začínala zklamávat. Možná mě jeho fandové ukamenují, ale vězte, že já sám jsem jeho velký fanoušek. Ale asi nejsem dost oblbnutý, abych si nevšímal nedostatků, které mě osobně vadí. Jedním z jeho nedostatků podle mě, jsou závěry. Nevím, ale mě se zdá, že má skvělé nápady, skvělé příběhy a ty skvělé příběhy totálně zmrví závěrem. Není tomu tak ve všech případech, jsou i díla se kterýma jsem spokojen od začátku do konce, ale z toho, co jsem doposud přečetl je valná většina zkoněná. Inu, každý máme své mouchy. Mě to trochu mrzí, že tomu tak u jeho tvorby je, ale budiž. Rozhodně mě to neodradí od přečtení dalších a dalších příběhů.

Příjmení KING nemá nadarmo....