Babička pozdravuje a ospravedlňuje sa diskuze
Fredrik Backman
Elsa má sedem rokov a je komplikovaná. Vlastne ju za takú označujú, a to len preto, že nemá „vymetenú hlavu“, aj keď podľa zaužívaných noriem sa to od nej v jej veku ešte očakáva. Jej najlepšou, v skutočnosti jedinou priateľkou je sedemdesiatsedemročná babička. Tá kedysi bola vychýrenou a úspešnou chirurgičkou, no dnes jazdí bez vodičského preukazu a nelení sa jej nevítaných návštevníkov domu z balkóna ostreľovať paintballovou puškou. Ľudia o nej tvrdia, že je čulá, ale iná. Bláznivá. Ibaže babička je génius, ovláda tajný jazyk a má vlastné kráľovstvo, v ktorom všetko funguje inak. Presne tam zaviedla vnučku Elsu, keď sa jej rodičia rozviedli a v škole ju šikanovali. Kráľovstvo Miamas je ich útočisko.Jedného dňa však babička ochorie a dozvie sa, že zomiera. Milovanej vnučke Else ešte pripraví posledné dobrodružstvo – v podobe série listov, v ktorých sa ospravedlňuje susedom. Ich doručovanie zavedie Elsu na výpravu plnú stretnutí, napríklad s militantnými zástancami spoločenstva vlastníkov bytov, s fanatickým kávičkárom, s bojovým psom, s monštrom, s ožrankou aj hroznou babizňou. Pri dobrodružnom putovaní sa Elsa učí akceptovať smrť blízkych a krok za krokom odhaľuje pravdu o kráľovstve Miamas a svojej babičke.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Min mormor hälsar och säger förlåt, 2013
více info...
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
Zatímco v Ovem je smrt jakési vyústění příběhu, tady je to teprve začátek. Od babiččiny smrti se odvíjí celý příběh. Postupně se seznamujete se všemi nájemníky v domě, kde Elsa s rodinou žije, kousek po kousku slepujete dohromady jejich příběhy, které vždycky nějak souvisejí s babičkou. Zjišťujete, že většina z nich má za sebou fakt smutné osudy a všichni se je Else snaží sdělit tak, aby to nebyla moc velká rána pro sedmiletou (skoro osmiletou) holčičku. Je docela zajímavé číst, jak se jedna sousedka snaží Else popsat, jak její syn bil svou manželku, tak, aby to pro malou holku bylo únosné. Vůbec sledovat celý příběh očima dítěte je dost super. V místech, kde jsem věděla, jak je ta situace asi bolavá a neřešitelná, měla Elsa v rukávu okamžitě jednoduché černobílé řešení nebo odsouzení. ...
Štítky knihy
přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypyAutorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Nejzajímavější a nejemotivnější kniha, jakou jsem za poslední léta četla. Když Elsa plakala pro umírajícího worse, plakala jsem s ní.