Děti z Bullerbynu diskuze
Astrid Lindgren
https://www.databazeknih.cz/img/books/64_/64445/bmid_deti-z-bullerbynu-K7I-64445.jpg
5
4716
4716
Kniha vypráví o šesti dětech a jejich zážitcích v malé vesničce Bullerbynu. Sestry Anna a Britta, Olle, sourozenci Lisa, Bosse a Lasse společně chodí do školy do vzdálené vesnice, hrají si spolu na Indiány, tráví spolu Vánoce, chodí spolu bruslit. Prožívají společně různá dobrodružství jako například uvíznutí ve sněhové bouři cestou ze školy, hledání ztraceného pokladu, koupání na ostrově, hledání hastrmana u mlýna. Chodí často navštěvovat dědečka Anny a Britty, kterého i ostatní děti považují za dědečka vlastního.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1962 , Albatros (ČR)Originální název:
Alla vi barn i Bullerbyn, Mera om oss barn i Bullerbyn, Bara roligt i Bullerbyn, 1947
více info...
Diskuze o knize (12)
Přidat komentář
".... Její knihy (AL) byly přeloženy do 70 jazyků ve více než 100 zemích po celém světě. ..." (cs.wikipedia.org).
Tak nevím, v jaké nostalgii kdo žije. Neřekla bych, že to byly všechno země komunistické. Já jsem na knihách paní Astrid vyrůstala, v komunistických časech, a to poslední, co bych si snad vybavila nad jejími knihami, je nějaká spojitost s nimi. Samozřejmě, že její knihy nejsou jediné. Že byla napsána, a určitě i bude, řada dětských knih, i lepších. A každému se líbí, preferuje něco jiného. Jen mi ta Vaše připomínka, klarazelena, přišla celkem nepatřičná.
Tak, ono se to může stát i v našich zeměpisných šířkách a délkách, a určitě nejen v první polovině 20. století. Řekla bych, že např. problém tzv. "tetracyklinových" zubů, se v naší populaci, v době rozvinuté socialistické společnosti, vyskytoval nemálo.
Na druhou stranu, podobné informace by nás mohli přivést alespoň k zamyšlení nad tím, že nám se zrovna, již za Rakouska-Uherska, nevedlo špatně. Že naše společnost měla podstatně vyšší životní úroveň, než země jiné. Při čtení románu Speranza, jsem si mnohokrát vzpomněla na naše neustálé nářky, na to naše oblíbené "hraní" si na oběti.
Y2T: nevidím jediný důvod, proč by mladá holka, řekněme do 30ti let, nemohla mít falešné zuby. Jednou jsem viděla kousek dokumentu o mládeži z komunity Amishů a bylo mezi nimi i děvče, které už nemělo ani jeden vlastní zub a to jí bylo sotva 20 (mimochodem velmi bizarní pohled na mladičkou tvář a bezzubá ústa). Myslím, že na odlehlé švédské zemědělské usedlosti 20. - 40. let 20. století mohla být situace klidně hodně podobná, jako v uzavřené náboženské komunitě na území USA okolo roku 2000 (nebo kdykoliv jindy).
něco málo vzalo i vzdělání, ale u mentálně pomalejších se rozdíl mezi dětstvím a dospělostí stírá a v podstatě jsme spokojeni s málem celý život. ))
Jako dospěláci se už na tuhle knihu koukáme trochu jinýma očima.Ale přiznávám,že jako dítěti se mi tenkrát líbila.
tak tohle fakt hodnotit nebudu. popudil bych proti sobě většinu čtenářské obce. takhle vypadaly mé nejzkaženější nedělní chvíle. mám zaracha, ale smím (musím) se dívat s celou rodinou na smrady co tahaj dospělí za šle a je to ohromná sranda, místo toho abych s kamárády na kole a sirkama v kapse odfrčel na letiště zapálit okresní skládku. mstivé pomrkávání otce "tak to je ta vaše západní kultůra" aniž by vůbec chápal jak hluboce mne trestá, když debilně srovnává pipi s robertem plantem. teprve teď po čtyřiceti letech si srovnávám, že tam na tom severu nejsou všichni karkulíny a pipinami. nejhorší poválečný literární zločin na dětech omýval pod peřinou medvídek Pú.
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětí
Autorovy další knížky
| 1962 |  Děti z Bullerbynu |
| 2001 | Bratři Lví srdce |
| 2007 | Ronja, dcera loupežníka |
| 1998 | My z ostrova Saltkråkan |
| 2007 | Karkulín ze střechy |
"Komunisty přeceňovaná kniha"... :-)))
Milá sandratea, se zájmem očekávám pokračování příspěvku se seznamem té úžasné literatury, která hladce převálcuje kvality Dětí z Bullerbynu a kterou nám ti ohavní bolševici upírali.