Evžen Oněgin diskuze
Alexandr Sergejevič Puškin
Evžen Oněgin je vrcholné Puškinovo dílo. Je použita takzvaná oněginská sloka, skládající ze 14 veršů. Oněgin je zde ukázkou zbytečného člověka, cynika s pokřiveným pohledem na svět, od kterého je odtržen. Jeho protikladem je citově založená a naivní Taťána, dokud se v Petrohradě sama nestane chladnou, jakým se zde předtím stal i Oněgin. Titulní postava románu, Evžen Oněgin – mladý floutek z vyšší společnosti, který tráví své petrohradské dny dílem v nečinnosti, dílem návštěvami různých plesů a večírků plných konvencí a přetvářky, opouští rušný společenský život velkoměsta, který ho již stejně nudil, a stěhuje se na venkovské sídlo, které zdědil po svém strýci. Jeho melancholie („chandra“) ho ale neopouští. Jedinou společností je mu básník Lenský. Ten ho seznámí s rodinou Larinů, chce mu totiž představit svou milou nastávající, Olgu. U nich potká Oněgin Taťánu, která se do něj osudově zamiluje. Taťána mu napíše dopis, kde se vyznává ze své lásky. Oněgin neodpovídá. Později se potkají a Oněgin Taťáně vysvětluje, že ji nechce, protože ví, že časem by jeho láska opadla a manželství by nebylo šťastné. Později je Lenským pozván k Larinovým na oslavu Taťánina svátku. Z večírku je ale otrávený, a tak se rozhodne vyjádřit svůj vzdor nešťastným způsobem – celý večer tančí s Olgou. Rozhněvaný Lenský vyzve Oněgina na souboj. V souboji je Lenský zabit. Po této nešťastné smrti bývalého přítele Oněgin uniká, putuje po Rusku. Nakonec zamíří zpět do Petrohradu (po 6 letech), kde potká Taťánu, nyní již manželku významného šlechtice (Oněginova bratrance) a jednu z vůdčích osobností společenské scény. Stala se z ní chladná zklamaná žena. Nyní se dvoří Oněgin jí. Napíše jí několik dopisů, zůstanou bez odpovědi. Nakonec vyznává lásku, ale Taťána, ačkoli jej dosud miluje, odmítá jeho city. Je vdaná za jiného a tomu chce zůstat věrná.... celý text
Literatura světová Romány Poezie
Vydáno: 2023 , ARTiSOriginální název:
Евгений Онегин (Jevgenij Oněgin), 1833
více info...
Diskuze o knize (5)
Přidat komentář
Pro ty, kteří by si pročítali zdejší diskuzní příspěvky...poslední tři reagovaly na komentář, který byl později upraven...
Lectore, "čtivější knihy" jsem si nedovolila komentovat:) Již takhle mne tu někteří uživatelé považují za tu, co neustále má zapotřebí peskovat komentáře druhých:-) Sice si myslím, že Diskuze je místo pro diskuzi o příspěvcích, ale to bych se opakovala.
Přijde mi ale, že nesprávná datace, nesprávné zařazení např. i žánrové, může vést k matení. Jak jsem se už přesvědčila, druzí uživatelé pak snadno přejímají...a přeci jen, stále je nahoře napsáno ...Váš knižní svět.
Patrik0816: když už jste to neudělal před napsáním komentáře, tak doporučuji alespoň po jeho napsání si zjistit, pro koho, pro kolik obyvatel Ruska - Rusů i Nerusů - bylo Rusko 19. století báječnou zemí, ledovou Paříží, jak jej nazývate? Opravdu si myslíte, že naprostá většina (nebo alespoň více, než 0,1 %) jeho obyvatel žila tak, jak Táňa, Olga, Evžen z tohoto příběhu - že léto trávili na svých venkovstvích panstvích a zimu v Paříži či na plesech v Petěrburgu? Že se učili tančit štverylku a půjčovali si vzájemně francouzské romány?
Doporučuji vám o té době něco znát, přečíst si, zjistit si, posoudit a vyhodnotit, neboť bez toho vlastně ani nedovedete posoudit obsah a kvality toho příběhu - viz váš dnešní komentář.
Štítky knihy
romantismus ruská literatura ruská poezie romány ve verších
Autorovy další knížky
1999 | Evžen Oněgin / Евгений Онегин |
1955 | Piková dáma |
1962 | Vyšel jsem dřív než hvězda ranní |
1960 | Piková dáma a jiné povídky |
1938 | Měděný jezdec |
Vše bylo napsáno v komentářích KarolinaFifth a 666Jitka.