Osmašedesátý diskuze
Petr Pithart
Kritická studie o reformistech Pražského jara je originální filozofickou a historickou sondou do dějin Československa 20. století.
Diskuze o knize (3)
Přidat komentář
Jsem ráda, že vyšlo nové vydání. To první bylo ostudně nekvalitní, spousta chyb a k tomu špatný papír, špatná vazba, malá písmena, to provedení bylo v rozporu s moudrostí obsahu knihy. Takže hurá, jsem zvědavá na to nové.
8520L, knihu jsem četla, již je to pár let, a do dnešního dne mne nenapadlo, že bych mohla být "zaníceným arogantem pohrdající svým národem"...děkuji za analýzu, jak knihy, tak jejích čtenářů!
Jen bych chtěla podotknout, že kdyby pan Pithart byl člověkem, za kterého by se měl kdokoliv stydět, tak by neskončil v maringotce, ale dál by učil na právnické fakultě. Nevím, jestli jste od Petra Pitharta četl i nějaké jiné texty, nebo soudíte jen dle této knihy. Jeho kritický postoj k roku 1968 je všeobecně znám a nevidím na něm nic odsouzeníhodného. Ostatně není sám, dokonce i mezi lidmi z disentu.
Štítky knihy
20. století Česko, Česká republika Československo rok 1968 disidenti české dějiny komunistický režimAutorovy další knížky
2018 | Proč?: Proč je Zeman prezidentem. Proč jsme tam, kde jsme |
1990 | Osmašedesátý |
2012 | Intelektuál ve veřejném prostoru |
2002 | Cesta a odkaz T.G. Masaryka |
2009 | Devětaosmdesátý |
TipsyChipsy, samozřejmě že je dobře, že je nové vydání. Mrzí mne, že trvalo tak dlouho, než se nějaké nakladatelství toho ujalo. Academia začala postupně vydávat texty pana Pitharta, a to jak ty psané za normalizace, tak texty nové. Vydání mají jednotnou, nápaditou obálku, a starší texty jsou doplněné o nové předmluvy a o poznámky autora.
Přesto bych se ráda zastala i toho prvního, z roku 1990. Bylo to vydání, které vyšlo původně v exilovém nakladatelství pana Tomského, Rozmluvy. Už z tohoto faktu, je dle mého zbytečné, hořekovat nad kvalitou papíru a velikostí písma, či nad chybami. Nevím, kdy jste se k této knize dostala, ale za sebe mohu říci, že jsem byla ráda, když už během listopadu 1989, a v následných měsících, se na pulty knihkupectví dostaly tituly vydané v různých exilových vydavatelstvích. Tituly, které do té doby byly tabu...
Víte, a dle Vašeho profilu byste měla vědět, že se knihy na indexu, rozšiřovaly i tak, že si je lidé sami přepisovali na psacích strojích, na velmi nekvalitním papíru, neb žádný jiný nebyl. Že samotní autoři toto zajisté nepovažovali za nějaká ostudná "vydání", natož jejich čtenáři. A to už ani nemluvím o tom, že toto přepisování nebylo bez následků, že to tehdejší mocí bylo považováno za protistátní činnost.
Jak si teď čtu po sobě svůj příspěvek, vyznívá nejspíš konfrontačně, což nebyl úmysl. Jen se domnívám, že bychom v hodnocení čehokoliv, měli uvažovat i o historii, o podmínkách, které panovaly, ať už při samotném vzniku knihy, tak i za jejího vydání. A nenahlíželi na vše jen dnešníma očima...