Rosemary má děťátko diskuze
Ira Levin
Ve strhujícím dramatu Rosemary má děťátko autor sugestivně líčí příběh mladé ženy žijící prostým, ba všedním stereotypním životem, do něhož nenápadně vstupuje zlo, které, jak se později ukazuje, má ovládnout nejen její život, ale i celé lidstvo. Mladá Rosemary prožívá běžné radosti a starosti nastávající maminky. Do jejího normálního světa však záhy zasahují události, které jí natolik znepokojují, že postupně dochází k nezvratnému přesvědčení, že se stala nástrojem satanského spiknutí proti lidstvu. Zpočátku nevinné, zdánlivě bezvýznamné náhody a shody okolností se v její mysli začínají skládat v děsivý obraz, jemuž po dlouhou dobu nechce uvěřit. Její obavy jsou tím intenzivnější, čím více se blíží narození dlouho očekávaného dítěte. Jsou její zlé předtuchy, které její okolí považuje za výplod choré mysli, reálné? Stala se skutečně obětí pečlivě propracovaného plánu samotného Satana? A pokud ano, kdo je do tohoto zlovolného scénáře zapojen? Komu ještě může důvěřovat? Co se stane s jejím dítětem?... celý text
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Štítky knihy
New York vraždy zfilmováno satanismus thrillery USA (Spojené státy americké) 60. léta 20. století horory okultismus psychické problémyAutorovy další knížky
1976 | Rosemary má děťátko |
2010 | Stepfordské paničky |
1997 | Rosemary a její syn |
1994 | Ten báječný den |
1982 | Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky |
Inspiraci k napsání tohoto hororu získal Ira Levin v době, kdy byla jeho žena těhotná. Psal se rok 1966, blížil se červen, tedy 6. měsíc, a ve společnosti sílily obavy z tohoto číselného spojení. Jak známo, 666 je číslem šelmy (ďábla) ze Zjevení svatého Jana, je to označení Antikrista.
V San Franciscu byla toho roku založena Církev Satanova a v dubnu téhož roku časopis Time otiskl na černé titulní straně velký červený nápis „Je Bůh mrtev?“. V článku pak rozebíral odklon Američanů od víry, k němuž došlo v rozvolněných 60. letech. Obálka i text vyvolaly v Americe velkou vlnu odporu.
Ira Levin vycházel z tehdejší atmosféry ve společnosti, zároveň pozoroval průběh těhotenství své ženy (z pochopitelných důvodů před ní rukopis ukrýval), a tak se zrodil jeho proslulý román Rosemary má děťátko, který okamžitě po vydání dosáhl světového věhlasu.