Slepá mapa diskuze
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6297
6297
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Diskuze o knize (11)
Přidat komentář
Český rozhlas Dvojka právě vysílá jako četbu na pokračování.
https://dvojka.rozhlas.cz/alena-mornstajnova-slepa-mapa-nestastne-stoleti-jedne-rodiny-v-zivotnich-9005259
Červená knihovna? Tak pod tím si také představuji trošku něco jiného..tato kniha do této kategorie vážně nespadá..
Jak puse Noční ptak, červená Knihovna to není ani náhodou, takový názor už doufám nikdo nemá. Je to příběh ze života, o životě..
Červenou knihovnu vydával po R. 1990 Ivo Železný, různé Večery pod lampou, za 1.republiky autor Zahradník-Brodský,.. Jako měli chlapi Rodokaps, Cliftona a Toma Sharka, tak bych řekl, že červená knihovna bylo oddechove čtení pro ženy.. Ovšem na vyšší úrovni, než je dnes různá Steelova nebo Joan Collins či jim podobné..
Mialll v komentářích píše, že je to červená knihovna. Najde se tady ještě někdo se stejným názorem? Já si pod červenou knihovnou totiž představuju úplně jiný druh knih. Takové ty prvorepublikové slaďáky. Ale třeba je to jenom moje představa a každý to vidí jinak.
Už mne opět překvapilo to, jak rozdílně dokážeme nahlížet (my čtenáři) na stejnou knihu. faba ve svém komentáři píše: "Jestli to takto paní spisovatelka opravdu vidí...?". Myslím, že tak jako faba to určitě nevidí. Já také ne. Slepá mapa určitě nehýří optimismem, ale že by byla přehnaně pesimistická? Já v ní vidím obraz doby a života. Někdy bylo líp, někdy hůř.
Opačný názor na knihu dvou čtenářů. Nebude to spíš tím, jak faba píše, že je pesimista? A já optimista.
Ještě musím podotknout, že Slepá mapa byla mojí první knihou od paní Mornštajnové. Možná i to má vliv na pořadí v mém žebříčku oblíbených knih. Napřed Slepá mapa, potom Hana.
V komentářích jsem se dočetla, že má Slepá mapa ošklivou obálku. Vlastně všechny knihy paní Mornštajnové. Tak já musím napsat, že mně se líbí - všechny! Doufám, že většině čtenářů také. Navíc jsem si pokaždé říkala, když některá její kniha vyšla, jak je obálka zajímavá.
Děj se odehrává v průběhu několika generací a táhne se celým 20.stoletím. Autorka si pohrála s dějovou linii, která se krásně vyvrbí v zakončení dobrým koncem. Ústředními postavy jsou Anna, Alžběta a Anežka, tři generace žen. Na jednotlivých stránkách se nám odkrývá jejich myšlení a životní příběhy.
Celý příběh začíná Annou, upovídanou maloměstkou holkou, která se nakonec z lásky vdá, odstěhuje od rodičů, které pro svou lásku už nikdy nespatří, porodí dvě dcery a jednoho syna. Začíná druhá světová válka a sní přichází i nutné emgirace, odsuny, úmrtí. Dějová linka se přetíná a objevuje se nám život Alžběty, její strasti i radosti, první manželství, druhé manželství, dcera. Anežčiným příběhem kniha končí. Anežka se zamotává do spletité situace komunistického režimu a před koncem knihy pomýšlí na sebevraždu. Nakonec se ukáže, že její "bonzování" STB nebylo zaznemenáno pod jejím jménem a nikdo se tak pravdu nikdy nedozví.
Ukázka z knihy: https://issuu.com/hostbrno/docs/mornstajnova-alena_slepa-mapa_issuu
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Knihu jsem četla vloni a moc se mi libila. Nyní jsem se k ní vratila díky četbě na pokračování na Českém rozhlase. Knihu převyprávěla Petra Kocmanová. Opět krásný zážitek. Doporučuji.