Stromu zbývá naděje diskuze
Tomáš Halík
Tento soubor esejů spojuje velké téma: naděje. Autor učí úctě ke každé podobě lidské naděje, protože v ní může být skryto víc, než jen cíl, k němuž se vědomě upíná - v hloubi naděje tuší žízeň po absolutnu. Naděje je zvláště aktuální téma v čase krize, kterou autor pojímá šířeji než jen krizi ekonomickou. Každá krize je však šance: právě krize v životech jednotlivců i společností, v nichž se mnohé naděje ukazují být pouhými iluzemi, umožňuje naději pročistit se a uzrát, "zamířit na hlubinu" - krize je tak kolébkou naděje. Autor polemizuje s jednostranností ateismu i povrchní náboženskosti, hlásí se k teologii, která se podobně jako Bible podobá spíše literatuře a umění vůbec originalitou stále nových reinterpretací a vnitřní bohatostí, než uzavřeným "bezrozporným" systémům pozitivistické vědy či novověkých "vědeckých ideologií".... celý text
Diskuze o knize (0)
Přidat komentářAutorovy další knížky
2012 | Chci, abys byl |
2010 | Co je bez chvění, není pevné |
2009 | Noc zpovědníka |
2007 | Vzdáleným nablízku – Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou |
2006 | Prolínání světů |