Stromu zbývá naděje
Tomáš Halík
Tento soubor esejů spojuje velké téma: naděje. Autor učí úctě ke každé podobě lidské naděje, protože v ní může být skryto víc, než jen cíl, k němuž se vědomě upíná - v hloubi naděje tuší žízeň po absolutnu. Naděje je zvláště aktuální téma v čase krize, kterou autor pojímá šířeji než jen krizi ekonomickou. Každá krize je však šance: právě krize v životech jednotlivců i společností, v nichž se mnohé naděje ukazují být pouhými iluzemi, umožňuje naději pročistit se a uzrát, "zamířit na hlubinu" - krize je tak kolébkou naděje. Autor polemizuje s jednostranností ateismu i povrchní náboženskosti, hlásí se k teologii, která se podobně jako Bible podobá spíše literatuře a umění vůbec originalitou stále nových reinterpretací a vnitřní bohatostí, než uzavřeným "bezrozporným" systémům pozitivistické vědy či novověkých "vědeckých ideologií".... celý text
Přidat komentář
Halíka čtu právě pro jeho naprosto originální vidění věcí - nebojí se jít pod povrch, nebojí se dívat se z různých úhlů pohledu. Nikdy mě nenapadlo, jak moc je víra a naděje propojená.
Kniha složená z úvah na téma naděje. Zajímavé téma občas i nějaká zajímavá myšlenka, ale pak docela dost věcí, se kterýma nesouhlasím, nebo který mi připadají podezřelý a musím se na to podívat(až se mi jednou bude chtít). Neházela bych ale tu knihu do smetí, naopak, je zajímavé se občas podívat na to, jak některé věci vidí ostatní. A určitě povzbuzuje k přemýšlení.
Jedna z pozotivních věci je, že autor píše docela složité úvahy a já z toho nemám pocit (jako u spousty jiných křesťanských autorů), že by si myslel, že jsem úplně tupá a tak je potřeba mi všechno vysvětlit odzvrchu dolů.
Autorovy další knížky
2012 | Chci, abys byl |
2010 | Co je bez chvění, není pevné |
2009 | Noc zpovědníka |
2007 | Vzdáleným nablízku – Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou |
2006 | Prolínání světů |
„Jde-li námořník do bordelu, ve skutečnosti hledá Boha, pouze ho hledá na nesprávném místě,“ říká, pamatuji-li se dobře, jedna postava románu Bruce Marshalla - zcela v duchu teologie a psychologie svatého Augustina. Lze mu ovšem jen přát, aby svůj náboženský omyl zjistil dostatečně rychle, neboť mnohé nabídky na uspokojení lidské touhy po transcendenci a nebeské blaženosti jsou spojeny s jistými zdravotními i jinými riziky."
Z mého hodně kritického pohledu je toto první 'halíkovka', ke které mám minimum výhrad a téma naděje je tu rozloženo na prvočinitele skoro dokonale. Není to kniha snadná, což to se u autora očekává, ale inspirativní zejména pohledem na knihu Job.
Taky mě oslovilo, že 'slovutný profesor' přináší svou kůži na vlastní trh! Mnohé mi to z pohledu na autora osvětlilo.
Děkuji.
4/5