Která kniha u vás vyvolala pořádnou chut k jídlu ?
Utlouc v pěny bílý var
vajec pár,
do té pěny šumné čile
citronovou šťávu dej,
pak tam vlej
sladkých mandlí mléko bílé.
Koblihové těsto vem,
vraž ho sem
na paštičky do formičky,
prstem ucpi těsta bok,
sladký mok
pak tam vkapej do kapičky.
V těchto rourkách bílý sníh
jak se mih,
do pece s tím, brzy plavé
šiky se jich vyhrnou,
a to jsou
mandlové paštičky pravé!
Čo tak trochu Václava Jameka keď už sme pri kulinárstve ?
Podejte svým přátelúm (nemám č.klávesnicu) k vínu minutky naší výroby!
Od domácích k nerozeznání.
jsou naše MINUTKY
s přísadou cyankáli,
odměnené zlatou medailí
v soutěži Exit Plzeň 1980
Každá minutka od nás je poslední !
Lahúdky Praha-
vzorný podnik otravinárského prúmyslu-
Necouvnou před ničím.
Text příspěvku byl upraven 19.09.14 v 23:25
nedá mi a tak ešte jeden recept na víkend:
Hledáte-li recept
na lehkou večeři,
Kupte si korkový špunt !
korkový špunt je lehký,
korkový špunt je sytý.
Proti zácpě se pojistíte,
rozmělníte-li jej předem
na drobné kousíčky.
(Podle přiloženého návodu)
Naias, není nic lepšího v očích mých, nežli chutné mandlové paštičky psané ve verších.
Newtory, minutky a korkové špunty mi sice moc apetitu nepřinesly, zato skvěle pobavily. Vzpomněl jsem si na Jima Hackera a jeho britský párek alias emulgované potrubí s vysokým obsahem tuku. Složení: kůže, strouhanka, voda, koření, konzervanty, barviva, chrupavky, odřezky, maso z hlav, maso ze zdechlin zvířat... není mi nějak dobře-měl jsem dnes jeden k večeři.
Text příspěvku byl upraven 20.09.14 v 09:27
Máme sobotu a oběd se blíží, proto jsem se rozhodl zpestřit čas svou krátkou básní(citlivější povahy ať raději nečtou-je to doják-hihi)
Lednice na petlici
Lednici na petlici jsem si dal
abych své tělo tvým očím zdárněji přichystal
tys však srdce jinému dala
tím k bílé skříňce mě opět přikovala.
Dudu, takže za těmi Tvými častými návštěvami chladničky nejsou zdejší příspěvky, ale zhrzená láska?! Ha, odhalení! Nebo výmluva? :-))
Dobrou chuť.
Koka, v žádném případě to nemá na triku tento kolísavý jev, ale pouze naše mňamňamácké příspěvky. Snažil jsem se jen o tvůrčí obohacení-hihi
Text příspěvku byl upraven 20.09.14 v 13:16
Tvůrčí obohacení se povedlo, zas budu mít "žravý" víkend! Ten, kdo založil toto diskusní vlákno, netušil, jako procesy tím nastartuje.
Knihu jsem zatím nečetl, ale snad nikoho neurazím, když sem dám trochu klasiky z plátna filmového.
„Mistře, budeme dělat třicet štanglí salámu z divočáka. Přikoupili jsme čtyři kila hovězího na prát. Buďte tý lásky, dohlídněte na to, když se to bude dělat. A dohlídnete potom na uzení? Kamarádíte s tím míchačem vod Kořánů, ne? Prosíme vás, Mistře …“. „Přátelé, já vám vopravdu nevím, já bych vám to neradil. Já totiž všecko sežeru. Já když jdu z práce, tak celou hodinu nakupuju. Plnou tašku toho nesu. Deset deka salámu, deset támhletoho, patnáct deka slezský tlačenky, dvacet deka vobyčejný, trošku majonézy a kyselý ryby, ty já strašně rád. A jak já už to vidím za výkladem, tak na to dostanu tak strašnou chuť, že až z toho zeslábnu. A tak rychle nakoupím a jdu domů. A to nejdu, já utíkám. A doma to všechno sežerem. Díváme se na televizi a já pak šahám, šahám a žeru, až na stole nezbyde nic. Tak jsem to sežral, povídám, a dem spát. Ale o půlnoci se hlady probudím a zápasím se svým svědomím. A pak si řeknu: Hovno! Jdu do špajzky, uříznu půlku salámu a tu půlku žeru v posteli. Manželka ze spaní říká: Jen ať mi neumastíš peřiny, a spí dál. A já taky usnu. Ale za hodinu se zase probudím a už to nevydržím, vstanu a jdu sežrat tu druhou půlku salámu. A tak to jde až do rána. To pak snídám vepřový bůček. Jak vám říkám, přátelé: Nevím, nevím. “
Text příspěvku byl upraven 02.11.14 v 12:10
Tak vy neprestanete s laskominkami ? Tak dobre ja vám tam hodím časť Tradeskancionalistického poutního jídelního lístku:
Předkrmy:
Sýrový nářez bičem
Popelčina obložená mísa
Úblížený chlebíček s vydloubnutým očkem
Oblažený chlebíček (slosovatelný v tombole)
Oblečený chlebíček
Pachuťovka
Jednohupka, jako živá
Jednohubka (hubí jednotlivě)
Hromadná hubka (hubí hromadně)
Kraviár
Olomoucké syračky ("Chambree séparée")
Topinky "Vodníkova klepeta" (jen pro plavce)
Slaný hloupáček aneb Past na zuby
Elektrická šokoláda
Vejce bez závoje
Kuří oko sázené
Uzené muří nožičky
Hlasitý chřest
Sardelová past.
Pozor !! na budúce poblévky !!
Newtory, nespletl sis to s vláknem „Jak umučit pokojného strávníka?“ :-)
Text příspěvku byl upraven 04.11.14 v 19:02
Do takého vlákna by som mohla prispieť, ešte mám nejaké Drahuškine recepty. A až sa minú, môžem prispievať Zlatinými. To si pošmákneš.
Nesplietol Dudu, veď vieš ako sa hovorí: Proti gustu žiaden dišputát resp. Koľko ľudí, toľko chutí :-)
U mě určitě knížka Nemusí být vždycky kaviár od Simmela.Děj knihy byl provázán recepty, protože hlavní hrdina měl vaření jako koníček...:-)a některé recepty by byly i snadno realizovatelné.
Text příspěvku byl upraven 05.11.14 v 20:04
Ale nevyskočil Kašpárek. Neukázal se nikdo. Seděli jsme v tiché
prázdné místnosti, koukali na sebe a kolem a nic se nedělo. Až za
dobrou půlhodinku se znovu otevřely dveře, z nichž vznešeně vykročil
oprýmkovaný pán s přiklopenou mísou v rukách, za ním paní domu s
další nádobou a konečně na konci průvodu námořník.
Přešli pozvolným krokem celou délku místnosti a zastavili se u
našeho stolu jako vznešené poselstvo.
Pak jsme s tátou vykulili oči. V mžiku se před námi objevily talíře,
vidličky a nože, a když se odklopilo víko mísy, táta div nevyskočil. To
už nám však Betty kladla na talíře obrovské kusy pravé vepřové pečeně
s kůrčičkou nakrájenou na kostičky a do zlatova opečenou, okolo
narovnala kolečka běložlutých houskových knedlíků a navrch hromadu
zelí. Táta ani nedýchal, jen mu zrudly tváře pod očima. A když před nás
námořník postavil orosené sklenice se žlutým obsahem a bílou čepicí,
tátovi div nevyhrkly slzy.
„Lidi, prosím vás, lidi,“ bylo jediné, na co se zmohl.
(Josef Kutík-Bílá vydra)
Dudu, a na takovýto příspěvek já narazím hodinu před tím, než si jdu dát k obědu nemaštěné brambory s brokolicí!!! To je mučírna a ne diskusní vlákno!!!
Koka, soucítim s Tebou. Budu sice mít k obědu kachnu, na kterou se moc těším, ale z Tvého příspěvku mám husinu.
Dudu v důsledků tvých příspěvků jsem si poslintala klávesici a nevím, jak ti to oplatit! Máš kachnu i husinu - tolik drůbeže najednou :=))) Přeji dobrou chuť.
Koka, ak chceš, môžem ťa pomstiť a prispieť ďalším Drahuškiným receptom. To si Dudu užije.
Vydávám krátké, jasné příkazy a jde nám všechno dobře od rukou. Tomík s Prckem už nanosili uhlí a dříví - hodně dřeva, aby vonělo - a já teď provádím poslední části obřadu.
Maso protřu solí, narovnám do pekáče, trochu pokmínuji.Nemyji je, jen dobře očistím, zvěřina se nemyje. Zaliji do poloviny vodou, přidám kačení sádlo, nešetřím s ním.
Nedaleko je farma, odtamtud kupujeme načerno kachny, půl libry za kus.Pekáč přiklopím a pak už hlídám jen oheň. Když je maso hotovo, pomáznu je rozetřeným česnekem. V Anglii česnek při vaření skoro neznají, prodávají jej hlavně
v lékárnách, snad proti vysokému tlaku. Takové léky my ale stejně nebudeme potřebovat, vysoký tlak se ukazuje až ve vysokém věku. A u nás se za vysoký věk považuje to, s čím sem kdo přišel, a k tomu půl roku navíc ... Pak otevřu dvířka od kamen a strčím pekáč přímo k řeřavému uhlí, aby se česnek trochu zapekl. Na postelích začnou sebou teď vrtět, pokřikovat:"Dělej, dělej, nebo tě kousnu!" Každý něco volá, mlátí nožem. Je jich tam pět deset, někdy i víc, sedí jeden vedle druhého jako vlaštovky.
Ještě jim ale nic nedávám, všechno má svůj řád. Posypu maso rozsekanou petrželovou natí a nechám je trochu vychladnout, aby se lépe vychutnalo. Konečně nesu pekáč na stůl, je těžký. Všichni zmlknou, dívají se upřeně. Krájím slušné porce. Napřed dostane George, je nejstarší, pak další podle věku, nakonec až Pavel a já.
(Filip Jánský-Nebeští jezdci)
Text příspěvku byl upraven 03.02.15 v 20:35
Naias, a to ani nevíš, jakou zvěřinu připravují-ale neboj sa nič, hned Ti to prozradím. Představ si, že dělají bažanty. Nevím jak Ty, ale já bych si s dovolením vzal :-)
Text příspěvku byl upraven 04.02.15 v 12:37
Vložit příspěvek